„Ráda se bavím, jsem královnou večírků i v tomhle věku, vlastně se od mladých let nic nezměnilo. Nebráním se ani pár sklenkám vína, i když většinou jde spíše o láhev až dvě.“ Hedvika však stále zdůrazňuje, že pije pouze dobré víno a rozhodně se nijak neopíjí. „Víno mi prostě chutná a ke společenské zábavě podle mě alkohol patří. Navíc mám pod sebou v týmu samé ženské, se kterými si tyhle vínové dýchánky rády užíváme, podrbeme, probereme chlapy i šéfa, neumím si předstvit, že bych sem tam s holkami nevyrazila. Za lockdownu jsem byla fakt hodně nesvá,“ směje se Hedvika. „A když se jedná přímo o firemní akci, kde se setkáváme i s dalšími kolegy, o to je to lepší. Alespoň se náš čistě dámský kolektiv trochu rozmělní a promíchá s chlapama.“

Večírky zakončuji v mužské společnosti

„Jsem už několik let sama, žádného chlapa si vedle sebe neumím představit, můj život je hodně rozlítaný. I z toho důvodu si ráda zalovím ve známých řekách a většinou se to týká právě kolegů. Někomu se může zdát, že na svůj věk řádím až moc, ale co je špatného na tom se pobavit, lehce popít a ideálně večer zakončit v nezávazné mužské společnosti,“ říká Hedvika.

Hedvika je ve firmě už nějaký ten pátek. „Několik let jsem měla za šéfovou skvělou ženskou, staly se z nás výborné kamarádky. Bohužel ji před nedávnem vyhodili a já nafasovala nového šéfa, hodně charismatického Jakuba. Nějakou dobu jsme se navnímávali, ale zdál se milý a sympatický. Pracovně je také velmi schopný, téměř všichni ve firmě k němu vzhlíží. Prostě fajn chlap po všech stránkách, na společných akcích neměl problém zapadnout, přitom si udržel respekt podřízených.“

Hedviko, už nepij!

„Pak mě ale jednou větou shodil před celým týmem,“ mračí se Hedvika. „Uvolněná atmosféra, sedíme všichni společně, večeříme, popíjíme, klasika. A najednou Jakub řekl, že už mě nemůže poslouchat a že bych měla pro dnešek stopnout pití a zamyslet se nad sebou. Brala jsem to jako vtip, takže jsem se zasmála a nalila si další sklenku. Jakub mi ale důrazně zopakoval, že si nepřeje, abych dále pila, že se to nehodí k mé vedoucí pozici a že si o tom promluvíme druhý den v kanceláři. Tečka! Cítila jsem se strašně trapně, takhle mě shodit před mým vlastním týmem, to fakt přehnal, honilo se mi hlavou. Nejsem přece žádný alkoholik…“

Šéf je neoblomný

Druhý den šla Hedvika na kobereček. Jakub jí řekl, že je i pod malým vlivem alkoholu jiná a že si nepřeje, aby se takto choval člověk ve vedoucí pozici. „Řekl mi, že dokud prý nebudu schopná pít tak, aby to na mně nebylo vidět, mám na večírcích na alkohol embargo. Byla jsem v šoku! Vím, on je šéf a jde o firemní večírky, takže já se musím podřídit firemním (a jeho) pravidlům. Nepřijde mi ale fér, že se všichni můžou bavit a já bych se měla kontrolovat. Zkusila jsem s ním tohle téma otevřít v rámci jiné debaty, ale on na svém postoji trvá. Mám se opravdu tak odevzdaně držet toho, co si přeje můj šéf, nebo si se skleničkou na večírku hrát ve svém věku na schovávanou?“ Třetí možnost, tedy s alkoholem na firemních akcích definitivně seknout, si Hedvika vůbec nepřipouští.

Pohled odborníka: Mgr. Andrej Naščák, psycholog online poradny Mojra.cz

Alkohol sice ke společenské zábavě v naší společnosti patří, ale stále je to droga, která způsobuje závislost a je prokazatelně zdraví škodlivá. Každý, koho znám a pije, protože mu „to chutná“, je nevědomky přitahován ne chutí, ale uvolňujícími účinky alkoholu, a toto tvrzení jen zakrývá reálný postoj. Hedvika se dostala do situace, kdy jí bylo z pozice nadřízeného jasně přikázáno omezit pití alkoholu, a hned je to problém k řešení. Pokud by její chování a zábava nebyly závislé na alkoholu, neměla by problém omezit jeho množství na firemních zábavách a nenapadalo by ji pít na akcích potají.

Zda je rozhodnutí vedoucího správné, fér nebo namístě, to nedokážu rozsoudit. Jeví se mi ale, že problém může být oboustranný, a doporučuji vyhledat k tomuto tématu supervizora a probrat to s profesionálem, který pomůže oběma získat nad situací odstup a zprostředkovat efektivní komunikaci ohledně daného problému.

Kontakt: www.mojra.cz