Blanka Kovaříková: Každá sečtělá žena v Česku se s Boženou Němcovou konfrontuje

Blanka Kovaříková | 11. 7. 2021

O televizní sérii Božena, kterou natočila režisérka Lenka Wimmerová, se bude ještě dlouho diskutovat. Asi proto, že snad každá jen trochu sečtělá žena v Čechách se s Boženou Němcovou nějak konfrontuje.

Ačkoli zemřela před téměř 160 lety, provází nás životem jako první moderní česká spisovatelka. Někdo čte rád její Babičku, kterou nám ale ve škole dost zprotivili, jiný její povídky a pohádky. Já miluju její dopisy a často se ponořím do literatury faktu, která o ní vyšla.

Paní Božena mi vstoupila do života poměrně brzy. Bylo to díky tomu, že jsem dětství prožila v domě pod Vyšehradem a nahoru jsme chodili v neděli na procházky. Jednou mě maminka zavedla k jejímu hrobu na Vyšehradském hřbitově a řekla mi, že to byla slavná spisovatelka. Jelikož jsem narozená na Dušičky, stala se pro mě návštěva jejího hrobu pravidelným rituálem, který jsem zařadila k oslavám svých narozenin. Musela jsem jít k paní Boženě zapálit svíčku a pak si teprve sfouknout svíčky na svém dortu.

Jana Robbová: Říkali jí „malá sopka“, zpívala s Gottem a život jí zničil alkohol
Příběhy

Jana Robbová: Říkali jí „malá sopka“, zpívala s Gottem a život jí zničil alkohol

V mých představách je přesně taková jako na obraze Josefa Hellicha z roku 1845, který namaloval pro jejího přítele básníka Čelakovského. Krásná, majestátní, něžná, s pohledem ženy, která už o životě něco ví. V té době byla osmým rokem vdaná a třetím rokem bydlela s manželem Josefem v Praze, kde se zapojila do společenského života a poznala osobnosti, které dnes řadíme mezi elitu národa. Byla už matkou čtyř dětí, které velmi milovala, což se ale nijak nevylučovalo s tím, aby neprožila romantickou lásku s básníkem Nebeským. Stala se velkou vlastenkou…

Postupně jsem se samozřejmě dozvídala i o jejích dalších záletech, ale to ji v mých očích nijak nesnižovalo. Málokterá z nás o sobě může říct, že je svatá, že? A bez citových impulzů také málokterý umělec může tvořit. Proč by v tom měla být žena jiná? Je pravda, že tehdy jsem moc nepřemýšlela o Josefu Němcovi, ale dnes jsem ráda, že už ho vidíme objektivně jako muže, který pomohl spisovatelku Němcovou vytvořit, a přitom jí zároveň ubližoval.

Budu spisovatelkou

A tak jsem si odmalička říkala, že budu spisovatelka jako ona. Když to slyšel můj venkovský dědeček, spráskl nade mnou ruce a řekl: „Holka, to budeš chudá jako kostelní myš!“ Přitom sám nebyl vůbec bohatý, pracoval v kravíně, vstával ve čtyři ráno a jen v neděli vyměnil montérky za tmavý oblek a vyrazil do kostela. Jeho výrok jsem si ale zapamatovala a dost dlouho mě strašil.

Eva Jakoubková: Královnu jeviště s uhrančivýma očima zničil alkohol i manžel
Příběhy

Eva Jakoubková: Královnu jeviště s uhrančivýma očima zničil alkohol i manžel

Ještě víc mě ale před pár lety vyděsila návštěva Babiččina údolí, které je velmi krásné, dokud se nerozhodnete vyhledat byt rodiny Panklových, v němž Božena–Barunka vyrůstala. Najdete ho v takzvané ratejně, která byla součástí hospodářského dvora a původně sloužila jako obydlí pro čeledíny. Přízemní temné a vlhké místnosti, kde budoucí spisovatelka bydlela sedm let až do své svatby, jsou v dezolátním stavu a připomínají spíš vězeňskou kobku.

Přitom ještě v roce 1941 byly čistě vybílené a vybavené dobovým nábytkem. Jenže za socialismu si z bytu Panklových udělalo zemědělské družstvo sklad jablek a chemických postřiků a nikoho to netrápilo. Z původního vybavení tu zbyla jen kamna a prkenná podlaha…

Paradoxně vždycky zájmu o Babiččino údolí pomohli filmaři. Když tu točil v roce 1940 Babičku František Čáp, i když se sem vrátil o třicet let později režisér Antonín Moskalyk, alespoň se upravilo Staré bělidlo, kam Němcová zasadila děj své nejslavnější knížky. V téhle dřevěné chaloupce s šindelovou střechou v blízkosti splavu ale nikdy nebydlela, strávila tu ovšem se svými dětmi krásné léto 1844 a prostředí ji okouzlilo. Ale abych své truchlení na závěr trochu odlehčila, pokud si zajedete do nedaleké České Skalice a půjdete strmou ulicí ke škole, kterou Barunka navštěvovala, narazíte na pamětní desku s připomínkou, že tu 19. 7. 1928 přespal kasař Karel Rustička. Deska sem byla umístěna teprve v roce 2008 tak trochu z recese. Kde jinde si město připomíná mezi svými rodáky zápornou postavu, recidivistu, jenž prý byl ale zároveň velmi elegantní a dámy po něm šílely? Božena Němcová by pro takový nápad jistě měla pochopení!

Tragický příběh zpěvačky Evy Pilarové: Za podpis anticharty se omluvila
Příběhy

Tragický příběh zpěvačky Evy Pilarové: Za podpis anticharty se omluvila

Autorka se narodila v Praze pod Vyšehradem a v metropoli žije dodnes. Vystudovala novinařinu a této profesi se věnuje na volné noze. Vydává knížky o legendárních hercích, prvorepublikových detektivech a o domech, v nichž žili slavní lidé. www.bkovarikova.cz
Sourozenci Romanovi: Sláva, úspěch i tragédie slavného krasobruslařského páru
Příběhy

Sourozenci Romanovi: Sláva, úspěch i tragédie slavného krasobruslařského páru

Tagy Antonín Moskalyk Božena Němcová Česko Dušičky František Čáp Josef Hellich Josef Němec Praha Vyšehrad Vyšehradský hřbitov