Emy maminka měla vždycky hodně špatné zuby, dentální hygiena byla před lety neznámý pojem, genetika také zapracovala a paní Věra postupně přišla o většinu zubů. Ty, které zůstaly, darmo mluvit. „Snažila jsem se mamince vysvětlit, že bazírovat na šesti zkažených zubech je holý nesmyl, ať si to nechá vytrhnout a pořídí si nasazovací umělou protézu. Když se k tomu nechala dokopat, všichni jsme zajásali. Nejvíc asi tatínek, ten se nikdy netajil tím, že mu maminčin neutěšený stav chrupu vadí. On sám má nalepovací protézu dlouho, a ač si vždycky dělal srandu z herců typu Jiřího Krampola, kteří si díky nenormálně bílému chrupu mohou svítit v noci na cestu, zuby považuje za jednu z vizitek běžného smrtelníka. A u mamky mu to tedy vadí enormně,“ říká Ema.
Zuby mi nesedí a basta. Nosit je nebudu
Protéza maminku Emy od začátku dřela. To je normální, je třeba zajít za doktorem a nechat umělý chrup zbrousit. „Maminka zašla k lékaři jednou. Zjistila, že jí protéza vadí při jídle i při mluvení, je jí nepříjemná a dost. Nosí ji se sebezapřením jen při výjimečných příležitostech, kterých teď poslední rok výrazně ubylo. Dříve se snažila mít plný chrup aspoň při návštěvách, ale ani setkání s přáteli nebo vzdálenější rodinou není dostatečná motivace k tomu si zuby nandat. My už jsme si zvykli, ale táta do mámy neustále vandruje, že vypadá jako stará babka, a ať s tím něco udělá. Vlastně ho chápu, trochu se za mamku v tu chvíli stydí.“
S vyndavací protézou je i legrace
Rodina nechce maminku stresovat, ale snaží se ji přimět, aby si nechala vytvořit jinou protézu, nebo ošetřit tu stávající tak, aby byla pohodlná a funkční. „Kolem protézy je i spousta vtipných historek. Před dvěma lety, to se maminka ještě snažila si protézu tu a tam nandat, jsme měli rodinný mejdan. Z něj odjížděli s tátou vlakem do rodného města a byli trochu společensky unavení. V noci mi volá máma, ať se jdu podívat na balkon a mrknu také dolů k sousedům, že protézu naposledy ukazovala vnukovi a teď ji nemůže najít. Možná jí prý vypadla do květináče… Hledali jsme, ale nenašli. Pak si maminka vzpomněla, že si svoje náhradní zuby dala do kabelky, ve které měla časopis, a ten si cestou ve vlaku otevřela. Takže se okamžitě nabízela story, kterak protéza putuje sama vlakem na konečnou, nebo si na ní někdo sedne a bude nemile překvapen. Nebo mile – viz film Knoflíkáři. Máma se dokonce omluvila z maturitního večírku vnuka, to ještě měla soudnost a nechtěla mu bez zubů dělat ostudu. No, nakonec se protéza po čtrnácti dnech našla zakouslá ve vnitřní kapse, ale maturiťák máma nedala,“ směje se Ema.
„Asi se poradím s odborníkem, jakým způsobem mámu přimět, aby tu záležitost s umělým chrupem dotáhla do konce. Je to jen o tom, že nechce řešit úpravy a radši bude bezzubá. V 68 letech a při její kondici i vizáži to je škoda,“ uzavírá Ema.
Pohled odborníka: mediátorka Ing. Kateřina Bělková, Škola meditace
Pohled odborníka: mediátorka Ing. Kateřina Bělková, Škola meditace
Paní Ema a její rodina mají před sebou řešení opravdu citlivé záležitosti. Pro její maminku to musí být vskutku těžké téma, proto je důležité, aby bylo řešeno co nejvíce šetrně a aby je členové rodiny nezlehčovali. Doporučila bych rodině paní Emy, aby to s maminkou probral jeden člověk, ideálně ten, na kterého maminka nejvíce dá.
Je důležité, aby maminka přiznala, jaký je pravý důvod toho, proč protézu odmítá, a co by jí pomohlo v tom, aby ji nosit mohla. Může se jednat o finanční situaci, stud nebo třeba strach z bolesti. Důvodů může být spousta, a pokud se ten pravý podaří odhalit, bude jednodušší najít vhodné řešení. Mamince paní Emy určitě pomůže i to, pokud bude vědět, že na to není sama a že za ní její rodina stojí a chce jí pomoct.
Kontakt: www.katerinabelkova.cz
