Když jsem tak během dne v té frontě už asi potřetí postávala a z dálky poslouchala, jaké hudební vystoupení mi uniká tentokrát, dumala jsem, proč se tohle vlastně děje. Proč je na holčičích fronta vždycky a na klučičích nikdy. Napsala jsem tenhle dotaz na svůj Instagram a vyzvala sledující, ať mi napíšou, proč se to podle nich děje. Během hodiny jsem posbírala asi 60 reakcí a nejčastěji mi chodily tyto odpovědi: „Holky mají menší močový měchýř a kratší močovou trubici, musí chodit častěji.“ „Holky si musí všechno svlíkat a zase oblíkat, chlapi jen rozepnou poklopec.“ „Chlapi můžou čůrat i jinde než na záchodě, proto je jich tam míň.“ „Holky chodí na záchody vždy s kamarádkou, tak je jich tam dvakrát tolik.“ „Holky na záchodech řeší i jiné věci, jako tampony a podobně.“ „Holky tráví čas obkládáním prkýnka toaleťákem a pak úklidem po sobě.“

Čtěte také

Anna Letenská byla jedinou českou herečkou, kterou nacisti popravili.

Čtěte také

Anna Letenská: Z natáčení jela na popravu. Jediná naše herečka popravená nacisty

Toaletní průzkum

Sdílela jsem výsledek svého toaletního průzkumu a okamžitě mi přišly další reakce v tomto stylu: „Holky po sobě rozhodně neuklízejí. Dělala jsem barmanku tam a tam a na holčičích záchodech byl vždycky stokrát větší bordel než na pánských.“ Musela jsem jim v duchu dát za pravdu. Dámské záchody jsou místem, kam se nepotřebujete vracet. Dumala jsem nad tím, jestli jsou ženy opravdu neohleduplné a bordelářky k tomu, a odpověď na sebe bohužel nenechala dlouho čekat. Znova jsem si musela jít stoupnout do nekonečné fronty. Po deseti minutách se objevila maminka s malou holčičkou, které bylo odhadem tak pět let. Zeptala se slušně první ženy ve frontě, jestli by je pustila před sebe. Ta velmi neochotně souhlasila a paní stojící za ní, hned přede mnou, okamžitě spustila: „No, já nevim, všechny malý holčičky tady předtím tu frontu zvládly vystát jako!“

Čtěte také

Anna Grosmanová na Instagramu Foodpioneer představuje české farmáře

Čtěte také

Matky, mrkněte na Instáč! Vychovaly jsme šikovné a sebevědomé holky

Styděla jsem se. I když sama děti nemám, nechci si představovat, jak moc skvělé asi je, když na festivalu řešíte počůraného potomka. A že my dospělí to asi umíme lépe a déle „vydržet“ než děti. Maminka holčičky se po tomhle trapném útoku naštvala a i s dcerou okamžitě odešla. Vyčítala jsem si, že jsem se včas neozvala a nepustila je před sebe, v duchu škodolibě přála té před sebou, aby jí v kabince došel toaletní papír, přemýšlela, jestli by na dveřích každého dámského WC neměl být velký nápis ŽENY ŽENÁM, a záviděla mužům, že svět je pro ně jeden velký pisoár.

Autorka

Pochází z Českých Budějovic. Působila jako redaktorka časopisů Týden, Maxim, Faktor S, vedla Reflex.cz. Se svou knižní prvotinou Losos v kaluži objela republiku v rámci divadelního projektu Listování. Po Lososovi následovaly knihy Panda v nesnázích, InTyMně a Vlaštovka v bublině. Novinka Majonéza k snídani.

Čtěte také

Iva Hadji MOUSSA miluje léto

Čtěte také

Iva Hadj Moussa: Co je to život? Vlastně jen nekončící řetězec problémů k řešení