Když v roce 1959 divadlo Semafor uvedlo první představení Člověk z půdy, tak nikdo nemohl tušit, že začíná jedno velké dobrodružství. V průběhu šedesáti let se na divadelních prknech vystřídaly desítky osobností, které se později vydaly na sólovou dráhu a staly se nejen zpěváky, ale také herci, výtvarníky nebo filmaři. Plejáda slavných, které spojila semaforská poetika, baví diváky dodnes. Pramínek vlasů nebo Krajina posedlá tmou už dávno nezní jen v divadelním sále. Chytlavé melodie a hravé texty umí dnešní sedmdesátníci nazpaměť. Znají je i mladí lidé, jen asi netuší, že tyhle hity napsal Suchý a Šlitr. Pojďme si připomenout jejich legendární hry!

Čtěte také

Obrázek Vlasta.cz

Čtěte také

Česká Miss Monika Žídková: Krása dveře neotvírá, občas i přiskřípne prsty

Kytice (1972)

Tentokrát se Jiří Suchý inspiroval baladami z Erbenovy Kytice. Jednu použil v předchozím představení Čarodějky a měla u publika úspěch. Literární klasiku zhudebnil, a tak je Štědrý večer barokně folklorní, Svatební košile zní v rytmu jazzové opery a Zlatý kolovrat jako propracované kabaretní číslo. V Kytici účinkovala nová posila Jitka Molavcová a hrál v ní Josef Dvořák a také Petra Janů, další semaforský objev. Toto představení má už 596 repríz a hraje se dodnes.

Čtěte také

Obrázek Vlasta.cz

Čtěte také

Kristýna Boková: Ve svém druhém muži jsem našla klid a jistotu

Zuzana je sama doma (1960)

Autorské duo mělo v šuplíku řadu písniček, které chtěli divákům představit a vymysleli zajímavou formu: příběh o Zuzaně, která se pohádá se svým přítelem, trucuje doma a pouští si z magnetofonu semaforské písničky. Kritikům se hra nelíbila, protože neměla tradiční děj a zpěvákům podle nich neslušela „křeč, hraničící až s hysterií“. Zato publikum bylo nadšené a zejména Waldemar Matuška musel To všechno odnes čas mnohokrát opakovat. 

Čtěte také

Aňa Geislerová

Čtěte také

Co si Aňa Geislerová myslí o manželství, proč se vzali tajně a nikomu to neřekli

Člověk z půdy (1959)

Když autorská dvojice Suchý + Šlitr zakládala divadlo Semafor, rozhodně nezačínala od nuly. Měla za sebou spolupráci v Redutě nebo kavárně Vltava. V představení S + Š zkombinovali chytlavé písničky a herecké etudy, kde vystupovaly hvězdy první třídy: Miroslav Horníček, Miloš Kopecký a posléze i František Filipovský. Plakáty ze Semaforu patřily vždy k výtvarným skvostům. I mnozí členové Semaforu byli vlastně výtvarníci – Suchý, Šlitr, Molavcová, Křesadlová.

Šest žen (1962)

V Semaforu začínaly svoji kariéru mnohé zpěvačky, které se později vydaly na sólovou dráhu. Jedním z představení, kde zazářily budoucí královny hitů, byla hra Šest žen. Vypráví příběh anglického krále Jindřicha VIII. a jeho manželek. Hlavní roli hrál Miroslav Horníček a na scéně se střídaly Hana Hegerová, Pavlína Filipovská nebo Věra Křesadlová. Toto představení má 307 repríz a hraje se v Semaforu dodnes.

Čtěte také

Obrázek Vlasta.cz

Čtěte také

Bára Hrzánová: Táta byl můj mladší, trošku nespolehlivý brácha

Kdyby tisíc klarinetů (1958)

Jedno z nejznámějších představení se hrálo ještě před oficiálním založením Semaforu v Divadle Na Zábradlí. Semaforští ho jako film natočili v roce 1965 a na svých divadelních prknech uvedli v roce 1980. V představení zazněly písničky, které už dávno zlidověly, například Tereza, Babetta nebo Dotýkat se hvězd. Představení se v obměnách hraje dodnes. Jiří Suchý byl vystudovaný propagační grafik a je autorem semaforského loga. Spolu se svou ženou Bělou navrhoval plakáty a programy. Tyto archivní materiály jsou nyní k vidění v muzeu Kufřík v Kyjevské ulici v Praze 6.

Falešná vstupenka

Získat lístek do divadla Semafor rozhodně nebylo snadné. Fanoušci si museli vystát dlouhatánské fronty, které vedly z pasáže Alfa až na Václavské náměstí. Jeden skalní fanoušek tolik toužil po lístku, že si ho namaloval sám. Uvaděčky ho sice odhalily, ale nakonec se nad ním slitovaly a pustily ho na představení. Na předprodej se stály mnohahodinové fronty.

Čtěte také

Ivana Jirešová

Čtěte také

Ivana Jirešová: Jak stárnu, jsem šťastnější. Pochybuju ale, zda jsem dobrá matka