Zapomeňte na chvíli na pověsti o desítkách nových pohlaví a nepřeberném chaosu sexuálních zaměření. Nic se nejí tak duhové, jak se to uvaří. A hlavně, informace a novinky je potřeba vnímat postupně. Ovšem takový demisexuál, to je termín, který se opravdu hodí znát a pochopit.

Demisexualita znamená, že vás nepřitahuje člověk, ke kterému nemáte citový vztah. Nesvede vás svalnatý horský vůdce po jednom výletu do Tater ani lepá plavkyně z vedlejší deky u řeky. Tenhle luxus pro vás není. Na věku ani pohlaví nezáleží, ale opravdu tam musí být emocionální základ. Náhlá vzplanutí, úlety na jednu noc a rána, kdy nevíte, kdo se to vedle vás budí, vám nehrozí.

Příslušnost k téhle skupině si nemůžete vybrat ani ji zavrhnout. A není výchovou, je to vrozené. Demisexuálové mají většinově obdivovaný sklon k romantice. Protože ji nezbytně potřebují k sexu. Ne, že by tak milovali západy slunce, růže a čokoládu. Když dojde na rychlejší akci a demisexuál/ka couvne, může být i osočen/a z prudérnosti, ale to není ten případ. Ono totiž nejde o pravověrnou romantiku, jde spíš o kladení překážek prvnímu sexu a prodlužování vztahu, aby se demisexuál stihl pořádně zakoukat. Nemusí svůj protějšek milovat, ale musí do něj být zamilovaný.

Než se rozhoupete

A co znamená demisexualita ve vztahu? Jeho počátky trvají déle a máte trochu méně partnerů na výběr. Ne každý je ochotný čekat, až se rozhoupete, ale zase na druhou stranu – kdo za to stojí, ten si počká. A druhý problém je vyrovnání se s rozchodem. Demisexuálové se velmi těžce „loučí“ se svým partnerem nebo partnerkou, protože se na něj díky vztahu mnohem silněji navázali. A o to déle jim pak trvá najít si někoho nového.

„Když jsem ve vztahu, můžu se se svým přítelem milovat denně, ale když nikoho nemám, žiju klidně tři čtyři roky jako jeptiška,“ říká na anonymním diskusním serveru uživatelka z Německa. „To neznamená, že se mi nestýská po blízkosti, po tom přitulit se k někomu a usnout mu v náručí. Ale abych to překonala nezávazným sexem, to prostě nejde.“ A její názor potvrzuje hned další diskutující, tentokrát muž: „Kamarádům se to těžko vysvětluje, ale když potkám v baru nádhernou ženu, ale vidím ji poprvé, nemůžu s ní nic mít, dokud se opravdu nepoznáme. Prostě mě nepřitahuje, ne že bych se jí bál – nevzrušuje mě.“

Věrnější? Není to pravidlo

To vypadá, že by demisexuálové měli být věrnější než ostatní lidé. Ano i ne. Pravděpodobnost, že se hluboce zamilují do někoho jiného, zatímco jsou ve stálém vztahu, je rozhodně menší, než že „běžný“ sexuál ulítne na služební cestě nebo srazu ze střední školy. Ale na druhou stranu se často zamilovávají do svých kolegů a kamarádů, protože jsou si s nimi blízcí, a odtud je k sexuální přitažlivosti už jen krůček.

Tak co, poznali jste se v téhle charakteristice? Pak uděláte nejlépe, když si počkáte na demisexuální protějšek. Když se totiž takový vztah vydaří, můžou vám všechny ostatní orientace a preference jenom závidět.