Jak známo, škála sportovních medailí sahá od zlaté přes stříbrnou až k bronzové. V naší tuzemské hantýrce se však hovoří ještě o té čtvrté jako o bramborové coby medaili nemedaili. Představuje symbol útěchy spojovaný s rozličnými soutěžemi, mistrovstvími, přebory a vůbec sportovními kláními. Včetně olympiády. Nejde ovšem o medaili hmotnou, nýbrž jen pomyslnou – slovní. Nedopátral jsem se, proč vzniklo právě takové označení. Setkal jsem se pouze s dohadem, že jde o podobenství určité všednosti a menší oslnivosti, než mají symboly zvolené pro první tři soutěžní místa. I tak bychom takzvané „bramborové“ umístění měli brát s úctou. Například včetně letošního olympijského výsledku českých veslařů – Vraštila a Šimánka – v závodě dvojskifů lehkých vah. Od medaile bronzové je dělily pouhé 2,12 sekundy. Dosažení čtvrté (takzvaně nemedailové) pozice je někdy povrchně vnímáno jako méně závažné. Kéž by každý z nás byl ve svém oboru čtvrtý nejlepší… Natož v celosvětovém měřítku!

Čtěte také

Hana Halfarová

Čtěte také

Hledání kořenů: Ptejte se, zapisujte, dokud je čas. A začněte nejblíž, u rodičů!

Když jsem v úvodu zmínil, že pomyslná bramborová medaile by se dala zahrnout i do sféry gastronomie, pak ještě doplňuji, že přeneseně se medailím říká taky „placky“. Je zjevné, že ta bramborová by k možnosti zhotovení opravdových placek měla teoreticky určitě blíž než ty předchozí tři kovové. Stačí připomenout zlidovělou písničku novodobě známou v podání skupiny Šlapeto: Bramborovou placku se škvarkama / tak jako je pekla moje máma / takovou mi nedá nikdo na světě / ani na žádný jiný planetě…

Symbolická medaile pro čtvrté místo by mohla být pojmenována dejme tomu taky jako kedlubnová. Případně cibulová nebo hrušková. I zmíněné varianty by mohly být zavěšené na pomyslné stužce, ale genderově by postrádaly jedinečnou bramborovou vlastnost, že může jít souběžně o rod mužský i ženský. Mám na mysli výraz brambor i brambora. Viz publikované vyjádření Martina Proška z Ústavu pro jazyk český: „Podstatná jména brambor a brambora patří do nevelké skupiny jmen tzv. obourodých. Může jít o tvary různých rodů. Brambora na sebe bere podoby ženského rodu podle vzoru Žena. Brambor pak tvary rodu mužského neživotného podle vzoru Hrad.“

Čtěte také

Rudolf Křesťan

Čtěte také

Knoflíková záhada? Proč jsou na oblečení žen na jiné straně než u mužů?

Dřevěná medaile

Bramborová medaile je tedy jedinou, která respektuje odlišnost pohlaví. Po ženy může být zosobněna bramborou, pro muže pak bramborem. Jestli jsem první, kdo to zmiňuje v souvislosti s onou medailí, měl bych si to možná dát patentovat.

Nic takového nenabízí ani ta zlatá, ani stříbrná, ani bronzová. Mimochodem – v případě japonské olympiády byly všechny tři medailové druhy zhotoveny kromě jiného i ze starých notebooků a telefonů. Stalo se tak v rámci ekologické sbírky, jíž se zúčastnila téměř všechna japonská města. Výsledkem bylo následující „vytěžení“ z už nepotřebné elektroniky: 32 kg zlata, 3,5 tuny stříbra a 2 tun bronzu. Pro abstraktní čtvrtou medaili se tam žádná taková akce nekonala. Ale kdo ví, zda se jí říká bramborově i v zemi vycházejícího slunce.

Čtěte také

Anna Grosmanová na Instagramu Foodpioneer představuje české farmáře

Čtěte také

Matky, mrkněte na Instáč! Vychovaly jsme šikovné a sebevědomé holky

Doslechl jsem se jen, že v Rusku se jí prý přezdívá dřevěná. Zůstanu-li ještě u brambor, je namístě uvést i jejich významný post v rámci žebříčku celosvětové spotřeby potravin. Na prvním místě je rýže, na druhém pak pšenice a na třetím kukuřice. Na příslovečném čtvrtém právě brambory. Že by právě z této statistiky vzniklo přenesení brambor do medailového symbolu pro čtvrtou pozici? Ocenil jsem, když jeden vynalézavý novinář dal svému článku o zmíněném čtvrtém místě celosvětově konzumovaných brambor následující vtipný titulek – cituji: BRAMBORÁM NÁLEŽÍ BRAMBOROVÁ MEDAILE Jsem celoživotním obdivovatel nápaditých formulací, a kdyby v tomto oboru existovala nějaká soutěž, navrhoval bych autorovi zmíněného titulku taky medaili, a to rovnou zlatou!

Čtěte také

Markéta Lukášková

Čtěte také

Markéta Lukášková: Svět je pro muže jeden velký pisoár. A ženy musí stát frontu

 

Článek vyšel v časopise Vlasta č. 35 z 25. 8. 2021.