Většina Čechů svou duši a hlavu neléčí

Duševními poruchami by u nás mělo trpět jen 15 % populace, což je čtvrtý nejnižší výsledek v Evropě. Ale z praxe jasně vyplývá, že se Češi kvůli častému odsuzování bojí veřejně přiznat, že jejich duševní zdraví není v pořádku. Ve výsledku se pak více než 4/5 Čechů trpící duševními poruchami vůbec nikde neléčí. Podle Pavla Mohra, náměstka pro léčebnou péči v NUDZ, je u nás velká mezera mezi potřebou léčby a léčbou uskutečněnou. „Podle analýzy dat z populační studie Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) není léčeno až 83 % jedinců, kteří splňují kritéria duševní poruchy. Tato mezera v léčbě se sice díky osvětě a destigmatizaci duševních nemocí zmenšuje, potřeba odborné péče ale mnohdy naráží na omezené kapacity psychiatrů a psychologů.”

Pro Čechy je psychické zdraví důležité, odborníkům ale nevěří

Pouhých 6 % Čechů zvolí jako první volbu při řešení problémů profesionální pomoc. Na vlastní pěst se s nimi snaží vypořádat 60 % lidí a další třetina se obrací na své přátele. Vyplývá to z průzkumu agentur G82 a Simply5 realizovaného pro Nevypusť duši a T-Mobile.

Čtěte také

Probiotika

Čtěte také

Rozdíl mezi probiotiky, prebiotiky a synbiotiky. Proč je nám po nich občas hůř?

Proč se lidé s psychickými problémy brání odborné pomoci?

1. Společenské stigma

„Psychické problémy v dnešní době stále podléhají společenskému stigmatu. Mnozí se tak bojí vyhledat pomoc, protože mají pocit, že by se museli k duševním problémům veřejně přiznat,“ vysvětluje Marie Salomonová, ředitelka a spoluzakladatelka Nevypusť duši.

2. Neznalost problému  

„Rodiče často nerozeznávají počáteční příznaky psychických obtíží dětí,“ říká Marie Salomonová. Některé poruchy typické pro dětský věk však není radno podceňovat a je nutné navštívit odborníka. Třeba separační úzkostná porucha se většinou projevuje tak, že dítě není schopno chodit do školky. Časté jsou také poruchy příjmu potravy, které začínají v dětském, respektive dospívajícím věku. Návštěvou odborníka určitě nic nepokazíte, naopak. A u dospělých to platí také.

Čtěte také

Indická astrologie

Čtěte také

Znamení podle indické astrologie. Zjistěte, jak moc na vás charakteristika sedí!

3. Nedůvěra v psychoterapeuty 

Češi řeší problémy přirozenou cestou. Pokud jde o duševní zdraví dětí, jen 52 % lidí věří, že psychoterapie může přispět k zvládání jejich psychických poruch. 65 % Čechů si myslí, že když mají psychický problém, pomůžou jim kamarádi, 64 % rovnou uteče do přírody. Tyto „přirozené metody” podle odborníků sice pozitivní vliv na psychické zdraví mají, ale jde spíše o prevenci. Když problém opravdu nastane, plnohodnotnou léčbu pokec s kamarády na čundru nenahradí.

4. Nedostupnost odborné péče

V Česku připadá na 10 000 obyvatel 9 psychologů (v Německu je to 27) a třeba čekací doba na dětského psychiatra či psychologa se pohybuje mezi 4 a 6 měsíci. To může být nejen pro dětského pacienta velmi stresující, nehledě na to, že zrovna psychické problémy je třeba řešit neodkladně. Koneckonců za covidu se potvrdilo i v jiných léčebných odvětvích, že včasná léčba by mnohdy zabránila tragédiím. Kvůli nedostatku kapacity, kterou zaměstnávala epidemie, byla spousta lidí nucena počkat si na svého doktora i několik měsíců a některé nechvalně známé příběhy měly špatný konec.

Čtěte také

Mamánkovský syndrom

Čtěte také

O přítele se v jeho 40 tajně starala maminka. Chtěl si ji nastěhovat k nám domů

5. Někteří lidé si léčbu nemůžou dovolit

V rámci sledovaných evropských zemí je u nás hodina u psychologa druhá nejlevnější, i přesto je psychoterapie stále pro mnohé nedostupná. Na jednu hodinu u psychologa musí průměrně situovaný český občan vydělávat 8 a půl hodiny, což nás v evropském srovnání řadí na 9. příčku z 25 zkoumaných států. A to je sakra špatný výsledek.

Pomohla by osvěta

Pokud se tedy k vysoké platbě za lékařův čas a nedostupnosti péče v daný okamžik přidá i strach z toho, že si na vás budou ukazovat prstem jako na blázna, co nezvládá svůj život, může být zaděláno na pořádný problém. „Určitě by velmi pomohlo, kdyby i média informovala o tématu častěji a komplexněji. Myslím, že dobrým příkladem je situace ohledně zubařů. Pokud bychom se zeptali, zda máme v ČR dostatek stomatologů, určitě by drtivá většina české populace odpověděla, že nikoli. Přitom čekací doba na psychologa či psychiatra je významně delší,“ míní Martin Orgoník, ředitel vnějších vztahů a udržitelnosti telekomunikační společnosti.

Čtěte také

Týrání ženy

Čtěte také

Násilnický partner mi udělal z dcery alkoholika. Měla jsem ho zabít

Češi a sebevraždy

Analytik Milan Mařík z projektu Česko v datech říká: „Česko v počtu sebevražd patří spíše k evropskému průměru. Na sto tisíc obyvatel u nás připadá 11,2 sebevražd, průměr evropských zemí činí 11,4. V rámci České republiky jsou ale patrné velké rozdíly mezi regiony, například v regionu Severovýchod průměrně ze sta tisíc obyvatel spáchá sebevraždu 13,7 lidí, zatímco na Střední Moravě ‚jen‘ 7,3.”  

Zdroj: vlasta.cz ceskovdatech.cz ec.europa.eu nudz.cz

Čtěte také

Obrázek Vlasta.cz

Čtěte také

Anna Julie Slováčková o těžké nemoci: Zvládla jsem to já, zvládnou to i jiní

Čtěte také

Motivační citáty

Čtěte také

Jste na dně? Tady je TOP 30 motivačních citátů, které vás nakopnou

Čtěte také

Psí oči

Čtěte také

Pejskaři, pozor! 9 lidských potravin, které jsou pro psy prudce jedovaté