Zdroj: Shutterstock
Aktivní šedesátníky známe povětšinou jen z reklam. Proč muži s věkem leniví?
Od určitého věku nacházejí mnohé ženy svého partnera pravidelně na gauči před televizí: na půl nebo na celý úvazek. Často se tvrdí, že muži a ženy si jsou v průběhu společného života stále podobnější. Blbost! Naopak! Vyvíjíme se zcela odlišně.
Když se rozhlédnu po okolí, akčního šedesátníka abych hledala s lupou. Zato těch energií nabitých žen! Jsme zřejmě nastaveny jinak: Nejpozději kolem pětatřiceti většina z nás zatouží se usadit a k úspěšné kariéře založit i rodinu. Ale jakmile děti opustí domov, těšíme se, že si s manželem začneme užívat novou svobodu a budeme dělat vše, po čem jsme tak tajně toužily: rozjedeme se do světa, koupíme kola, vytáhneme ze sklepa lyže, přihlásíme se do tanečního kurzu, místo vaření budeme obrážet zajímavé restaurace a obnovíme opět sexuální život na všech možných i nemožných místech.
Potíž ale je, že náš muž právě v tomto okamžiku chuť na velká dobrodružství ztrácí a objevuje kouzlo „gaučinku“. Uvelebil se v prázdném hnízdě, kde už neotravují děti, a manželku a její emocionální i faktický room-servis má teď jen a jen pro sebe. Místo, aby se zeptal: „Miláčku, kam dnes spolu vyrazíme na večeři?“, ptá se: „Kampak zase chceš jít?“
Žena v roli terapeutky, trenérky i motivátorky
Jako manželky se opět rychle ocitáme v roli osobní trenérky a terapeutky, která gaučového povaleče neustále motivuje a povzbuzuje. Většinou marně a zbytečně. „Nejen že nic nedělá, on se nechce ani bavit!“ vzdychala nedávno má kamarádka a frustrovaně listovala lifestylovým časopisem, na jehož stránkách byli zobrazeni čiperní, vytrénovaní a naprosto zjevně dobře naladění šviháci 60plus na závodních kolech, jak se řítí krásnou horskou přírodou.
Syndrom manžela v důchodu
V mnoha průmyslových společnostech je v dnešní době běžné a nezbytné, že jeden z manželů, většinou je to muž, podstatnou část svého života tráví mimo domov, aby mohl vykonávat své zaměstnání. K pracovnímu času samotnému se připočítá cesta na pracoviště, služební cesty a nějaký ten sport a v důsledku toho dochází v mnoha rodinách k postupnému odcizování. Manžel, který je během svého pracovního života v zaměstnání velmi vytížený, ztrácí potřebné sociální kompetence, aby byl při vstupu do důchodu vůbec schopen se opět v rodině integrovat. A tak se tento syndrom „syndrom manžela v důchodu“ stává velkou zátěží pro rodinu.
Jako podzimní listí nalepené na podrážce
Tento fenomén je globální, není pouze český nebo evropský. Třeba i v Japonsku jsou na tom ženy podobně: jejich partneři po ukončení aktivního pracovního procesu dřepí najednou celý den doma a nechtějí rovněž nic dělat. Japonky je posměšně nazývají „vlhké podzimní listí, které se lepí na boty“ a zakládají dokonce svépomocné skupiny, které pomáhají se syndromem manžela důchodce bojovat. Výzkumy totiž ukázaly, že rozvodů u důchodců v poslední době významně přibývá.
Manželova osobní asistentka
Jedno, zda na Dálném východě, nebo na Plzeňsku, skutečností je: ženy mají sociální kontakty, muži mají ženy se sociálními kontakty. Dokonce existují ženy, které pro své muže organizují schůzky a nejrůznější aktivity, jak to kdysi dělávaly pro své děti. Lze například uvažovat i o pořízení pejska, který muže donutí chodit na procházky. Bohužel je však nutné počítat s eventualitou, že tuto funkci nakonec stejně převezme žena a bude se hýbat ještě víc.
Nechte ho sedět na gauči a vyrazte sama
K neúspěchu vede také stálé upozorňování na to, co všechno jiní muži se svými manželkami podnikají. Ani další jemné i drsnější „nátlakové“ akce ležícího manžela z pohovky většinou nezvednou. Raději ho tam nechte a využijte ho jako „polštářek“ při sledování Netflix seriálového maratonu. Stačí si vsugerovat, že vlastně jde o určitý druh společného sportu. Že vám tahle iluze dlouho nevydrží? Nechte ho sedět na gauči! K čemu máme kamarádky?
NATASCHA KAMES
Narodila se na Moravě. Žije v Rakousku i Česku. Překládá a píše. Čechům a Slovákům přibližuje nejzajímavější rakouské a jihotyrolské destinace vhodné pro golf, lyžování a netradiční wellness služby.
Zdroj: časopis Vlasta
