Naprostým hitem se mezi přírodními zahrádkáři stala záležitost, zvaná „kopřivová jícha“. Srozumitelně řečeno výluh z kopřiv. Kromě základních hnojicích prvků totiž obsahuje i minerály, stopové prvky a látky posilující obranyschopnost, takže pro rostliny je učiněným elixírem. Dělá se jednoduše. Nastříhejte si kopřivy, pokud možno mladé, a dejte je do plastového kbelíku. Měly by ho zaplnit do tří čtvrtin a zbytek pak doplňte vodou, úplně nejlíp dešťovkou. No a potom to nechte být, jen jednou za dva tři dny promíchejte. Po třech čtyřech týdnech přestane tekutina pěnit a ztmavne a to je chvíle, kdy máte jíchu. Má to jen jeden zádrhel: docela to smrdí, tak dejte ten kbelík dál od místa, kudy pořád chodíte. Rostliny pak můžete hnojit jednou za měsíc v poměru jeden díl jíchy na devět dílů vody nebo jednou za týden díl vody k padesáti dílům jíchy.

Čtěte také

Určitě se vám budou hodit sáčky každé velikosti.

Čtěte také

Ušijte si sáčky ze zbytků látek. Podle našeho návodu to zvládnou i začátečníci

Zdroj jsme i my

Podobně jako kopřivy ale slouží i další rostliny, říká Jaroslav Svoboda, autor obří knihy Zelenina z ekozahrady. „Můžete vlastně hnojit zákvasem z jakýchkoli rostlin, kromě kopřiv třeba z kostivalu. A další zdroj vynikajícího hnojiva vytéká z nás,“ upozorňuje. „Každé rostlině zachutná naše moč ředěná jedna ku pěti vodou. Ať už naše stvoření na této planetě proběhlo jakkoli, záměr v manuálu byl, abychom čůrali k rostlinám, ne do řeky nebo do moře. Extra výživné jsou taky výluhy z drůbežího trusu, ředěné ale hodně vodou, samotný trus by rostliny poškodil.“

Čtěte také

Becherovka se v posledních letech podávala podobně jako jiné destiláty i s pomerančem

Čtěte také

Poslední nositelkou tajemství rodiny Becherů byla dívka Hedda

Soda, lógr i kvasnice

Jsou ale i další způsoby, pokud se vám tyhle zdají moc „kách“. Jestli máte například v zahradě příliš kyselou půdu, což se pozná podle spousty mechu, vaše rostliny nebudou nadšené. Třeba rajčata nebudou schopná udělat sladké plody. Pomoct jim můžete tak, že na půdu kolem rostliny nasypete trochu jedlé sody. Ta pronikne  s vodou do půdy a rostliny posílí i v boji proti chorobám.

Užitečná věc je i lógr z kávy „turka“. Má vysoký obsah dusíku, fosforu, minerálů a draslíku. Sbírejte kávovou sedlinu, rozložte ji na noviny a nechte vyschnout. Můžete ji použít jako běžný kompost k hnojení záhonků, ale i hrnkových, truhlíkových a pokojových rostlin. Pokojové snášejí tento druh hnojení jen jednou za šest měsíců, venkovní však můžete sedlinou hnojit až čtyřikrát ročně. Toto hnojivo zvlášť ocení růže, muškáty, oleandry, hortenzie či rododendrony.

Velmi nápomocné jsou i kvasnice. Rozdrobte kostku do litru vody a nechte čtrnáct dní v teple kvasit. Poté roztok zřeďte v poměru jedna ku třem vodou (tři díly jsou vody) a použijte ho při zálivce truhlíkových rostlin.

Slupky z banánů i voda z brambor

A co slupky z banánů? Jsou bohaté na minerály, obsahují fosfor, vápník a draslík, který podporuje vitalitu rostlin, a zvyšují odolnost vůči škůdcům a chorobám. Slupku od banánu dejte do sklenice, zalijte vodou a nechte den dva louhovat. Pro lepší výsledek můžete nádobu uzavřít. Koktejl potom použijte na zalévání pokojových rostlin. Na zahradě můžete banánové slupky také využít. Nasekejte je na malé kousky a zahrabejte přímo do země k rostlinám.

Taky vodu z brambor je škoda vylévat, funguje díky vitaminům uvolněným během vaření. Pokud ji nedáte do polévky, nechte vodu vychladnout a použijte ji k zalévání jednou týdně. Samozřejmě se dá takhle použít pouze voda nesolená.

Potřebujete na zahradě zabavit děti? Naučte je vyrábět vlaštovku podle našeho videonávrhu: