Příběh na úvod: Andrea žila sama s dcerou. Jako reklamní textařka na volné noze si přivydělávala v regionálním rádiu. Poprvé si půjčila, když se s dcerou stěhovaly, potřebovala zaplatit provizi realitce a dva nájmy dopředu. Ještě dřív, než půjčených třicet tisíc splatila, si půjčovala znovu „jen“ deset tisíc. „Na kreditku. Bylo to před Vánoci. Prostě na mě dolehlo to zoufalství, že musím být skromná, že třeba nemůžu koupit velké balení pracího prášku, přestože by to vyšlo levněji, protože prostě nemám nazbyt pětistovku, tak koupím nevýhodné malé,“ popisuje. Cítila nespravedlnost, vztek, zoufalství. Žena s vysokoškolským diplomem, která trávila každou volnou chvíli prací, přesto před každou výplatou prohledávala kapsy kabátů ve skříni a hledala zapomenuté drobné v přihrádkách kabelky. „Každá dvacka znamenala euforii, každá stravenka ráj,“ vzpomíná. Své dluhy nakonec splatila, potřetí si už nepůjčila. „Spočítala jsem si, že jsem přeplatila svých půjčených čtyřicet tisíc o dalších čtyřiadvacet tisíc,“ dodává. Nevýhodná kreditka jí totiž vydržela poměrně dlouho – a každý měsíc „schlamstnula“ z vrácených peněz skoro polovinu na úroky a poplatky.

Čtěte také

Společné chvíle na zahrádce jsou pryč

Čtěte také

Manžel už o mě nestojí, rozvádět se ale nechci. Bojím se nevěry

Jít do banky se stydím

Ženy a dluhy. Velké téma, které se podle statistik může týkat až každé páté ženy. Tak, jak jsou ženy znevýhodněné na trhu práce, zastávají nižší posty a vydělávají v průměru skoro o čtvrtinu méně než muži, mají logicky i složitější situaci co do úvěrů, půjček, dluhů a jejich splácení. Ze statistik vyplývá, že ženy si častěji berou půjčku na vyřešení problémů. Zatímco muž si častěji půjčí na rozjezd podnikání nebo na nové auto, žena sahá k úvěrům, aby někoho vytáhla z bryndy. „Vzpomínám si na případy takových žen, se kterými jsem se během své praxe setkala: matka, která chce pomoci dceři. Lékařka, které těžce onemocněl manžel, přišel o příjem a byl zvyklý na vysoký standard, který mu chce ona dál dopřát. Rozvedená žena, které bývalý muž neplatí alimenty, a ona potřebuje nakoupit dětem,“ říká Lucie Tvarůžková, která jako bývalá šéfka peer-to-peer (rovný s rovným, pozn. red.) platformy Zonky vyslechla stovky příběhů, které se za půjčkami skrývají. Ženy, které jsou v životní tísni, mají sklony brát, co se nabízí, a nezkoumat příliš, jak nevýhodná půjčka je. Potřebují peníze rychle. „Navíc se často stydí, takže nejdou do banky, do velkého otevřeného prostoru pobočky, ale spoléhají spíš na mikropůjčky, které se dají vyřídit třeba přes telefon. Ty jsou ale rizikovější a ve finále i nevýhodnější. Viděla jsem už hodně žen, které začaly s půjčkou tři tisíce a skončily s tím, že skoro celou výplatu dávají na splácení,“ dodává Tvarůžková. Právě firmy, které nabízejí mikropůjčky, cílí na ženy, o kterých se ví, že si raději půjčují po menších částkách.

Čtěte také

Chcete se trápit dalších 15 let? Nebo si můžete dovolit změnit práci?

Čtěte také

Nesnáším svoji práci. Mám dát v padesáti výpověď? Bojím se, že nic neseženu!

Andrea je přitom typickou „rizikovou“ ženou – jako samoživitelka spadá do kategorie žen ohrožených dluhy. Podobně špatně jsou na tom třeba ženy v důchodu, které mají navíc průměrně nižší penzi než muži, protože jejich příjem byl po dlouhé roky nižší než příjem mužů. Chudoba jako sociologický termín se také týká více žen než mužů.

Svědomitost nestačí

Začarovaný kruh půjčování a splácení přitom začíná už u toho, od koho si půjčíte. Každá banka nebo úvěrová firma má přístup do registru dlužníků, kde se scházejí informace nejenom o tom, jaké půjčky už máte a jak ukázněně je splácíte, ale i o výši vašeho kontokorentu, kreditních kartách, o tom, zda platíte faktury (například za telefon) se zpožděním, jak vám odcházejí z účtu peníze za energie nebo jiné poplatky. Čím vyšší a stabilnější je váš příjem a čím poctivěji splácíte to, co splácet máte, tím levnější půjčku vám banky vygenerují. Alespoň ty „slušné“ banky. Čím hůř na tom jste, tím méně pravděpodobné je, že dosáhnete na dobrou půjčku. A pokud jste vyloženě rizikový klient, banka vám nepůjčí – ale řada malých úvěrových společností ano. Za vysoký úrok, s velkým penále při porušení smlouvy. O udělení půjčky ale rozhoduje třeba i to, zda jste zaměstnaná nebo na volné noze, zda jste před důchodem nebo máte zdravotní problémy. Ženy jsou obecně svědomitější ve splácení svých závazků, takže banka je na jednu strana automaticky zvýhodní, o tyhle „plusové“ body ale okamžitě přijdou, pokud jsou ve věku, kdy se očekává, že budou mít děti, pokud jsou na mateřské nebo rozvedené samoživitelky. Ženy (pro pořádek dodejme, že ženy v určitém věku a v určité situaci) jsou tedy opět „hnané do spárů“ problematických úvěrových firem, které půjčí skoro každému, i když je předem jasné, že se splácením budou mít problémy. „Ohroženou skupinou jsou podle mých zkušeností i matky na mateřské dovolené – ač mají nižší příjem, než byly zvyklé, mají s ohledem na dítě pocit, že by mu měly dopřát. Lepší kočárek, lepší výbavu. A tak si půjčí, přestože je to pro ně rizikové,“ vysvětluje Tvarůžková.

Čtěte také

Bez upřímnosti se ve vztahu neobejdete

Čtěte také

Myslela jsem si, že si manžel našel milenku, problém byl ale jinde

Čtěte také

Přísná výchova ovlivnila hlavně dnešní střední generaci

Čtěte také

Hlavně si o sobě moc nemysli! Jak poučka ze sedmdesátých let ovlivnila výchovu

Index slušného úvěru

Co s tím? I když ta nejuniverzálnější rada zní „Nepůjčujte si!“, je to rada, která se naprosto míjí s pochopením situace, v níž se lidé, kteří si půjčují peníze, nacházejí. Konstruktivnější je radit, jak si půjčit a minimalizovat přitom riziko: vyplatí se sledovat Index odpovědného úvěrování, který každý rok aktualizuje neziskovka Člověk v tísni a který posuzuje většinu poskytovatelů mikropůjček, kontokorentů a kreditek. Srovnává v něm míru rizika, tedy ty pasti nastražené na spotřebitele – obecně platí, že větší banky a etablované nebankovní společnosti jsou na tom lépe než malí nebankovní hráči. Dohromady je na trhu k padesátce poskytovatelů půjček.

Další radou, jak si nezničit život problémy s dluhy, je vybrat si raději více splátek v nižší hodnotě než se hecovat do splácení po vysokých částkách, když máte napnutý rozpočet. Vyplatí se i pojištění schopnosti splácet. „Tam ale mohou ženy opět narazit na problém, řada bank nepojistí těhotnou ženu prostě proto, že se počítá s tím, že její příjem po porodu klesne,“ vysvětluje Tvarůžková. Zásadní rada v případě hrozících problémů se splácením pak zní: jednejte na rovinu a nic nezametejte pod koberec. „Pokud vám vypadne příjem nebo se dostanete do jiných problémů, vždycky běžte a na rovinu to v bance řekněte. Dnes už většina poskytovatelů úvěrů tohle umí řešit, umí počkat se splátkami a nijak dramaticky nenavyšuje úrok,“ vysvětluje Tvarůžková. Podle statistik se počet úvěrů, které mají problémy se splácením, počítá na desítky tisíc. Ostatně už zmíněný Index odpovědného úvěrování sestavuje žebříček právě i s ohledem na to, jak který poskytovatel reaguje na neschopnost splácet půjčku po dobu půl roku. „Za přijatelné považujeme, pokud v důsledku nesplácení uhradíte navíc pět nebo sedm tisíc. Na trhu jsou však bohužel i společnosti, které si při problémech se splácením mohou nárokovat desítky tisíc, protože pokračují v účtování úroků ve výši stovek procent. Na druhou stranu platí, že řada věřitelů upustila od účtování zákonných sankcí a snaží se raději s lidmi dohodnout. A co je ještě podstatnější, čtyři z deseti oslovených společností neúčtují lidem v případě potíží se splácením smluvní úrok, ale spokojí se se zákonným úrokem z prodlení. To považujeme za rozumnou praxi, protože navyšování dluhu nezřídka vede do dluhové pasti a nepomůže ani věřiteli, ani dlužníkům,“ upozorňuje jeden z tvůrců Indexu David Borges.

Čtěte také

Vidíte v zrcadle sebe nebo svojí babičku?

Čtěte také

Lidé po čtyřicítce se cítí o dvacet procent mladší, než je jejich skutečný věk

Poskytování půjček je samozřejmě byznys – ale jako u jakéhokoli jiného byznysu se oběma stranám vyplatí, když zákazník „nevykrvácí“, ne snad z nějakého ušlechtilého důvodu, ale prostě proto, že bude schopný si znovu půjčit a dál splácet. Pokud neseberete odvahu ke kontaktování přímo banky, je možné se v případě problémů s půjčkami obrátit na už zmíněného Člověka v tísni a jeho helplinku – podobných příběhů, jako je ten váš, už vyslechli mnoho, a nikoho tu nesoudí. „Funkční rady pro ženy jsou ale v zásadě stejné jako pro muže – nad každou půjčkou se zamyslet, porovnat jejich ceny, v případě problémů komunikovat, nebát se vyhledat pomoc, neutíkat před problémy, nevytloukat půjčku půjčkou,“ vypočítává mluvčí plzeňské pobočky Člověka v tísni Tereza Králová. A dodává: „Pokud se rozvádí manželství, ženy dostávají častěji děti do péče, takže se častěji může stát, že mezi samoživiteli-dlužníky převažují ženy. Ale nedá se říct, že svěření dítěte do péče matky je cesta do dluhů,“ tvrdí Králová. Jde o to, že řada žen, když se rozvede s „problémovým“ partnerem, umí svou finanční situaci řešit zodpovědněji, „nedoplácí“ na manžela a s penězi zachází opatrněji.

Na druhou stranu jsou ale ženy (nejenom samoživitelky) častěji než muži závislé na nakupování, kterým si kompenzují jiné problémy – a tady už tak ukázněné nejsou. Svoji roli tu hrají i nové technologie: z pohodlí domova je možné nejenom utratit peníze za online nákupy, ale získat na ně i půjčku přes internet.

Čtěte také

Puberta se rozhodně rizikové období

Čtěte také

Šikana ve škole: Jak před ní ochránit své dítě a co dělat, když ji odhalíte?

Zacíleno na seniorky

Zvlášť ohroženou skupinou zadlužených žen jsou kromě samoživitelek i seniorky. Ty často nedosáhnou na půjčku u solidního poskytovatele pro svůj věk. „Což je ale něco, co se pomalu mění, ostatně v zahraničí mají už speciální „půjčkové“ balíčky pro seniory.

Jde o to, že se zvyšuje doba dožití, ale finanční instituce to zatím příliš nereflektují,“ popisuje Lucie Tvarůžková. Chybí tu úplně individuální posuzování seniorů, banky obvykle nakládají s důchodci a důchodkyněmi jako s někým, jehož zdraví i život jsou nejisté, tedy je stejně nejisté mu půjčit. To ale žene seniory opět do pastí mikropůjček s nevýhodnými podmínkami. A co víc, mezi seniory a seniorkami loví i podomní prodejci půjček. Platit podomní prodejce je drahý špás – který ale zpětně zaplatí opět zákazník. Podomním prodejem půjček pochybných firem si navíc často přivydělávají opět ženy – protože jim jeden plat nestačí na uživení dětí po rozvodu, protože i když dřou ve znevýhodněných povoláních, mají pořád málo peněz na základní potřeby a musí brát „vedlejšáky“. „Když to přeženu, babička si tak vezme důvěřivě půjčku, protože ji přece prodává paní učitelka z vedlejšího vchodu. A už nevidí, že sama paní učitelka je pod tlakem, protože žije z procent, která má za každou uzavřenou smlouvu,“ dodává Tvarůžková.

Čtěte také

Ale mamince to říkat nebudeme...

Čtěte také

Víte, kdo je to toxický prarodič a jak ho poznáte? Neříkáte tyhle věty také?

Naslouchat příběhům

Jak z bludného kruhu ven? Obecná rada zní: nevytloukat půjčku půjčkou – což se zase snadněji řekne, než udělá. Problém je v tom, že mnoho půjček už dnes banky i nebankovní společnosti generují automaticky, přes počítač, nepočítá a neposuzuje je živý člověk, který umí „naslouchat“ příběhům, které za potřebou půjčit si stojí. Dobrým řešením je konsolidace půjček, ta ale vyžaduje maximální upřímnost zákaznice – a na prvním místě musí být taková dlužnice upřímná sama k sobě. V tom, kolik a kde dluží, i v tom, kolik měsíčně je skutečně schopná splácet.

Už zmíněné Zonky v jednom svém programu dokázaly vytvořit takovou konsolidaci, která vytáhla z bryndy sto procent dlužníků. Jak je to možné? Šlo o to, že místo „robota“ posuzoval konsolidace skutečný člověk. „Vedli jsme s nimi dlouhé rozhovory. Zajímalo mě, jak je možné, že se člověk propadl do dluhové pasti. Chtěla jsem slyšet všechno, co je za tím, proč si bral úvěry, proč je nesplácel, v jaké je situaci, nejenom finanční, ale i lidské,“ popisuje Tvarůžková. A na otázku, zda taková pomoc „z nebes“ nevedla jen k dalšímu „nesmyslnému“ úvěru, odpovídá: „Ale my jsme po těch lidech skutečně chtěli práci. Aby to brali vážně. Aby doložili všechny smlouvy, splátkové kalendáře, dokumenty ke své situaci komplexně. Někdo si nás poslechl, ale znovu nepřišel. Pokud se ale člověk odhodlal a skutečně chtěl svoji situaci vyřešit, všechno si dal do pořádku a přišel znovu s dokumenty, byli jsme schopní nastavit jeho konsolidaci tak, aby své závazky splatil,“ vysvětluje Tvarůžková. A srovnává situaci u nás s trhem s půjčkami v Holandsku, kde se do úvěrového „byznysu“ zapojily dokonce i nové startupy. Ty dokázaly přátelsky nastavit nejnižší půjčky na pár tisíc a teprve když je člověk ukázněně splatil bez prodlení, v dalším kroku mu byly schopné půjčit víc. Ruku v ruce musel ale takový klient projít i kurzem finanční gramotnosti, čímž zvýšil svoji šanci nedostat se do dluhové pasti. Což je něco, k čemu zatím u nás banky své klienty příliš nevedou.

Čtěte také

Všichni potřebujeme přátele, ale časté návštěvy restaurace spíše hrozí alkoholismem

Čtěte také

Kolik piva škodí vztahům? Třikrát týdně už je moc, říká výzkum

Příběh: Z dluhů mě dostal až rozvod

„Kdybych se nerozvedla, z dluhů nevybředneme. Manžel dokonce falšoval můj podpis, aby mu půjčili,“ říká Petra, matka dvou synů.

S bývalým manželem se zná deset let, osm z toho byli svoji. Měli stejnou práci, společné kamarády. „Znali jsme se dobře, nebyl to žádný svazek ze dne na den, všechno se zdálo být v pořádku, nic předem nenaznačovalo, že by měl být problém,“ tvrdí. Přesto její manžel vedl paralelní život, o kterém se dozvídala jen postupně.

V práci byl vytížený, byly dny, kdy vůbec nespal, pak ale přišla období, kdy naopak neměl sílu ani vstát a prospal celé dny. Ptám se na milenky, Petra si posteskne, že „kdyby jenom ty“, z manželova stavu viní spíš stimulační drogy. „Ale nemám to potvrzené a raději nepátrám. Vydělával hezké peníze, pak ho ale okradli a dohodli jsme se, že si půjčí peníze na vybavení, které nutně potřeboval pro svoji práci. Půjčil si od mého otce, kterému měl peníze splácet. Ale skoro každý měsíc mi táta volal a říkal, že už týden nemá domluvenou částku splacenou, pak znovu a znovu. Přitom v poměru k tomu, co můj bývalý muž vydělával, to vůbec nebyly vysoké částky, které měl splácet,“ popisuje žena.

Když měl jejich druhý syn necelé dva roky, rozhodli se manželé koupit rodinný domek, vyhlídli si jeden v dražbě a nechali si předschválit úvěr v bance. Z banky se pak ale ozvali, že jim to celé nesedí. Až dva dny před dražbou se Petřin manžel doma přiznal, že dluží na kreditkách a v malých úvěrových firmách dvě stě tisíc, což banka pochopitelně zjistila. „To byl šok. Měl popůjčovaných tady pět tisíc na vysoký úrok, jinde deset, jinde čtyřicet. Byly to úplně hloupé půjčky, poskládané tak, aby k nim nepotřeboval můj podpis. Tedy většinou. Pak zavolali z úvěrové firmy, že jim dlužím já,“ vzpomíná Petra. Její bývalý muž ji totiž uvedl jako spoludlužníka a její podpis jednoduše zfalšoval.

Kdo zase zavolá?

Manželovy půjčky se podařilo nakonec zkonsolidovat – ale nejlepší úrok, na který dosáhli, byl desetiprocentní, byli prostě už příliš rizikoví. „On to vlastně celé ani nevnímal jako problém, ani se nechytl za nos, žádné omluvy. Přitom domácnost jsem tehdy táhla já, byla jsem sice na mateřské, ale souběžně s tím jsem pracovala, byli jsme domluvení, že on se stará jen o splácení hypotéky. Ani tam ale neplatil včas nebo celé částky, takže jsem často musela reagovat na telefonáty z banky a hypotéku dorovnávat ze svého účtu. Byl to strašný stres,“ popisuje Petra. Když se jí podařilo manželovy půjčky konsolidovat a on začal se splácením, přestal ale okamžitě platit původní dluh jejímu otci. „Připadala jsem si jako pitomec. A pak přišla poslední kapka,“ povzdechne si žena. Od své matky dostal její manžel několik set tisíc z životního pojištění. S tím, že je použije na bydlení pro rodinu a doplatí hypotéku. Ale to se nestalo. „Když jsem se ptala, kam ty peníze zmizely, řekl mi, že má kamarádku v problémech a že jí musel pomoci. Došlo mi, že se nezmění. Že já bych do smrti doplácela na jeho milenky a stresovala se před každou výplatou, že nemám na jídlo. Řekla jsem mu, že podám žádost o rozvod a on to odkýval,“ vzpomíná Petra.
Rozvod prý oběma prospěl, prodali byt, takže Petra má na účtu peníze, za které chce brzy koupit jiný, má také nový vztah. Ale hlavně je svou paní, spadl z ní obrovský balvan, nebojí se, co na ní vykoukne z telefonu a kdo z banky zase zavolá.

Čtěte také

Vneste do svého života řád! Pište si deník

Čtěte také

Pište si deník, srovnáte si hodnoty a pomůže vám se stresem a úzkostí

Už je v klidu

Co by si zpětně poradila? „Moje máma mi říká, že jsem byla měkká, že jsem měla být důraznější. Ale já si to nemyslím. Naopak, kdykoli jsem tlačila, on se stáhl, uzavřel a nekomunikoval. Každé trable jsou k něčemu dobré. Kdybych si tím neprošla, nedokázala bych ocenit, jak se teď mám dobře. Mám sice dvě práce a musím se ohánět, ale jsem v klidu. A to, že se ustavičně nestresuju a že se s nikým nemusím hádat kvůli penězům, se pozitivně odráží i na dětech, jsou taky mnohem spokojenější,“ dodává žena.

Ptám se ještě, jak její bývalý muž platí alimenty. Zasměje se. „Přesně na den, v plné výši, se správným variabilním symbolem. Třeba si dal své věci do pořádku,“ uzavírá Petra.

Nejvýhodnější půjčky

• Kamali • Airbank • COFIDIS • Home Credit • Česká spořitelna • Moneta • ČSOB • Komerční banka • ESSOX • Equa bank

Nejrizikovější úvěry

• Zapujcky.eu • Creditgo • Ferratum • Credit123 • Viva Credit


Zdroj: Člověk v tísni, více na www.clovekvtisni.cz/indexodpovedneho-uverovani