Vtip je v tom, že v reálném životě to vypadá úplně jinak. Těch opravdových géniů, kteří vám stojí za to, abyste kvůli nim klopili oči a polykali slzy, je zatraceně málo.
Pokud vůbec někdo.


Měla jsem kolegyni, která se chovala maximálně arogantně. Například seřvala svou asistentku za to, že k ní nepřistupuje dostatečně servilně a vyslovila pro mě strašlivou větu: „Buďte si vědomá své pozice!" Chtěla tím říct, že dotyčná slečna musí chodit v předklonu a svou nadřízenou může na pochybení upozornit možná tak pomocí jinotaje. Mávla jsem nad tou situací rukou a řekla si, že lidi, co dělají dobře svou práci, si třeba, čas od času, můžou dovolit ujet. Jenže ono se ukázalo, že arogantní dáma dělá v práci takové hrubky, až nakonec musela odejít na hodinu.

Od té doby říkám, že když se někdo chová jako kráva, tak to velmi pravděpodobně kráva bude. Omlouvat hnusné chování dobrým pracovním výkonem je nesmysl. Pravda se časem ukáže. Kromě toho, že je arogance otravná, je totiž taky dost nekonstruktivní. Pamatuju si jednu poradu, kdy jsme nebyli schopní se dobrat k závěru jen proto, že náladová kolegyně všechno negovala. Nedohodli jsme nic a další den jsme se museli sejít znovu. „Velké šéfky se takto někdy chovají, s tím nic nenaděláš," komentoval to tehdy náš grafik.

Čtěte také

Klára Kubíčková

Čtěte také

Glosa Kláry Kubíčkové o tom, proč je dobré se smát dětským vtipům

Éra ukřičených šéfů a šéfek skončila

Nesouhlasím. Nemám na to průzkumy, ale pozoruju kolem sebe, že éra ukřičených šéfů a šéfek končí. V propadlišti dějin mizí o své neomylnosti a jedinečnosti přesvědčení sobci, kteří neumí jednat s lidmi. Měkké dovednosti jsou a budou čím dál důležitější. Schopnost empatie by měla být zahrnutá v balíčku všech ostatních schopností těch, co chtějí uspět.
Existuje dokonce koncept laskavého šéfa. Jeden americký psychiatr sám sebe trefně definoval jako „měkké marshmallow s páteří z ocele". Tím chtěl říct, že i když se chová laskavě ke svým podřízeným, dodržování pravidel po nich vyžaduje velmi striktně.

Připojuju jako poznámku pro ty, kdo si stále myslí, že jen šéf s tvrdou rukou a silným hlasem může mít dobré výsledky. Z dlouhodobého hlediska je „marshmallow" přístup vlastně geniální. Průzkumy potvrzují, že hodní šéfové zvyšují morálku v týmu, jejich podřízení mají v práci méně absencí a hlavně nemají potřebu místo opouštět už ve zkušebce, což je samozřejmě důležité pro celkové fungování kolektivu. Kdo někdy pracoval pod nesnesitelným šéfem, ví moc dobře, jak může nepřátelské pracovní prostředí ničit zdraví. Znám hned několik příběhů kamarádek, které práce pod pološílenými nadřízenými přivedla na pokraj kolapsu. Podřízení empatického šéfa mají nižší hladinu stresu, což chrání nejen jejich kardiovaskulární systém.

Čtěte také

Mirka Vopavová, novinářka a scénáristka

Čtěte také

Glosa Mirky Zlatníkové: Odrostly vám děti? Dejte si pohov!


Před lety mi oční lékařka objevila anomálii na duhovce. Poslala mě na vyšetření do velké nemocnice k ještě větší lékařské kapacitě. Vypadalo to tak, že se kolem mě seběhli mladí lékaři a přeměřovali mé oko, svítili do něj a hystericky si u toho šeptali. Nemohli se zaboha dohodnout, jestli pana profesora zavolat. Rozumějte, jestli je toho ta moje anomálie hodná. Nakonec ho zavolali. Na ten naprosto znechucený výraz Dr. Kapacity nikdy nezapomenu. Pohledem a sevřením rtů dal „mladým" najevo, jak strašně jsou mimo a jak právě vyplýtvali dvě minuty jeho důležitého života. Jejich pocity méněcennosti se daly krájet. Možná měl tento lékař pro nemocnici cenu jako zmiňovaný dr. House. Já ale budu ráda, když se s podobnými typy budu potkávat už jen na obrazovce. 

Autorka vystudovala žurnalistiku na UK v Praze. Začínala v MF DNES, věnovala se hlavně zdravotnictví a školství. Od roku 2011 vedla časopis Kondice. Teď má kromě Kondice na starosti další časopisy, například i Vlastu.

Glosa vyšla v časopise Vlasta, číslo 33, která je nyní na stáncích.

Časopis Vlasta, číslo 33 Zdroj: Časopis Vlasta/ VLM