Letos by jí bylo 72 let, zemřela v roce 1972. Čísla a astrologie v jejím životě sehrály poměrně osudovou roli. Zajímala se totiž o astrologii a mnohokrát si nechala vypracovat osobní horoskop. Právě ten ji varoval, aby poslední březnovou noc v roce 1972 nikam nejezdila. Osud ji ale varoval víckrát, například když pár měsíců před její smrtí tragicky zahynul její kolega krasobruslař Pavel Roman. Přesto signály a znamení „strážných andělů“ neposlouchala.
Její krátký život vypadal jako z hollywoodského filmu, v němž se kloubí láska, úspěch i tragédie. Tragédie Hanu provázely od dětství – to, když její nevlastní otec, první manžel matky, ubil kladivem jejich dvě děti a pak se oběsil. Od té doby se Hančina matka potýkala s psychickými problémy, které přenášela i na mladou dívku. Neměla to ani trochu jednoduché. Matka ji hlídala, kontrolovala a sledovala každou minutu.
Přísná matka a tvrdá dřina
Když se u ní projevil krasobruslařský talent, začala být ještě přísnější. Už ve čtyřech letech ji vozil otec na Štvanici, kde malá Hanka místo školky bruslila, aby ji v poledne vyzvedla matka. Cepování bylo na denním pořádku, později musela vstávat ve čtyři hodiny ráno, aby stihla trénink, a pak hned do školy.
Aby toho nebylo málo, kromě bruslení a jedniček ve škole chodila dívka na klavír, balet a němčinu. Hanka byla naštěstí bystrá a inteligentní, takže známky nosila dobré. Přesto se tohle všechno na její psychice podepsalo. Už ve čtrnácti letech vyhrála mistrovství Československa, v sedmnácti získala stříbro na mistrovství Evropy a její hvězda stoupala. Triumf pak zažila v roce 1968, kdy vyhrála na evropském šampionátu, mistrovství světa a bronz na olympiádě!
Sněženka a bohém
Trenérka Míla Nováková jí začala říkat „Sněženko“ pro její bledou tvář a tmavé vlasy a oči. Vyrostla z ní krásná a vysoká žena, která na ledě předváděla úžasné skoky. Není divu, že se do ní v roce 1968 zamiloval Jiří Štaidl, textař a bohém. Kvůli lásce zapomněla i na dřinu a svět viděla i v jiných barvách. Bohémský život se začal podepisovat i na jejích výsledcích, výkony na ledě se zhoršovaly, ale Hana byla šťastná. Její matka ale nikoli. Začala na Hanu vyvíjet psychický nátlak, aby se s Jiřím rozešla, což skončilo předávkováním léky na uklidnění a vypumpováním žaludku.
Rok 1969 byl posledním, kdy získala pro Československo medaili (stříbrnou), a to na mistrovství Evropy v Garmisch-Partenkirchenu. Za druhé místo mohla opět její matka, která jí před závodem vnutila léky na uklidnění, takže Hana se při volné jízdě skoro zastavila, protože necítila nohy. Za 14 dnů pak na mistrovství světa v Colorado Springs upadla a musela ze závodu odstoupit. Trenérce pak řekla, že s bruslením končí, a symbolicky vyhodila brusle do jezera za hotelem.
Úspěchy v lední revue
V květnu téhož roku podepsala smlouvu s Holiday on Ice. Konečně se vymanila z vlivu matky a užívala si svobodného života. Odchod do Ameriky a odloučení bohužel vedlo k rozchodu s Jiřím Štaidlem, což Hanu vzalo. Našla si sice někoho jiného, ale uvnitř zřejmě pořád milovala bohémského textaře. V lední revui získala místo první sólistky, hostovala s ní i v Praze a 33 představení vidělo čtvrt milionu diváků! A že se bylo na co dívat. Hanka během vystoupení vystřídala pět saténových a krajkových barevných kostýmů s flitry a pštrosími pery. Byla naprosto úchvatná!
Pak přišel poslední březnový den roku 1972. Hana byla ve Francii a v kapse měla vypracovaný horoskop, který ji varoval, aby ten den raději nikam necestovala. Ona přesto vyrazila s kamarádkou Květou na party. Hana milovala kromě bruslí taky rychlou jízdu. I proto si pořídila sporťák Opel GT. V něm vyrazily s kamarádkou na večírek a rychlost neřešila. Cestou ještě nabraly stopaře. Když se před nimi objevil kamion, Hana nezvládla řízení a došlo k čelní srážce. Stopař zemřel, Hana utrpěla zlomeninu nohy a těžké zranění hrudníku a zemřela v sanitce.
Jediná Květa přežila. Pohřeb Hany se konal v pražském Motole a účast byla možná jen s místenkami. Čestnou stráž drželi sportovci v reprezentačních teplácích. Její životní láska Jiří Štaidl se ironií osudu zabil v autě rok a půl po ní.
