„Je to strašné, tatínek odešel nečekaně, po velmi krátké, o to intenzivnější nemoci. Maminku to velmi zasáhlo, nic takového nečekala, ostatně to nikdo z nás. Rakovina plic v pokročilém stadiu, už se vlastně nedalo nic dělat. Na druhou stranu si říkám, že se dožil krásného věku 82 let, do posledních chvil v poměrně dobré kondici. Překvapivě. Na nic si dlouhodobě nestěžoval, byl spíše sváteční kuřák, holt ta zákeřná nemoc si nevybírá…“

Čtěte také

Alena Němečková

Čtěte také

Jak opravit lásku? Stojí to hodiny těžké práce, ale je to smysluplná investice

Vzpomínáme s úsměvem, jinak to nejde

Helena se se situací tak nějak srovnala, její manžel a děti také. Ano, po dědečkovi se jim stýská, ale už se umí zasmát, když si vzpomínají na historky, které s ním zažily. A že byl děda Milan velký šprýmař. Jezdili s babičkou a s vnoučky už odmala na vodu a na lyže, s partou podobně starých kamarádů, vzali kytary, vždycky bylo veselo. „Děti oba moje rodiče milovaly, babička a děda z druhé strany neměli moc velký zájem se s námi vídat, ale tady jsme byli jedna velká rodina. Právě Vánoce jsme slavili vždycky společně, u našich na baráku.“

Čtěte také

Soužití tří generací? Žádná idylka

Čtěte také

Marta (54): Třígenerační bydlení už není možné. Vnučka a babička si jdou po krku

Jak maminku vrátit do života?

Letos je ovšem situace jiná. „Moje mamka je úplně mimo, řekla bych, že téměř umírá žalem. Nikdy bych si bývala nepomyslela, že člověka ztráta blízkého takhle vyřadí ze života. Nemá na nic náladu, nic ji netěší, když přijdeme na návštěvu – a že se u ní střídáme všichni den co den –, není schopná projevit radost. Sedí v křesle a truchlí. S blížícími se svátky je to ještě horší. Vánoce prý rozhodně slavit nebude. Rozhodla jsem se, že se letos sejdeme u nás, ale vůbec nevím, jak maminku přemluvit, aby byla s námi. Opravdu se o ni bojím. Samotnou ji rozhodně nenechám. Nebo se máme letos na Vánoce vykašlat všichni?

Čtěte také

Zleva: Václav Malý, Rita Klímová, Alexander Dubček a Václav Havel

Čtěte také

Jak sametová revoluce změnila život žen? Vzala jesle a nezměnila nerovnost platů

Pohled odborníka: Sylvie Stretti, zakladatelka a ředitelka neziskové organizace Poradna Vigvam 

Nečekaná ztráta blízkého zasáhne člověka takovou silou, že někdy zcela ztratí přehled o dění kolem sebe. Ztráta otřese stavebními kameny rodiny. Nejenže přišla o milovaného člena, navíc ji čeká těžký úkol, o který nikdo nežádal. Je třeba popadanou realitu znovu poskládat do funkčního celku. Nezpracovaná bolest ze ztráty může přinést řadu problémů do budoucna (rozvoj traumatu, psychické problémy, samota, komplikované truchlení…).

A do toho přicházejí Vánoce, které bývají pro pozůstalé velmi náročným obdobím. Zatímco si všichni spíše jen v duši přejeme, aby byly svátky klidu pohody a blízkosti, ve skutečnosti se honíme za vizemi, jak by měly vypadat, a stávají se stresovým obdobím. Navíc otevírají velký prostor bilancování. O to náročnější jsou pro pozůstalé, kteří truchlí nad ztrátou milované osoby.

I přesto má ale slavení Vánoc smysl. Nikdo neříká, že máte smutek jen tak hodit za hlavu, to ostatně ani nejde. Jednou z cest je část svátků věnovat zemřelému a zavzpomínat si na něj tak, jak vám to vyhovuje. Kromě běžného zapálení svíčky na hřbitově to může být třeba výlet na místo, které měl rád, uvaření jeho oblíbeného jídla nebo cokoliv dalšího, co vás napadne.

Pro vaši maminku je nejdůležitější právě podpora rodiny, setkání se s blízkými, určitě by neměla zůstat sama. Možná právě o Vánocích se smutek zlomí a ona si uvědomí, že život má ještě smysl, ač její celoživotní partner odešel.

Kontakt: www.vigvam.cz