V novém domě, o kterém spolu se svým mužem vždycky snili, proplakala Hana prvního půl roku. „Měli jsme s Mirkem skvělý vztah a já ho nedokázala jen tak pustit. Na moment, kdy jsem se rozhodla to změnit, jsem nakonec čekala dlouhých osm let. Musela jsem přesvědčit sama sebe, že dál už se trápit nemohu ani nechci. Teprve pak jsem si začala hledat lásku přes internet. A dobře jsem udělala.“
Přes internet už se někdy pokusilo seznámit či navázat romantický vztah 42 % Čechů a Češek. Zajímavé je, že o něco větší zájem o takovýto druh seznamování mají muži. Nejlepší jsou pak podle různých průzkumů v tomto věku služby Badoo a Seznamka.cz a právě na Seznamce.cz si Hana vytvořila účet. „Ten den jsem si dlouho dopředu plánovala a skutečně své předsevzetí dodržela. Myslím, že bez těchto pečlivých příprav bych to nedokázala. Nejsem žádný střelec a musím si všechno dopředu promyslet. Taky mi to pomohlo v tom, abych sama sebe nezklamala a nevzdala to dopředu,“ vypráví Hana, jak se k tak zásadnímu kroku odhodlala. Ten den si vzala dovolenou, zašla si ke kadeřníkovi a poprosila dceru, aby ji mobilem nafotila. Večer si nalila sklenku červeného a sedla k počítači.
Pomohly příběhy známých a kamarádek
Hana si pečlivě nastudovala, jak si má profil na seznamce založit, co by v něm mělo a nemělo být uvedeno, ale nejvíc jí prý pomohly rady a zkušenosti kamarádek. „Ty mě definitivně přesvědčily, že na to jdu správně.“
Jedna z nich má díky seznamce nejen hezké manželství, ale dokonce i dvě dcery. Další šla na rande asi se třiceti muži, než se našel ten pravý, se kterým dnes cestuje po celém světě. I když si občas rvala vlasy a randění s cizími chlápky už už vzdávala. „Já těch rande měla za poslední dva roky asi padesát. Nakonec se trpělivost vyplatila i mně a štěstí se na mě usmálo. I když ne přes internet,“ vypráví Hana.
Možná bude i svatba
O svých pokusech na seznamkách totiž vykládala další své přítelkyni, ta jejími historkami bavila své známé a mezi nimi byl někdo, kdo měl zrovna volného kamaráda. „Už se známe přes rok a já začínám pomalu uvažovat o svatbě.“
Dohromady byla Hana sama celých deset let a tvrdí, že na samotě není vůbec nic bezpečného. „Jsou to stojaté vody a musíte z nich co nejrychleji pryč. Třeba i tak, že si založíte profil na internetové seznamce a začnete chodit na schůzky. Nic z nich možná nebude, ale dostanete se mezi lidi, a tak i z nejhoršího,“ myslí si Hana.
Pohled terapeuta: Odpovídá Kateřina Kroupová, koučka a lektorka, katerinakroupova.cz
Pohled terapeuta: Odpovídá Kateřina Kroupová, koučka a lektorka, katerinakroupova.cz
Ztráta partnera (po rozvodu, či dokonce jeho smrti) je jedno z těch nejsmutnějších období života. Období, kdy je potřeba dát si čas na přijetí této ztráty. Dovolit si být smutná, vztekat se, plakat, být naštvaná, být mimo, nechtít mluvit, chtít mluvit, říct si o pomoc… Dát si prostor a dovolit si truchlit, ale pak si dovolit i truchlit přestat. To vše je důležité proto, abyste mohla vše zpracovat, přijmout a následně se opět vrátit zpátky do života. Uzavřít jednu kapitolu a začít další s někým, koho už nebudete mít potřebu srovnávat, s někým, v kom už nebudete hledat náhradu za toho předešlého. Protože jsme si dovolila minulost uzavřít.
Můj praktický a lety osvědčený tip, jak to všechno překonat? Někomu pomáhá psát si v tomto období deník, tedy všechny své myšlenky a pocity. Nebo to, že napíše partnerovi, který tu již není, dopis, ve kterém bude všechno, co mu říct nestihl. Všechno, co zůstalo nedořešené, nevyřčené, tzv. ve vzduchu.
Čas, který je k překonání ze ztráty partnera zapotřebí, však bývá velmi individuální. A může trvat třeba i pár let. To, že jste připravena na vztah nový, pak poznáte podle toho, že máte opět radost ze života, těšíte se z každodenních věcí, nemyslíte na bývalého (nebo alespoň ne tak často a intenzivně) a myšlenky na něj ve vás nevyvolávají žádné negativní emoce. Cítíte se zkrátka v pohodě s tím, v čem právě teď a tady jste.