Z jeho hlasu odkapává med a míra vlezlosti, se kterou zaníceně vykládá o zcela bezpečných investicích do jakýchsi firemních dluhopisů, je tak intenzivní, až vás jakoby přimáčkne ke zdi a přiškrtí. Nejsem zrovna asertivní, a tak se vždycky zmůžu na zoufalé „Nezlobte se, ale teď zrovna nemám čas.“

„Jenom bych vám rád připomněl, že výnos je zcela garantovaný,“ nedá se. „A pokud spolu uzavřeme smlouvu do konce měsíce, zaručím vám nikoliv desetiprocentní, ale rovnou jedenáctiprocentní úrok! Jen opravdový blázen by takovou nabídku nechal ležet, a to zvláště v dnešní době, kdy inflace atakuje rekordní výšiny a peníze, které člověku jen tak leží na účtě, chřadnou přímo před očima! Ale naprosto chápu, že momentálně nemáte čas, já zavolám jindy! Nerad bych na vás jakkoliv tlačil!“

Jsem sice celkem naivní a důvěřivá, ale abych měla zájem svěřit své peníze zcela neznámému člověku ze zcela neznámé společnosti, to zase ne. Před pár týdny jsem si proto pánovo číslo uložila jako Dluhopisy – nebrat!

Čtěte také

Alena Němečková

Čtěte také

Alena Němečková o čepicích slušivých i těch, co připomínají prezervativ

Hroší kůže

To ho však rozhodně nezastavilo, hroší kůži si vypěstoval opravdu neprůstřelnou. Začal telefonovat z jiných čísel, a tak jsem se mu stejně nevyhnula. Hovory neznámého původu totiž zásadně přijímám – co kdyby volal dosud neznámý prastrýc z Nigérie, že nejspíš brzy zemře a já po něm budu dědit?

Musím přiznat, že této naší hře na kocoura a myš jsem nepřikládala žádnou zvláštní důležitost. Každý se musí něčím živit, říkala jsem si, a náplní práce tohoto člověka je holt otravovat lidi. Jenže pak jsem se potkala s jedním známým ekonomickým expertem a z legrace se mu svěřila, jak mě po telefonu nahání veselý pán s dluhopisy. S přísně vytaženým obočím mi sdělil, že na této historce není vůbec nic k smíchu: to, co ten člověk dělá, je protizákonné. Kromě toho, že nikdo nesmí prodávat jakékoliv finanční služby po telefonu, jedná se s největší pravděpodobností o šmejda, který chce pod záminkou skvělého výnosu vytáhnout z důvěřivých lidí co nejvíce peněz a pak prostě vyhlásí bankrot. „Vaše peníze už byste nikdy neviděla, tím jsem si téměř jist.“

Čtěte také

Jaká jste vy? A jaká je vaše kamarádka?

Čtěte také

Ženy se dělí na víly a lokomotivy. Jedna táhne, druhá vlaje a přitom se doplňují

Další pochybnosti pak panují ve způsobu, jakým získal moje telefonní číslo. Zkrátka a jednoduše – takhle poctivé podnikání rozhodně nevypadá.

Patříte-li tedy mezi lidi, kteří nedokážou rázně odmítnout dotěrné prodejce čehokoliv, mějte na paměti, že se jedná o stejné šmejdy, kteří vozí důvěřivé důchodce na „zájezd“, kde jim pak prostřednictvím vyděračských metod vnutí věci, které nepotřebují. Takže fakt bacha!

A já se už moc těším, až mi ten milý pán příště zavolá a pozdraví mě svým cukrkandlovým hlasem. Co nejostřeji na něj vybalím: „Nezlobte se, a nechci se vás nijak dotknout, ale věděl jste, že to, co děláte, není správné?“

To bude koukat, to si za rámeček nedá!

Autorka

Textařka v reklamní agentuře a autorka knih Hlavně na to nemysli, Šalina do stanice touha a Démon ze sídliště. Kreslí vtipy, píše scénáře. Pochází z jihočeských Božetic, deset let strávila v Brně, kde vystudovala psychologii. Žije v Praze, miluje black metal a zlaté retrívry.

 

Čtěte také

Iva Hadji MOUSSA miluje léto

Čtěte také

Glosa Ivy Hadj Moussa: Jaký máte vztah se svým psem. A taky ho pořád fotíte