Jako svědek z lavičky jsem spatřil, že pes poté, co své hledání vzdal, sledoval s velkým zájmem snažení svého pána. Jejich role se tím pádem prohodily. Muž se dostal do úlohy hledajícího, a zvíře naopak čekalo, až míček bude donesen jemu. Když si pustím fantazii na špacír, možná ten pes chtěl svého pána jen prověřit, zda i on je s to aportovat. Případně tuzemsky: přinést. V dané souvislosti si dovolím citovat slova britského kynologa Jamese Hughse: „I když psy vycvičíme, neměli bychom zapomenout, že i pak zůstávají sami sebou.“ Je tedy taky možné, že pes na zmíněné louce si z nějakého osobního důvodu postavil hlavu a zachoval se, jak se zachoval. Nebo ho ta hra v danou chvíli jen přestala bavit, což je nejen lidské, nýbrž i psí. Páníčkovi nezbylo než míček dohledat svépomocí. Jak jsem viděl, učinil tak pokorně. A následně ho aportoval – svému psovi. V dané situaci scházelo už jen, aby závěrem ten pes podrbal svého pána za ušima jako uznání za úspěšnou donášku.

Čtěte také

Alena Němečková

Čtěte také

Blíží se tchýně! A před kým schováváte nevyžehlené prádlo vy?

Zřejmě nešlo o nějakého aportovacího šampiona, ten by se takového výpadku z poslušnosti asi nedopustil. Ale jsem tomu psovi vděčný nejen za dotyčnou příhodu, nýbrž i za to, že mě přivedl k bližšímu zájmu o tuto „donáškovou“ službu. Dovzdělal jsem se následně, že počátky onoho zvláštního čtyřnohého servisu byly historicky spojeny s pomocí lovcům. Novodoběji pak i se službou myslivcům, o nichž se říká, že myslivec bez spolehlivě aportujícího psa je pouze polomyslivec. Jak jsem zvěděl, správný výcvik předpokládá znalosti v této disciplíně. Podmínkou je i důslednost. A taky trpělivost, kterou prý osvědčují zvláště chovatelky. Zřejmě k nim patřila i ta z Nedaříže. Její fenka belgického ovčáka dokázala postupně aportovat na vzdálenost pěti metrů 141 předmětů.

Čtěte také

Klára Kubíčková

Čtěte také

Klára Kubíčková: Vykázat matky z kaváren? A kdo další vám leze na nervy?

K aportování lze přivést nejen psy

Ne všechna psí plemena se baví tímto konáním, ale pro některá to bývá povyražení. Zůstanu-li na úrovni házení míčku, pak se však může stát, že ty opakované hody dokážou chovatele i unavit. Představuji si, že tak nějak asi došlo ke vzniku následující pomůcky. V rámci chovatelských potřeb jsem totiž našel i tuto nabídku: „Aportovacím házedlem s míčkem potěšíte nejen svého čtyřnohého kamaráda, ale i sebe. Už vás nebude bolet rameno od neustálého házení a váš mazlíček se aspoň pořádně vyřádí.“ Jste-li pejskařky či pejskaři, neříkám vám asi nic nového. Možná víte i to, že v rámci vývoje vznikl i automatický vrhač míčků pro psí pobíhání. Je na baterii a od chovatele vyžaduje jen spuštění. Podle znalců však nic nenahradí kvalifikovaný výcvik a kontakt s člověkem. Dotyčná výchova má svá pravidla vycházející ze zkušeností kynologů. Je to docela věda. Ne náhodou má i svou literaturu. Včetně pramenů na internetu a různých zasvěcených článků – na rozdíl od tohoto mého nezasvěceného, který vznikl jen jako odnož mého svérázného zážitku viděného z lavičky.

Ale abych se ještě vrátil zpět k házení míčkem. Je to podle znalců určitě bezpečnější způsob než házení náhodně sebraných klacků. Když se pak zvíře snaží takový kus dřeva v rychlosti sebrat ze země, může se stát, že se mu výsledně zapíchne v krku – veterináři o tom vědí své. K aportování lze však přivést nejen psy, byť jim je ta služba zřejmě nejvlastnější. V rámci svého brouzdání za aportovacími souvislostmi jsem na jednom videu však spatřil i takhle umně konající kočku. Ještě ad video. Coby důkaz, že donášková činnost je psům zřejmě v mnohém vlastní, mohu posloužit závěrečnou zmínkou.

Čtěte také

Ségra žárlí, že mě její děti mají rády

Čtěte také

Veronika (36): Neteře mě mají radši než svoji matku. Sestra mě za to nenávidí

Na obrazovém záznamu jsem viděl, že jeden pes si hodil míč do potoka a pak s ním paralelně běžel až do chvíle, kdy pro něj skočil do vody. Tam ho ulapil a návazně s ním vyskočil na břeh. Posléze se po břehu zase vrátil proti proudu, aby tam míč hodil do potoka ze stejného místa jako předtím. Pak zase vedle něj běžel, aby ho posléze znovu s potěšením zase vylovil.

A pak se s ním opět vrátil proti proudu, aby ho tam opět hodil a zase… atd. Něco jako perpetuum mobile. Jestli to byl nápad z jeho psí hlavy, nebo šlo o cvičitelský výsledek, to jsem z oněch záběrů nezjistil. Ale ať tak či tak, byl to můj další zážitek kolem zvláštní donášky.

Ten pes totiž aportoval sám sobě!

RUDOLF KŘESŤAN

Český spisovatel a novinář. První fejeton zveřejnil v 16 letech a od té doby jich publikoval přes dva tisíce. Byl jednou z hlavních postav časopisu Mladý svět, působil v něm skoro 30 let. Je na volné noze. Vydal dvacet knih. Jeho žena Magdalena je malířka.

Čtěte také

František Filipovský, Květa Fialová, Oldřich Nový ve filmu Fantom Morrisvillu

Čtěte také

František Filipovský: První herec v České televizi, se narodil před 114 lety