„Začátkem tohoto roku mě konečně povýšili. Hezčí kancelář, lepší platové podmínky, spousta firemních benefitů. Měla jsem hroznou radost. Honza – můj muž – mi to taky moc přál,“ začíná zvesela Hana, ale brzy se výraz v jejím obličeji mění. Nové zaměstnání totiž přineslo také nové starosti. „Je to teď rozhodně více zodpovědnosti a celkově práce je prostě více. Často bývám v práci přesčas. Svou práci miluju, naplňuje mě, ale je to náročné. Z práce jedu rychle na nákup, doma trochu poklidím, někdy uvařím na druhý den, pak si dám rychlou sprchu a jsem zralá jít do postele… Honza, ten má zase fyzicky hrozně namáhavou práci, momentálně se stavební firmě, ve které pracuje, začalo dost dařit, a tak i on zůstává v práci docela dlouho. No a vrací se taky dost zmožený. Nedivím se.“

Čtěte také

Sportovní gymnastka a držitelka zlaté medaile z olympijských her v Římě z roku 1960.

Čtěte také

Eva Bosáková: Slavná gymnastka s nezkrotným temperamentem a slabostí pro muže

Sex? Co to je?

„Nechci si stěžovat. Oba svou práci máme rádi, jsme vděční za to, že se nám daří. Rodinný rozpočet docela roste, což je skvělé, protože jsme v posledních letech měli docela dost výdajů. Tři děti na vysoké, loni se nám pokazilo auto, no škoda mluvit,“ máchne Hana rukou a pokračuje: „Jenže mám pocit, že se s Honzou jeden druhému vzdalujeme. Upřímně? Už ani nevím, kdy jsme naposledy měli sex. Večer jsme oba tak unavení, že usneme hned potom, co si dáme pusu na dobrou noc. Upřímně? Na sex nemáme čas, náladu ani energii. Přesto cítím, že nám to oběma hrozně chybí…“

Čtěte také

Moje snacha nemá v ničem systém

Čtěte také

Božena (54): Snacha je nepořádná. Navíc k nám domů pořád jezdí její rodina

Jsme si stále dál a dál

„Nevím, co dělat. Mám se večer do milování trochu donutit? Jít přes únavu? Nebo máme doufat, že to brzo bude zase lepší a počkat? Ale co když se mezitím jeden druhému úplně odcizíme? Už teď cítím, že je to mezi námi jiné. Vždyť my už si ani moc nepovídáme… Mluvíme hlavně o praktických věcech, o tom, co všechno je třeba udělat, co je potřeba nakoupit a podobně, a naše společné aktivity se omezily na večerní sledování kriminálek v televizi.

Je tohle osud všech vztahů? Takhle to po padesátce vypadá? Vášeň už je nadobro pryč? O tomhle nikdo nikdy nemluvil! Vychovali jsme tři úžasné děti, které pomalu začínají své vlastní životy, a teď bychom se přece zase měli věnovat jeden druhému. Tak proč nám to nejde?“ Hana se na chvíli odmlčí a poté pokračuje: „Vážně doufám, že je to opravdu tou prací a naším vyčerpáním. Bojím se ale, jestli jsme prostě nezlenivěli a nezevšedněli. Jsme spolu přeci jen už přes 30 let.“

Čtěte také

Markéta Grosmanová

Čtěte také

Jaké jsou dnešní babičky? Umí pěstovat marihuanu nebo mají slepice jako Klusovi?

Pohled odborníka: PhDr. et Mgr. Hana Alblová, Online psychologická poradna Mojra.cz

Paní Hana by se možná divila tomu, kolik mladších párů prožívá podobnou situaci. Šanci na znovuobnovení intimního života Hana s Honzou určitě mají. Nakolik se ale podaří sexualitu vrátit do jejich životů, záleží především na nich. Ve většině případů jde o „prolomení“ života v zaběhnutém stereotypu. Pokud se spolu nedokáží na určité podobě partneři domluvit sami, mohou vyhledat profesionální pomoc. V dnešní době je nabídka možností poměrně široká. Oslovit mohou psychologa, sexuologa či například sexuálního kouče. Někteří klienti se rozhodnou pro tantrické masáže pro dva nebo relaxační wellness pobyt. Vždy je důležité, aby se partneři domluvili, co jim nejvíce vyhovuje, a pokud si troufnou, není na škodu trochu experimentovat.

Nejjednodušší způsob představuje obnovení vzájemné komunikace. Neřešit jen „provozní věci“, a to ještě za pochodu, ale dokázat si společně promluvit s jediným záměrem: opět se sblížit a potěšit sebe i partnera. Jak Hana uvádí, je zřejmé, že mají s Honzou vše, po čem toužili, a žijí vcelku spokojený život. Takže na co čekat? Se změnou doporučuji začít pozvolna, ale ihned. Nezávazná komunikace, která nemusí být nijak zdlouhavá, ale jež se stane každodenní záležitostí, je jako klika otevírající dveře k opětovnému sblížení.

Pak přichází na řadu intimita v podobě jemných dotyků, která se časem může zcela přirozeně překlenout až k samotnému sexu. Není potřeba složitě plánovat, kdy budou mít oba čas na společnou dovolenou nebo alespoň na prodloužený víkend. To, proč jsou spolu 30 let, není zřejmě kvůli tomu, že jim nic jiného nezbylo (i když musím konstatovat, že takových párů je mnoho). To, co hledají, mají pravděpodobně na dosah ruky a v podstatě je to nic nemusí stát, když pochopí, že jsou spolu rádi. Tím se sice „oklikou“, ale přece jen mohou dobrat kýženého cíle.

Haně bych doporučovala, aby se snažila pochopit, že vše mají s Honzou ve „svých rukou“. Hana dobře mapuje, co se v jejich vztahu děje. Ve své praxi se ale často setkávám s tím, že tyto souhrnné rozbory představují systém dobře propracovaných výmluv a obranných mechanismů. Hana s Honzou by se měli zaměřit na to, jak by jim intimní život mohl opět začít fungovat. Představit si toto jako společný cíl a začít pracovat na tom, že vše se dá vyřešit. Je zbytečné (i když to zní jako klišé) utápět se v nejistotě. Přetvařovat se a nutit se k sexuální aktivitě je možnost, ale podle mého názoru až ta poslední (ne každý je na tento přístup k sexu naladěný).

Nejedná se o to, zda na sebe s Honzou mají čas. Jde o to, jestli jsou schopní si ho udělat. To je velký rozdíl. Pokud si s tím Hana nebude umět poradit, může požádat sama nebo společně s Honzou o pomoc odborníka. Ten je pravděpodobně povede cestou monitorování hodnot, životních priorit. Součástí terapeutických rozhovorů je též otevřená komunikace o sexualitě partnerů. Vím, že to není pro každého příjemné, ale je to nezbytné. Proto je dobré, aby při vyhledávání odborné pomoci Hana hledala terapeuta (či jiného odborníka), ke kterému bude mít naprostou důvěru a s nímž se bude při rozhovorech cítit bezpečně. Přeji Haně i Honzovi, aby vše dopadlo v prospěch kvality jejich vztahu.

Kontakt: www.mojra.cz