Hana Mašková (1949)

Krasobruslařka, která získala bronz v roce 1968 v Grenoblu.

Krásná bruslařka s pohledem plaché laně patřila ke sportovním ikonám 60. let. Asi jen málokdo ji nemiloval. Mašková pocházela z rodiny s nešťastným osudem, její matka před jejím narozením tragicky přišla o dvě děti, které zabil její nemocný manžel. V druhém manželství se narodila Hanka, jíž se oba rodiče velmi věnovali. Mašková závodila už jako osmiletá, v deseti získala první medaili a ve čtrnácti letech se zúčastnila své první olympiády v Insbrucku. O čtyři roky později už odjížděla s medailí. Soutěžení ji však trápilo, byla ve stresu, spíše než s ostatními krasobruslařkami bojovala sama se sebou, k čemuž podle některých přispěl i bolestný zážitek její maminky, a tak se záhy rozhodla ukončit sportovní kariéru. Tehdy ji k rozhodnutí pomohl její přítel, textař Jiří Štaidl, byť jejich vztah nakonec nevydržel. Hanka odešla do profesionální revue. V březnu 1972 ve 22 letech na cestě z Paříže v prudkém dešti a mlze zavinila tragickou nehodu, když narazila se svým autem do kamionu a zemřela. Její spolucestující, také sportovci, přežili. Její osudový muž, Štaidl, zemřel o několik měsíců později, rovněž při dopravní nehodě.

Čtěte také

Hana Mašková byla krásná a na ledě zářila.

Čtěte také

Hana Mašková: Slavná krasobruslařka se zabila rok před milovaným Jiřím Štaidlem

Květa Jeriová (1956)

Jedna z našich nejúspěšnějších účastnic zimních olympijských her.

V roce 1980 v americkém Lake Placid získala bronz v běhu na 5 kilometrů klasicky, úspěch zopakovala o čtyři roky později v Sarajevu. Tam také vyhrála ještě jednu stříbrnou medaili ve štafetě 4x 5 km, v níž závodila po boku Blanky Paulů, Dagmar Švubové a Gabriely Svobodové, maminky budoucí olympioničky Gabriely Soukalové. Trojnásobná olympijská medailistka pocházela z velmi chudých poměrů z podkrkonošské Jilemnice. Její otec, zemědělec, nebyl jako jediný z vesnice v jednotném zemědělském družstvu, takže Květa a její tři sestry musely od dětství pomáhat v hospodářství. „Byli jsme chudí z nejchudších,“ svěřila se kdysi v jednom z rozhovorů. I přesto však v dětství dostala lyže, protože v okolí stála fabrika, kde se vyráběly, a místní uměli pro své děti lyže sehnat. Lyžování jí šlo, lákali ji do lyžařského oddílu, kam ale nemohla nastoupit, protože pracovala na rodinném hospodářství. Až po předčasné smrti otce a následném vstupu matky do JZD Jeriová začala v roce 1970 závodit. V polovině 80. let se provdala za olympionika, veslaře Jiřího Pecku, což však lyžařský oddíl nevítal a snažil se manžele rozeštvat. To se nestalo. Jeriová Pecková místo toho opustila kariéru, měla dvě děti, vystudovala učitelství a dvacet let učila na gymnáziu v Litoměřicích. Později se stala členkou Českého olympijského výboru.

Čtěte také

Judita Čeřovská měla charisma a milovalo ji hlavně německé publikum.

Čtěte také

Judita Čeřovská: Kariéru začala jako máma dvou dětí a přežila tragickou nehodu

Kateřina Neumannová (1973)

V roce 1998 odstartovala její hvězdná olympijská kariéra.

V japonském Naganu získala bronz v běhu na deset kilometrů volným stylem a stříbro na pěti kilometrech klasicky. O čtyři roky později k medailím přidala další dvě stříbrné ze Salt Lake City a v roce 2006 v Turíně doplnila sbírku o zlatou medaili na 30 km volně a doplnila stříbrné medaile za skiatlon. Tehdy jí bylo 33 let a na olympiádu ji doprovázela její dvou a půlletá dcera Lucie. Po ukončení sportovní kariéry působila ve funkci předsedkyně organizačního výboru Mistrovství světa v klasickém lyžování 2009, které ale skončilo s velkým zadlužením. Královna bílé stopy zůstává i nadále tváří zimních olympijských her, které pravidelně komentuje, a bude tomu tak i letos.

Čtěte také

Hana Podolská

Čtěte také

První české byznysmenky? Podolská, Roubíčková a zakladatelky Orionky a Fidorky

Martina Sáblíková (1987)

Rychlobruslařka, které v jejích 19 letech těsně unikla bronzová medaile na turínské olympiádě.

Příběh mladé sportovkyně trénující doma na prkně či na zamrzlých rybnících tehdy mnohé dojal a začalo se hovořit o postavení nové rychlobruslařské haly. Sliboval ji Jiří Paroubek, Miloš Zeman a hovořil o ní i bývalý premiér Andrej Babiš. V roce 2010 Sáblíková – stále bez haly – potvrdila svůj rychlobruslařský potenciál a z Vancouveru přivezla dvě zlaté medaile v závodě na 3000 a 5000 metrů a jednu bronzovou z patnáctistovky. V roce 2014 v ruské Soči přidala do sbírky stříbrnou a bronzovou medaili, přičemž se znovu rozproudila debata o výstavbě nové haly, která nabrala další dech po zisku další stříbrné medaile Sáblíkové na olympiádě v Pchjongčchangu. Někdy v té době Sáblíková uvedla, že se haly do konce své kariéry zřejmě nedočká. Začátkem letošního ledna se znovu začalo jednat o možné výstavbě...

Čtěte také

Nejslavnější sportovní dvojice: Dana a Emil Zátopkovi se vzali v roce 1948 a žili spolu přes padesát let

Čtěte také

Dana Zátopková: Zemřela tři dny před tím, co měla hrát ve filmu o Emilovi

Ester Ledecká (1996)

Snowboardistka, jež zazářila v Pchjongčchangu tak, že přepsala olympijské dějiny.

Získala totiž dvě zlaté medaile ve zcela odlišných disciplínách na jedné olympiádě. Stala se i historicky prvním olympionikem, který soutěžil v lyžování i snowboardingu. Horká kandidátka na zlato ve snowboardu tehdy překvapivě vyhrála i v alpském lyžování. Dcera zpěváka Janka Ledeckého a vnučka hokejisty Jana Klapáče se zimním sportům věnovala odmala. Když rodiče vycítili, že má talent, přesunuli se do hor. S bratrem v dětství absolvovali domácí vzdělávání. Dodnes spolupracují, grafik Jonáš Ledecký vytváří pro svou sestru design jejích závodních kombinéz.

Čtěte také

Sportovní gymnastka a držitelka zlaté medaile z olympijských her v Římě z roku 1960.

Čtěte také

Eva Bosáková: Slavná gymnastka s nezkrotným temperamentem a slabostí pro muže