Během pandemie zažíváme a cítíme věci, které jsou pro nás všechny nové. Podle psychologů je naprosto zásadní si své pocity uvědomovat, nezatlačovat do pozadí a nezlehčovat. Je důležité pochopit vzorce našeho chování, abychom je mohli v budoucnu ovládat. Proč je na to teď ten pravý moment? Protože využijeme atmosféru začínajícího roku k tomu, abychom se na sebe mohli podívat s odstupem a bez soudů.

Čtěte také

Jak zvládnout akutní krizi?

Čtěte také

Emocionální lékárnička nejen při rozvodu: Jak rychle pomoci tělu, duši i srdci

Napište si otázky

Loňský rok by se určitě lépe posuzoval podle logiky. Něco se stalo, my jsme na to nějak reagovali, plnili nebo neplnili předpisy, měnili svůj život podle situace, kterou jsme nemohli ovlivnit. Dívat se na to očima logiky je bezpečnější. Zvlášť pokud jsme vyrostli v rodině, kde se o citech moc nemluvilo a moc se neřešily. Právě v takových případech doporučuje doktorka Stephanie Sarkisová ve svém blogu proces, který nazvala emoční inventurou. Jak na to?

Najděte si nějaké klidné místo a sepište odpovědi na následující otázky. Je normální, že vás při tomhle procesu zavalí hodně pocitů, a to z celé emoční škály. Nejlepší je si k tomu sednout, když se cítíte co nejvíc v pohodě a nejste ve stresu. Chce to dostatek času jak na psaní, tak na následné „vydýchání“.

  • Jaké nejsilnější, dalo by se říct hlavní, pocity jste v loňském roce prožívali?
  • Jaké ztráty vás vloni postihly?
  • Co jste naopak získali?
  • Co nejvýznamnějšího jste se naučili?
  • Co jste chtěli vloni zvládnout, ale nepovedlo se vám to?
  • Na jaký svůj úspěch jste nejvíce pyšní?
  • Jakým citům jste se snažili vloni vyhnout?
  • Jakého pocitu jste vloni zažili méně, než jste čekali?
  • Jaký váš pocit vás nejvíc překvapil?
  • Jaké pocity byste chtěli nejvíc prožívat v novém roce?

Čtěte také

Někdy je složitější říci o nemoci svým blízkým, než se s ní sama vyrovnat

Čtěte také

Jsem vážně nemocná! Jak to přijmout a oznámit vše rodině?

Dostaňte to ze sebe

Úplně nechte stranou gramatiku a sloh a pište, co vám na mysl přijde. Nejdůležitější je ze sebe dostat všechna potřebná slova. Pokud je pro vás psaní moc pomalé a neobratné, tak si svoje odpovědi nahrajte. Pak si to po sobě přečtěte nebo poslechněte – pozorně, jako kdyby to psal nebo říkal někdo jiný. Jak vám u toho je? Ulevilo se vám? Jste z toho smutní? Díváte se do budoucna s nadějí nebo s obavami? Napište nebo nahrajte si i tuhle svoji reakci.

Doktorka Sarkisová doporučuje si později zkusit z podobných otázek sestavit i takovou denní inventuru. Jen nahraďte slovo vloni slovem včera. Nebo to zkuste jednou za měsíc. Čím víc budete o svých pocitech psát nebo mluvit, tím vědoměji je budete prožívat a tím víc v kontaktu s nimi budete. To byste nevěřili, že něco takového se člověk musí pracně učit, ale je to tak. Říká se tomu autenticita a čím autentičtější jste, tím lepší vztahy budete mít s lidmi kolem sebe, ale i sami se sebou. Pokud chodíte na terapii, vezměte tam svoje odpovědi s sebou. Určitě z nich vyplyne hodně zajímavého a posune vás to dál. 

Zdroj: https://www.psychologytoday.com/intl/blog/here-there-and-everywhere/202112/dive-year-end-emotional-inventory

Čtěte také

Mezigenerační vztahy? To je často velké drama

Čtěte také

Proč někteří rodiče závidí dětem a nepřejí jim úspěch? Freud na to má vysvětlení