Když jsme spolu mluvily naposledy, v nastupující druhé vlně covidu, stýskaly jsme si na nemožnost vyjet za hranice. Jaké bylo první místo, kam jsi vyjela, když už se mohlo?

První destinace, kam jsme s dcerou Laurou vyrazily, byly Emiráty. Chtěly jsme do tepla a právě v Emirátech byly tou dobou i přijatelné podmínky, co se týče covid testů. Navíc v Dubaji máme domek, takže jsme se jen přesunuly na naši druhou adresu. Postupně jsem začala pravidelně dojíždět do Itálie, kde jsem řešila vznik vlastní džínové kolekce Vermi. Moment, kdy jsem tam mohla konečně osobně, považuji za asi nejintenzivnější cestovní zážitek po covidovém „neruchu“.

U tvé kolekce se zastavím. Moje kamarádka, která předvádí plus size módu, se mi svěřila, že jí tvé džíny sedí jako žádné před tím!

Přesně tohle byl můj sen, aby moje oblečení sedlo holkám všech typů postav. A povedlo se!

Ženské sebevědomí je dnes velké téma…

Konečně! Protože všechny ženy jsou krásný, a když se cítí ve svém těle dobře, jsou milovány a milují, pak jsou ještě hezčí.

Čtěte také

Probiotika

Čtěte také

Rozdíl mezi probiotiky, prebiotiky a synbiotiky. Proč je nám po nich občas hůř?

Jak se právě tobě, ženě s ideální postavou, navrhují modely pro plus size typy?

Možná to vypadá, že mám ideální postavu, kdekdo se mě ptá: „Co řešíš? Vždyť máš super tělo!“ Ale já třeba dost intenzivně řešila svůj nos a taky jsem si přála mít větší prsa, protože jsem je zdědila po tatínkovi. Takže naprosto chápu ženy, které by chtěly vypadat jinak. Mám, dejme tomu, štíhlejší atletickou postavu, jsem v podstatě takový kluk – prsa jsem si musela koupit. (smích) Ale časem, věkem i tím, že už mám ta prsa a jógou a tancem se mi vyrýsoval zadek, také vím, jak obléknout křivky. Navíc mám ve svém nejužším kruhu kamarádky s různými typy postav a leccos jsem od nich odkoukala, protože ony se svými „nedostatky“ uměly vždy skvěle pracovat ve svůj prospěch.

Co pro tebe znamenají vztahy s ostatními ženami?

Neumím si představit, že by ženský svět, který mě obklopuje, zmizel. Mám kolem sebe odjakživa krásné, šikovné, talentované a moudré ženy, které jsou mi inspirací. A je jedno, zda jsou mladší nebo starší než já. Asi nejblíž je mi moje ségra a pak šest tanečnic, které se mnou vystupují na mé show. Beru je už jako „sestry“, jsme ve velmi blízkém kontaktu, navštěvujeme se, jezdíme společně na dovolené, pomáháme si. Takových vztahů si vážím, protože když pak někde jinde vidím, jak to může mezi ženami skřípat, jak jsou na sebe uštěpačné, pomlouvají se, chovají se jako slepice, říkám si: „Díky, že se mi tohle vyhýbá.“

Čtěte také

Indická astrologie

Čtěte také

Znamení podle indické astrologie. Zjistěte, jak moc na vás charakteristika sedí!

Všimla sis, že přestaly frčet i tzv. holčičí mediální války?

Pamatuji si doby, kdy byla spíš frajeřina jedna druhé nakládat přes bulvár, pomlouvat, vytvářet gangy a kluby. Tahle doba je naštěstí pryč. Už se ví, že tímhle válčením nikdo nic nezíská. Bylo to zkrátka součástí té doby, i mně tehdy takové přestřelky přišly normální. Další věc je, že nám díky existenci sociálních sítí bulvár dost zlenivěl – ne, že by mi to vadilo. Už jen opisují statusy z Instagramu. My, známé osobnosti, vlastně děláme jejich práci za ně, což je vtipné.

Také tím získáváš větší kontrolu nad tím, co se o tobě píše…

Je to tak, Instagram jsou takové moje vlastní „noviny“, kde informuji o tom, co je nového, ale také můžu uvádět věci na pravou míru, když se objeví v tisku nepravdy. Dříve jsem se kvůli bulváru trápila a někdy jsem měla chuť se postavit doprostřed náměstí a křičet, že o mně píšou nesmysly vycucané z prstu. Teď jsem víc v klidu. A i když vyjde nějaký nesmysl, je nakonec platné to, co sama zveřejním na svém Instagramu.

Čtěte také

Mamánkovský syndrom

Čtěte také

O přítele se v jeho 40 tajně starala maminka. Chtěl si ji nastěhovat k nám domů

Jak to máš s komentováním vlastního soukromí?

Nemám vůbec problém se vyjádřit i k tématům, která by mi mohla být zdánlivě nepříjemná. Počítám s tím, že jsem veřejně známá osoba, a jsem zvyklá, že se moje jméno skloňuje v souvislostech, ve kterých by to mohlo být jiným lidem nemyslitelné. Vím, že moje soukromí lidi zajímá, a pochopila jsem, že je lepší být v nějakých mezích upřímná než něco za každou cenu skrývat a hrát si na nedostupnou. Klidně věci řeknu naplno a je klid.

Prostřednictvím Instagramu jsi před několika měsíci oznámila i svůj vztah s fotbalovou legendou Pavlem Nedvědem. Bylo v tomto případě nutné taktizovat?

Jediná naše „strategie“ byla, že jsme si chtěli náš počínající vztah co nejdéle udržet jen sami pro sebe. Především jsme my dva chtěli mít jistotu, že to vztah fakt je, že to není nějaký flirt, úlet. I když na flirt bychom vlastně jeden jako druhý měli svaté právo! Pavel v té době sice ještě nebyl rozvedený, ale už tři roky se svou manželkou nežil. Já byla delší dobu sama. Věděli jsme, že když se o nás dozví veřejnost, přijde bouře kritiky, otázky. Tak jsme čekali na okamžik, až ten příval hravě zvládneme.

Čtěte také

Pocení

Čtěte také

Zatočte s nadměrným pocením jídlem! Co jíst a čemu se naopak vyhnout?

Kdy přišel den D?

Tehdy se mi ozval už druhý český bulvár s tím, že mají jisté informace o nás dvou… Tak jsem to potvrdila tomu deníku, který mi byl sympatičtější. A pak se strhla lavina! Následovalo moje vyjádření na Instagramu, z něj si to pak všichni opsali. Tento krok jsem udělala hlavně kvůli svým fanouškům. Lidem, kteří mě mají rádi, jsem pro ně vzorem díky hudbě a životnímu stylu. Stojí mi za to, abych k nim byla upřímná.

Pavel Nedvěd je nejen v Itálii velká celebrita. To musí být pro tebe taky zajímavé být zde vedle něj, v jiné roli… Je to pro tebe jako pro veřejně známou osobnost v Čechách a na Slovensku trochu úleva?

V tomto ohledu mám v Itálii klid, jsem za „šedou eminenci“, fotografku! (smích) Je dobré mít vedle sebe někoho, kdo pomůže, když přijdou fanoušci pro vysněnou fotku – dělám to velmi svědomitě a Pavel se vždycky směje, jak mu to organizuju. Jeho fanoušci v tu chvíli prožívají neopakovatelný okamžik, je to pro ně velká událost, a já chci, aby výsledek byl co nejkrásnější. Sama vím, když se fanoušci fotí se mnou, jak jsou nervózní, jak se jim třesou ruce… Někdy se i rozbrečí dojetím. Mám extrémní pochopení, neprudím, trpělivě čekám a jsem ochotná jim v tu chvíli dát přednost sama před sebou.

Čtěte také

Hádka v kuchyni

Čtěte také

Mladá asistentka nebo protivná tchyně? Kdepak, vztah může zničit obyčejná dieta

Máš sama takovou fanynkovskou zkušenost?

Měla jsem štěstí, že jsem se za svůj život s pár hodně slavnými lidmi setkala. Například jsem si podala ruku s Michaelem Jacksonem v Tokiu. Bylo to velký zážitek a byla jsem strašně rozklepaná! Bušilo mi srdce a měla co dělat, abych se nesložila.

Co jste si s Michaelem řekli?

Je to strašně dávno, myslím, že jsem se mu jen představila a vysoukala ze sebe klasickou větu: „Jsem tvoje největší fanynka.“ (smích) Tohle říkají vždycky všichni! Když tohle absolvuji z té druhé strany, mám pocit, že mám jen „největší“ fanoušky. To je super!

Bylo těžké se k Michaelu Jacksonovi dostat tak blízko?

Ani nebylo. Když v roce 1996 startoval v Praze svoje světové History Tour, dostala jsem se do VIP sekce. A byla jsem jedna z mála, kdo se nebál komunikovat s lidmi z crew a kapely. Začala jsem si tehdy povídat s muzikanty a tanečníky, sám MJ tam tehdy nebyl. Následně jsme za nimi s kámoškou odjely na koncert do Holandska. Nakonec jsem byla na asi čtyřech Michaelových koncertech po Evropě a na dvou v Japonsku.

Čtěte také

Bizáry plastické chirurgie

Čtěte také

Bizáry české plastické chirurgie: Popel zesnulého psa do prsu i muž s implantáty

Jak došlo v Japonsku k setkání?

Michael měl ten večer premiéru svého krátkého filmu a já tam byla právě s jeho crew. Měla jsem to štěstí, že těsně před promítáním mě s ním seznámil jeho kytarista David Williams. Těch seznámení se zajímavými lidmi z branže bylo nakonec víc, díky Davidovi jsem poznala i Pata Leonarda, který úzce spolupracoval třeba s Madonnou, Eltonem Johnem nebo Tinou Turner. S Patem Leonardem jsme dokonce seděli párkrát večer u piana a „jamovali“. V L.A., kde jsem nějaký čas žila, jsem se skamarádila s jeho dcerou a už to šlo dál a dál…

Musela jsi přemýšlet o tom, že ve Státech zůstaneš a kariéru rozjedeš tam…

Tohle jsem řešila hodně. Dokonce jsem v L.A. nahrála pár songů, natočila album v Londýně a vydala ho u německého labelu BMG. Nakonec jsem se ale rozhodla nezůstat. Nebyla to sranda, situace začala být komplikovaná i z finančního hlediska. Nechtělo se mi úplně postavit do fronty za všechny ty zpěváky a herce, kteří si přes den vydělávají na živobytí za barem a čekají na splněný sen. V Čechách jsem už měla nějaký status a bylo tehdy pohodlnější na to všechno, co jsem od svých devíti let vybudovala, navázat. A udělala jsem moc dobře, protože kdybych se nevrátila, nepotkala bych Matěje Homolu a neměla bych dnes svoji dceru Lauru!

Čtěte také

Ukázal, jaký doopravdy je

Čtěte také

Láska? Tyranizoval syna, ze mě dělal služku a zkusil zmanipulovat mé rodiče

Když už jsme u dcery Laury, po ní jsi pojmenovala i svůj první parfém. Přiznám se, že jsem od něj nic moc nečekala, mile mě překvapil a hrdě ho nosím. Máš pocit, že byl zpočátku podceňovaný?

Možná lidi mate svým netradičním obrázkovým obalem, že působí až dětsky naivně. Mně je ale strašně blízký. Nejsem sice tradiční „holčička“ ve smyslu: šatičky, podpatky. Ale umím být romantická, hravá, dětská. Už proto, že jsem musela dospět dřív než moji vrstevníci, jsem si mládí protáhla a cítím ho pořád. A díky tomu je můj parfém takový, jaký je. Tajemnější, než by se mohlo na první pohled zdát. Čekala jsem jen na správný okamžik, kdy ho vytvořím. Věci se daly do pohybu, když jsem potkala svého kamaráda Michala Čecha, který můj sen začal měnit v realitu. Výsledek znáš. Jsem pyšná i na nádherný obal, má ho na svědomí Pasta Oner, jehož dílo moc obdivuji.

Sbíráš umění?

Zrovna od Pasty Onera mám už několik děl, moc se mi líbí. Pavel už má taky jeden obraz, dostal ho ode mě k narozeninám. Umění je podle mě jedna z věcí, do kterých se vyplatí investovat. Sama jsem umělkyně, mám k tomu logicky vztah a moc ráda podpořím talentované umělce.

Čtěte také

Psí oči

Čtěte také

Pejskaři, pozor! 9 lidských potravin, které jsou pro psy prudce jedovaté

Chystáš se rozšířit vlastní portfolio značky Vermi?

Moje přání je vytvářet pod touto značkou věci, které sama používám a mám je ráda. Zatím je to yogamatka, svíčky, džínové oblečení, parfémy, difuséry, náramky, mýdlo… Právě pracuji na letní, světlé džínové kolekci a do budoucna tu bude i můj šampon a kondicionér. Bude vonět jako moje první vonná svíčka Lola. A tím rozhodně neskončím!

Co považuješ za luxus?

Určitě čas volna. Dost si umím užít jakékoliv zážitky, na nich nikdy nešetřím. Ty ti totiž nikdo nikdy nevezme.

Jaké bylo tvoje léto?

Jsem v showbyznysu od svých osmi let a teď jsem potkala muže, na kterého jsem asi čekala celý život. A je mi s ním tak dobře! Nejen mně, ale i Lauře. Navíc to máme posvěcené od jejího tatínka, je v pohodě s tím, že s ní cestujeme ve třech, čehož si vážím. Koncertování jsem teď omezila, myslím, že na to mám už právo. Na rozdíl od Pavla si můžu dovolit svobodněji plánovat čas, on musí denně do kanceláře – v sobotu, v neděli. Musela jsem se tedy přizpůsobit a já se chci přizpůsobit! Chci si hlavně užívat náš vztah a lásku.

ZPĚVAČKA DARA ROLINS

V devíti letech vydala první desku, které se prodalo 250 tisíc. V šestnácti opustila manažerskou stáj Ladislava Štaidla a vydala se vlastní cestou. Má výborný instinkt na to, co bude trendy, díky čemuž slavila a slaví úspěchy mj. v popu a taneční hudbě či na sociálních sítích. Je také vynikající obchodnice, stojí za lifestylovým konceptem VERMI by Dara. S hudebníkem Matějem Homolou má čtrnáctiletou dceru Lauru. Jejím současným partnerem je legendární fotbalista Pavel Nedvěd.

Zdroj: časopis Glanc 

Čtěte také

I obyčejná rychlá chůze může být kardio

Čtěte také

Deset tisíc kroků denně na tepovku? I svižná chůze je kardio a pomůže zhubnout

Čtěte také

Ladislav Špaček

Čtěte také

Kufr na cesty podle Špačkovy etikety! Není to o pohodlí, ale o sebeodříkání

Čtěte také

Děti a sport

Čtěte také

Škola se blíží: Jaká cvičení by měl zvládnout předškolák, než půjde do školy?