Zmíněná andulka byla mluvící, takže se divím, že nám neřekla nějakou výmluvu kvůli svému neuklízení. Například mohla uvést, že zvlášť intenzivně se v bytech uklízí, když je očekávána nějaká návštěva. Kdežto k ní že žádná návštěva nechodí (nepřilétá).
Rituální přednávštěvnický úklid bytu je svéráznou akcí. Namlouváme si, že bychom stejně pečlivě uklízeli i tak. Ale kdesi v hloubi duše jsme vedeni obavou, co by si o nás Novákovi pomysleli, kdyby nedejbože spatřili, že nahoře na skříni máme prach. Ten však ve skutečnosti nespatří, protože vršek dotyčné skříně se nachází výše, než kam dohlédne zrak Novákových, i kdyby se stavěli na špičky.
Reklamně nabízených pomůcek, prostředků a vychytávek k úklidu bytů je čím dál tím víc. Jsme atakováni neustále novými možnostmi. Ty nás nejednou staví do nepříjemné pozice, že zůstaneme-li u svých dosavadních postupů, můžeme být pokládáni(y) za šmudly. Navzdory tomu, že Šmudla je pokládán za nejroztomilejšího ze všech sedmi Sněhurčiných trpaslíků.
Tančit jako robot
Jedním z přítomných útoků na naše dosavadní uklízecí zvyky je robotický vysavač určený k zametání, vysávání a vytírání domova. Ad vytírání: ukázky na obrazovce nám mají vytřít zjevně i zrak. V televizních nabídkách tančí tento výrobek po místnostech málem jako by vystupoval ve StarDance.
Kdo ví, jak se k těmto robotům staví herec Bohumil Klepl. Proslul nejen tím, že vystupuje v divadelní hře s názvem Vysavač. Taky soukromě je stoupencem luxování jako takového. Dostatečně výmluvně to doložilo před časem jeho mediální vyjádření: „Kdybych nebyl hercem, chtěl bych být uklízečkou. Mám úchylku na silný vysavače a jsem rád, že jsem jeden takový dostal od kolegů jako narozeninový dárek…“
Jestliže jsem úvodem svého uklízečského zamyšlení vyslovil pochybnost nad vhodností výrazu „jako v klícce“, pak mi dovolte, abych zpochybnil i občas užívané přirovnání, že vzorně uklizený byt vypadá „jako ze škatulky“. Jak známo, jde o podobenství užívané i u pečlivě a vyladěně oblečené bytosti. V bytové souvislosti jsem se setkal s tímto obratem dokonce i v rámci zvěrokruhu. Konkrétně v horoskopu u bytostí narozených ve znamení Štíra: „Milují čistotu a nesnášejí špínu. Jejich byt je jako ze škatulky, podlahy a okna se jen lesknou a nikde ani smítko prachu…“ Netuším, o jakou škatulku by mělo jít, že její útroby se staly symbolem čistoty. Určitě to nebude škatulka z umělecké sféry, kde někteří herci jsou neradi, když jsou takzvaně zaškatulkovaně obsazováni do stejnostejného typu rolí.
U bytů uklizených jako ze škatulky jde však o význam jiný. Například na iDnes jsem od pisatelky Moniky četl postesknutí s příznačným titulkem: „Přítel chce mít byt jako ze škatulky, máme ale dítě…“ Zvláštní kategorií v rámci uklízení jsou bytosti k tomu účelu zjednané. Buď jde o některé z úklidových firem, nebo o individuální domluvu s „paní na úklid“. Kupodivu se ještě nevžil termín „pán na úklid“, byť i takových postupně přibývá. Dokonce jsem ke svému údivu zjistil, že například Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje nabízelo na svých webových stránkách pracovní místo pouze pro – cituji – uklízeče. Tedy nikoliv pro uklízečku. Že by tomu tak bylo z obavy, že ženy bývají povídavější a mohly by z policejních útrob vynést tajné informace?
Vrátím-li se k uklízení v bytech, pak závěrem připojuji ještě zmínku o jedné svérázné situaci. Její protagonistkou byla samostatně žijící starší paní. Když byla delší dobu doma ve svém bytě nemocná, její syn – žijící v jiném městě – pro ni jednou v dobré vůli objednal uklízečku k celkovému zvelebení jejího bytu. Řekla synovi, že mu za tu možnost děkuje, ale že před avizovaným uklízeččiným příchodem bude muset doma pečlivě uklidit – s odůvodněním, že tak se to před příchodem návštěvy sluší.
Autor
je český spisovatel a novinář. První fejeton zveřejnil v 16 letech a od té doby jich publikoval přes dva tisíce. Byl jednou z hlavních postav časopisu Mladý svět, působil v něm skoro 30 let. Je na volné noze. Vydal dvacet knih. Jeho žena Magdalena je malířka.