Michalovi je třicet tři a je to mamánek jaksepatří. Aby ne, nemusí se o nic starat, navařeno, uklizeno… Hanku už to začíná trochu prudit. „Není to žádný knihomol nebo introvert, vypadá dobře, je s ním legrace. Holky se kolem něj točí, ale on si ne a ne vybrat. A že by se třeba postavil na vlastní nohy, co se týče bydlení? O tom náš Michálek nechce ani slyšet,“ říká Hanka. I když by trocha soukromí prospěla všem. Zvlášť po příhodě, která se stala zhruba před rokem.
Náhoda málem stála mého muže život!
„V pátek jsme odjeli na víkend na chalupu, jen já a můj muž. Syn měl pro sebe celý byt a evidentně se těšil, že bude doma sám. Jasně, měl navařeno na celý víkend, já ho mám stále za malého kluka, který si neumí ani ohřát párek. Možná je to moje vina, kdyby musel, třeba by se o sebe dokázal postarat,“ začíná Hanka vyprávění. Když manželé dorazili na chalupu, manžel Hanky zjistil, že si doma zapomněl brýle na čtení. Bez nich by byl celý víkend lichý, chtěl dělat úpravy na elektrických rozvodech. Rozhodl se proto, že si pro brýle na otočku zajede.
Zpoždění?
„Milan vyrazil zpátky do Prahy okolo desáté večer, takže měl být zpátky chvilku po půlnoci. Když nebyl ještě v půl jedné doma, šla jsem si lehnout. Ale znáte to, nějak jsem nemohla usnout, převalovala jsem se v posteli a přemýšlela, co ho mohlo zdržet. Ve čtvrt na dvě jsem začala být nervózní a zkoušela jsem se mu dovolat. Když to ani po třetím zavolání nezvedl, trochu jsem zpanikařila,“ říká Hanka.
„Malá“ nehoda
Přestože nechtěla plašit syna, nakonec mu zavolala, jestli a v kolik hodin se potkal s tátou. Na druhé straně se ostýchavě ozvalo: „No, mami, já jsem s tátou v nemocnici.“ V Haně by se krve nedořezal. „Proboha, co se stalo? Měl nehodu?“ vyhrkla. „Uklidni se, všechno bude v pořádku, menší nehoda, já ti za chvilku zavolám,“ utnul hovor Michal. „Bylo to divné, nechtěl říct víc, něco mi tajil a já byla hrůzou bez sebe. Nevěděla jsem, v jaké jsou nemocnici, neměla jsem ani auto, abych mohla jet do Prahy. Úplně jsem se rozklepala a hlavou se mi honily ty nejčernější myšlenky,“ pokračuje Hanka.
Dobře to dopadlo
Zhruba za hodinu Michal Haně zavolal, že je táta mimo ohrožení života, a snažil se jí vysvětlit, co se vlastně stalo. „Syn v obýváku usnul a na uších měl sluchátka, takže nevěděl o světě. Když manžel vstoupil do bytu a uviděl synovy klíče na věšáku, usoudil, že je doma a spí. Nechtěl ho vzbudit, tak se plížil jako zloděj, ani si nerozsvítil a pomalu mířil do ložnice k nočnímu stolku. Šel vlastně poslepu. V tu chvíli se začal Michal probouzet a hned mu došlo, že v bytě někdo je. Polomrtvý strachy se přes kuchyň dostal do předsíně, kde čapnul snowboard, a když údajný zloděj vycházel z ložnice, tak ho vší silou praštil do obličeje. Postava se skácela k zemi a sténala, Michal rozsvítil a hned mu došlo, koho málem přizabil. Pak už jen volal záchranku a všechno šlo ráz na ráz. Milan měl těžký otřes mozku a po operaci sdrátovanou čelist.“
Paní Hana ví, že všechno bylo dílem náhody a Michal se vlastně zachoval obezřetně, ale i tahle příhoda ji přiměla k úvaze, že by bylo opravdu lepší mít s dospělým synem oddělené domácnosti. Díky ohleduplnosti manžela, aby synka nevzbudil, málem došlo k tragédii. A to by si vyčítali všichni zúčastnění celý život.
Pohled psychologa: Mgr. Kristýna Rusnáková, online psychologická poradna Mojra.cz
V současné době mladých lidí, kteří bydlí stále u rodičů, přibývá. Důvodů, proč mladí neopouštějí své rodiče, je několik. Někdy za tím stojí finanční situace, jindy pohodlnost či závislost na rodičích. I když Michal dosáhl věkové hranice, kdy by se dle společenských standardů měl postavit na vlastní nohy, k odchodu z domu se nemá. Zdá se, že incident byla pověstná poslední kapka poháru, který přetekl a situace si vyžaduje řešení. Michalovi zjevně tato situace vyhovuje a nemá důvod, aby ji sám od sebe změnil, k osamostatnění ho budou muset vyzvat rodiče. Hanka sama tuší, že pokud by Michalovi neposkytovala plný servis, musel by se o sebe postarat sám. Při společném soužití rodičů a dospělých dětí je nutné nastavit si od začátku jasná pravidla a trvat na jejich dodržování. Pokud je syn zdravý, není důvod, aby v domácnosti nepomáhal a nepřispíval na nájem.
Doporučovala bych si se synem otevřeně promluvit a sdělit mu, jak tuto situaci jako rodiče vnímáte. Je důležité, aby Hana byla se svým manželem zajedno a svůj požadavek na oddělené domácnosti formulovali jasně a neustupovali. Společně se synem je vhodné domluvit se na konkrétním termínu odstěhování. Je třeba se připravit na to, že Michal může být naštvaný a vyloží si to jako zradu. Možná také s rodiči přestane na nějaký čas komunikovat. Rodiče by měli pamatovat na to, že pokud syna popostrčí k jeho větší samostatnosti, jen mu tím do budoucna prospějí. Jedna z nejcennějších věcí ve výchově, kterou mají rodiče potomkovi předat, je schopnost postarat se sám o sebe.
Kontakt: www.mojra.cz
