Klíšťat je v přírodě stále víc. Už zdaleka nejsou hrozbou jen ve vysoké trávě nebo lesním porostu, člověk na ně může narazit v podstatě kdekoli. „Je pomýlené myslet si, že když žiji ve městě, tak se mě borelióza s encefalitidou netýkají. Jak uvádí zpráva Ministerstva zdravotnictví, v posledních letech se nakažená klíšťata vyskytují například i v okrajových částech Prahy,“ varuje RNDr. Aneta Medonosová z laboratoře SYNLAB. Zároveň je ale scestné se domnívat, že když na těle najdete klíště, automaticky to znamená, že je s vámi zle. To, že už je přisáté, nutně neznamená, že člověka nakazí. Když klíště na svém těle najdete, je nejprve nutné ho co nejšetrnější cestou odstranit, a to co možná nejdříve. K tomu účelu se hodí pinzeta nebo některý ze speciálních nástrojů, které jsou běžně k dostání v lékárnách. Na klíště nikdy nesahejte holýma rukama a místo kousnutí důkladně vydezinfikujte.
Obě nemoci zpočátku připomínají chřipku
K přenosu viru klíšťové encefalitidy na člověka může dojít již po dvou hodinách po přisátí. Lymeská borelióza je pomalejší, pro přenos této bakterie na člověka je potřebná významně delší doba sání infikovaného klíštěte, a to až dvacet čtyři hodin nebo déle. Podobný rozdíl je i u nástupu samotných příznaků. U virové encefalitidy je to v řádu dvou až pěti dní, u bakteriální boreliózy mohou problémy nastoupit klidně až po čtyřech týdnech od nakažení. První příznaky infekce klíšťovou encefalitidou připomínají chřipku. Nakažený člověk se cítí unaveně, má horečky doprovázené bolestmi hlavy a svalů. S tímto stavem si většinou rychle poradí imunitní systém a nákaza po několika dnech přejde do klidového období. Naproti tomu stojí borelióza, jejíž zákeřnost tkví ve velice individuálním průběhu. Často se u ní potkáváme s kožními projevy. V první fázi po nakažení se v místě kousnutí může objevit charakteristická červená skvrna (o průměru pěti centimetrů i více) s centrálním vyblednutím. „Ta se ale nemusí ukázat u každého, stejně jako jiné prvotní příznaky, které podobně jako u encefalitidy připomínají chřipku,“ popisuje RNDr. Medonosová.
Druhá vlna udeří s větší razancí
Druhá vlna u klíšťové encefalitidy nastupuje několik dnů až týdnů po odeznění prvních příznaků (obvykle 1–20 dnů). V tu dobu už virus napadl nervový systém a mozkovou tkáň, takže postižený cítí velmi silnou bolest hlavy. Běžná je též světloplachost. Vrací se i chřipkové příznaky, ale tentokrát výrazně silnější, než tomu bylo v první fázi. Nakažený má velmi prudké horečky a zvrací. Druhá fáze lymeské boreliózy přichází až několik měsíců po vymizení prvotních příznaků. Kromě bolestí hlavy jsou pro ni typické akutní záněty svalů a kloubů. „Častěji u dětí se může objevit i takzvaný boreliový lymfocytom, tedy nachový uzlík na některé z koncových částí těla, obvykle na ušním boltci, špičce nosu, bradavce či šourku,“ podotýká k tomu RNDr. Aneta Medonosová.
U encefalitidy hrozí i smrt
Obě nemoci mohou pacientům způsobit trvalé následky. „U encefalitidy může chronické problémy zanechat už druhá vlna, což se děje zhruba u čtvrtiny nakažených. Ti poté trpí permanentní bolestí hlavy, depresemi, mají pomalé reakce nebo výkyvy nálad. Mohou se objevit poruchy rovnováhy, třes a obrny končetin různého stupně,“ upozorňuje doktorka. V extrémních a velmi ojedinělých případech postiženému hrozí ochrnutí dýchacích svalů a následná smrt.
Borelióza dokáže napadnout celý nervový systém
Lymeská borelióza se dokáže skrýt před imunitním systémem člověka. Proto o sobě nemusí dát po odeznění druhé fáze vědět celé měsíce a klidně i roky. U některých postižených nemusí pozdní chronická fáze nastat vůbec. Pokud se ale projeví, nemoc zpravidla napadá kůži, nervový systém i klouby. Kožní forma pozdní boreliózy se nazývá chronická atrofická akrodermatitida. Projevuje se modročerveným zbarvením kůže na okrajových částech končetin. Kůže je velice tenká a jemná, snadno se poruší. Bez léčby může akrodermatitida přetrvat i desetiletí. V této fázi může nastat i neuroborelióza, při které bakterie napadají celý nervový systém člověka. Nemoc následně negativně ovlivňuje celý motorický i senzorický aparát. O lymeské artritidě pak hovoříme v případě, že nemoc napadne klouby, které nejdříve výrazně bolí a poté i otečou. Nejčastěji se tak děje u kloubu kolenního.
U encefalitidy nepodceňujte očkování
Nejvhodnější způsobem prevence klíšťové encefalitidy je očkování a následně pravidelné přeočkovávání, které by se mělo provádět zhruba jednou za pět let. „Některým jedincům ale protilátky po očkování setrvají déle, což je dané věkem a funkčností jejich imunitního systému. V tomto případě by bylo podání vakcíny zbytečné, a navíc by mohlo tělo zatížit,“ varuje RNDr. Aneta Medonosová. Taky po promeškaném přeočkování není potřeba zoufat, obvykle postačuje imunitní odpověď posílit jednou dávkou vakcíny a není nutné opakovat celé očkovací schéma o třech dávkách. Před plánovaným přeočkováním je ale vhodné zajít si na vyšetření hladiny protilátek z krve. O to lze za poplatek požádat v odběrových pracovištích SYNLAB nebo u praktického lékaře.
Boreliózu odhalí jedině test
Očkování na lymeskou boreliózu zatím neexistuje, proto je nezbytné svůj stav po kousnutí klíštětem bedlivě sledovat, a to i v případě, kdy jste očkovaní proti encefalitidě. I když se nedostaví typické příznaky, boreliózu dokáže odhalit laboratorní test, který vám při podezření na nemoc předepíše praktický lékař, nebo si na něj můžete zajít na některé z odběrových pracovišť SYNLAB. Výsledky vyšetření je nicméně nutné vždy konzultovat se svým lékařem, který zhodnotí také celkovou anamnézu a klinický nález. „Je ale třeba myslet na to, že protilátky na boreliózu se v těle začnou tvořit až po třech až šesti týdnech po nakažení. V případě neprůkazných testů při podezření na boreliózu je vhodné vyšetření po nějaké době opakovat,“ uzavírá doktorka. Pokud se nemoc potvrdí, je v prvních dvou vlnách dobře léčitelná antibiotiky.
| Klíšťová encefalitida | Lymská borelióza | |
| Původ: | Virový | Bakteriální |
| Riziko nákazy z infikovaného klíštěte: | Do dvou hodin od přisátí. | Až zhruba po 24 hodinách po přisátí. Někdy i po delší době. |
| Očkování: | Existuje. Přeočkování je vhodné jednou za 5 let. Vakcína je vhodná i pro děti. | Neexistuje. |
| Léčba: | Cílená léčba neexistuje, léčí se pouze symptomy. | Lékař předepíše antibiotika. |
| Napadá: | Nervovou soustavu | Kůži, klouby a nervovou soustavu |
| První příznaky nastávají: | 3–5 dní po přenosu | 2–4 týdny po přenosu |
| Prvními příznaky jsou: | Horečky, únava a bolesti hlavy. Příznaky většinou poměrně rychle odezní. | Kožní projevy. Charakteristická je rudá skvrna s centrálním vyblednutím. Dále příznaky podobné chřipce. Ani jedno se ale nemusí projevit. |
| Druhá vlna nastává: | Obvykle 1–20 dnů po odeznění prvních příznaků. | 1–4 měsíce po prvních příznacích. |
| Příznaky druhé vlny jsou: | Světloplachost a silné bolesti hlavy. Přidávají se příznaky připomínající chřipku, ale ve výrazně větší intenzitě než v první fázi. | Bolesti hlavy, poruchy soustředění, ztráta vědomí, záněty nervů, kloubů a srdečního svalu. |
| Chronická fáze nastává: | Samostatná chronická fáze nenastává. Trvalé následky může zanechat už druhá vlna. | Po měsících až letech po skončení druhé vlny. Nemusí nastat vůbec. |
| Chronické příznaky: | Permanentní bolesti hlavy, poruchy spánku, deprese. V některých případech poruchy rovnováhy, obrny různého stupně a chronický třes. | Modročervené zbarvení kůže na končetinách, bolest a otékání kloubů, postižení nervového systému. V extrémním případě hrozí ochrnutí. |
| Je nemoc fatální? | Ve velmi ojedinělých případech může končit úmrtím pacienta. | Smrtelná není. |
ZDROJ: časopis Překvapení, https://www.eshop-synlab.cz/tipy-pro-vase-zdravi/obe-napadaji-nervovy-system--presto-jsou-jine--v-cem-se-lisi-encefalitida-a-borelioza/
