Průzkumy mluví jasně, většina lidí si myslí, že je inteligentnější a hezčí než ostatní. O co tedy v případě Dunning-Krugerova efektu jde? Jedná se o kognitivní zkreslení, kdy se někteří lidé mylně domnívají, že jsou schopnější a lépe informovaní, než ve skutečnosti jsou. Protože ale postrádají takzvané sebeuvědomění, často nejsou schopni přesně posoudit a identifikovat svou vlastní neschopnost. Kendra Cherry, autorka a pedagožka, vysvětluje: „Kombinace špatného sebeuvědomění a nízkých kognitivních schopností vede tyto lidi k nadhodnocování vlastních schopností.“

Čtěte také

Vztahy mezi matkou a dcerou bývají v dospívání téměř vždy složité

Čtěte také

Přibývá ortorexie. Dcery se vymezují vůči matkám, co držely diety a hladovky

Nekompetentní lidé o tom neví

Tento fenomén byl popsán už v roce 1999, kdy psychologové na Cornellově univerzitě, David Dunning a Justin Kruger, zkoumali na studentech úroveň smyslu pro humor, anglické gramatiky a logického uvažování. Pak se studentů ptali, jak si myslí, že v testech dopadli. V testech nejhůře dopadli ti, co se nejvíc přeceňovali, nejlépe pak ti, kteří se nejvíc podceňovali. Zajímavé také bylo, že ti nekompetentní neuměli přijmout negativní zpětnou vazbu, a navíc bagatelizovali zkoumanou problematiku, a zpochybňovali dokonce validitu testu. Psycholog David Dunning jako první pronesl větu: „Když jste nekompetentní, nevíte o tom.“ V tom spočívá to nebezpečí.

Čtěte také

Motorka nebo milenka? Jeden z projevů krize středního věku mužů

Čtěte také

Nechval muže před krizí středního věku. Může to být ještě pořádná jízda

„Osoby s nízkým výkonem nejsou schopny rozpoznat úroveň dovedností a kompetencí jiných lidí, což je jedním z důvodů, proč se neustále považují za lepší, chytřejší, zdatnější a informovanější,“ řekla Kendra Cherry. Podle obou vědců dochází k iluzi nadřazenosti zčásti proto, že lidé, kteří nemají kvalifikaci, trpí dvojí zátěží: nejenže docházejí k chybným závěrům a dělají nešťastná rozhodnutí, ale nemají ani šanci si to uvědomit.

Ženy mají tendenci se podceňovat

Dunning-Krugerův efekt se ovšem neomezuje jen na studenty či mladé lidi. Kolem sebe najdeme spousty lidí s takovým přístupem. Jedna studie prokázala, že například ženy mají tendenci se podceňovat, když soutěží s muži. Výzkum analyzoval výkon žen a mužů ve vědeckém testu a zjistil, že ačkoli si ženy vedly stejně dobře jako muži, ženy věřily, že mají menší vědecké znalosti než jejich mužské protějšky. Studie taky odhalila, že kvůli tomuto vnímání ženy obvykle odmítly účastnit se vědeckých soutěží.

Čtěte také

Proč si ráno nepamatujeme, o čem se nám zdálo?

Čtěte také

Většina snů má pastelové barvy. Proč sníme a proč zapomínáme, co se nám zdálo

Proč tedy o sobě inteligentní lidé pochybují a ti méně chytří si tak moc věří? Expertka na lidské zdroje Liz Ryan říká: „Vědí, kolik toho ještě nevědí, na rozdíl od těch, kterým to nemůže dojít. Vědí, že jejich odbornost a moudrost jsou jen malou částí toho, co z nich dělá to, kým jsou. Mají sklon soustředit se spíše na získávání zkušeností než na to, co neumí.“ David Dunning se pak domnívá, že skutečným znamením inteligence je „dobré vědět, co nevíme a že nevíme“.

Není to ale tak, že ti, kteří přeceňují svoje schopnosti, jsou nutně hloupí nebo jim chybí inteligence. Prostě jim chybí vědomí, že nejsou tak zruční, jak si sami myslí. Každý z nás může někdy tento jev zažít, Dunning-Krugerův efekt není synonymum pro nízké IQ. Je tedy na nás, abychom se naučili soustředit se na osobní rozvoj. To se může ale stát jen tehdy, když si budeme vědomi vlastní nekompetentnosti ohledně tématu a nevědomosti o tom, kolik toho vlastně nevíme.

Čtěte také

Ženy častěji něco rozptyluje

Čtěte také

Ženy prokrastinují více. Může za to genetika a hladina dopaminu v krvi