Čím to, že u nás na gynekologické kontroly chodí pravidelně asi jen polovina žen?

Odpověď na tuto otázku zatím příliš neznáme. Některé ženy prozatím nemají problémy a považují to za zbytečné. Obzvlášť pokud se v jejich okolí nevyskytlo žádné závažné gynekologické onemocnění. Jiné už naopak závažnou nemoc prodělaly a bojí se, aby u nich lékař při prohlídce opět neodhalil nádor.

Kdo patří k největším hříšnicím?

Jednoznačně ženy 50+. Vycházejí totiž z toho, že si splnily své reprodukční plány, mají děti, a tudíž už nemusejí gynekologii navštěvovat. Jenže to je mylná představa! Riziko všech závažných onemocnění roste totiž s věkem. A právě kategorie 50+ patří k těm velmi ohroženým.

Čtěte také

Květ černého bezu

Čtěte také

Na alergii zkuste byliny, pomůže květ z černého bezu

Co tyto ženy riskují?

Nejzávažnější jsou gynekologická nádorová onemocnění. Zejména pak dvě, u nichž přitom hraje klíčovou roli prevence. Pokud se nám podaří zachytit v rámci screeningu včas rakovinu prsu, pak má pacientka velmi dobrou prognózu. Rakovinu děložního čípku dokážeme dokonce už odhalit v přednádorovém stadiu, kdy je naprosto vyléčitelná.

Rakovinu děložního čípku způsobují papilomaviry, co o nich dnes víme?

K jejich přenosu dochází téměř výhradně při intimním kontaktu. Jde o velmi častou infekční nákazu, s kterou se do třiceti let setká až 80 % populace. Poprvé s ní obvykle přijdeme do styku už na startu pohlavního života. Ve většině případů si s ní imunitní systém docela dobře poradí. Potíže mohou nastat u kuřáků, lidí s narušenou obranyschopností a také u promiskuitních jedinců. Pokud papilomaviry přetrvávají v těle po třicítce, je to jasný rizikový faktor. Problém je, že žena nemusí mít dlouho vůbec žádné potíže, rakovina děložního čípku u ní může propuknout až třeba po deseti letech.

Čtěte také

Ženy bolí hlava nejčastěji ze stresu

Čtěte také

Hlava nejčastěji bolí z hormonů a ze stresu! Jak si pomoci?

Slyšela jsem, že se ženy, které nekouří a měly jen jednoho či dva partnery, nemusejí této nemoci obávat?

Hodně záleží na sexuální historii, tedy na tom, kolik partnerů muž i žena měli. Relativně v bezpečí jsou pouze ty páry, které žijí odjakživa spolu. Někdy ale můžeme přednádorové stadium objevit i u ženy, která nekouří a během pohlavního života měla pouze jednoho až dva partnery.

Odhalit riziko je možné pouze při preventivní gynekologické prohlídce?

Jiná varianta skutečně neexistuje. Během každoročních preventivních prohlídek provádí gynekolog takzvanou cytologii neboli stěr z děložního čípku. Pomocí této metody se dají zjistit už i přednádorové změny.

Čtěte také

Čtěte také

Exotické léčivky: Které zlepšují imunitu a které uklidňují mysl?

Jak je tato metoda spolehlivá?

Když se použije v široké populaci, dokáže výrazně snížit frekvenci i úmrtnost na rakovinu děložního čípku. Na druhé straně má však své limity. Podle statistik je asi 15 až 40 procent cytologických nálezů falešně negativních.

Co s tím?

K dispozici už dnes máme naštěstí i spolehlivější metody.

Jaké?

Mám na mysli především HPV DNA test, který dokáže odhalit už přítomnost papilomaviru v těle. Ve srovnání s cytologií je asi o 30 procent citlivější. Pokud má žena u tohoto testu negativní nález, je riziko přednádorových změn nebo rakoviny téměř nulové. A to minimálně v následujících třech letech.

Kde mi takové testy můžou udělat?

V dnešní době je má k dispozici prakticky každý gynekolog. Aplikují je však především u žen s lehce abnormální cytologií nebo při kontrolách pacientek, které podstoupily ošetření děložního čípku. V rámci prevence se však prozatím u nás HPV DNA testy prakticky nepoužívají. A to je velká škoda.

Hradí je zdravotní pojišťovny?

V prevenci bohužel zatím ne. Stojí zhruba tisíc korun a pacientka si je musí hradit sama. Jestliže si ale žena nechá jednou za tři až pět let udělat HPV DNA test, určitě se jí tato investice mnohokrát vrátí. Potvrdil nám to i předloni vyhlášený národní projekt, v jehož rámci jsme mimo jiné porovnávali i účinnost cytologie a těchto testů.

Čtěte také

Ženy často bolí břicho kvůli gynekologickým potížím

Čtěte také

Je vám malá sukně? Může jít o první znamení vážné choroby

Co jste zjistili?

Do projektu jsme zařadili 2400 žen, které v prvním kole vyšetření absolvovaly cytologii i testy na HPV DNA. Pomocí moderních testů jsme odhalili 34 těžkých přednádorových změn, s využitím zavedené metody, tedy cytologie, pouze osm. V druhém kole pak ženy absolvovaly pouze cytologický stěr při klasické roční kontrole a žádný závažný nález jsme už nezaznamenali.

Co to přesně znamená?

HPV DNA testy s největší pravděpodobností vychytaly většinu závažných nálezů. Teď čekáme na analýzu třetího kola. Až budeme mít výsledky pohromadě, rádi bychom doporučili, aby se při preventivních prohlídkách začaly využívat moderní testy.

Jednali jste už se zdravotními pojišťovnami?

Abychom mohli začít jednat s pojišťovnami, museli bychom mít doporučení od odborných gynekologických společností. V roce 2018 přitom Světová zdravotnická organizace konstatovala, že již máme dostatek nástrojů, abychom se poprali s rakovinou děložního čípku. Podle jejího doporučení by ve vyspělých zemích neměl být výskyt tohoto onemocnění vyšší než čtyři případy na 100 000 žen.

Odkdy by vlastně u nás měly ženy chodit na preventivní prohlídky?

Od patnácti let by měly gynekologa navštěvovat pravidelně každý rok. Problém je, že systém preventivních prohlídek není u nás zrovna moc šťastně nastavený. Už proto, že každá prohlídka je spojena se screeningem neboli aktivním vyhledáváním přednádorových změn. Ze statistik ale například víme, že rakovina děložního čípku ohrožuje především ženskou populaci ve věku 24 až 65 let. Na ni bychom tedy měli zaměřit svoji pozornost.

Čtěte také

Staší se něěkolikrát denně protáhnout!

Čtěte také

Zkřížený syndrom! Největší problém při sezení u počítače! Jak se ho zbavit?

Jak to funguje v zahraničí?

Ve vyspělých zemích většinou neorganizují roční kontroly, ale dvou- až tříleté. A je prokázané, že na prohlídky, které se dělají jednou za dva roky, chodí víc žen než na ty každoroční. Díky tomu se i lépe daří snižovat úmrtnost na rakovinu děložního čípku. Proto také v současnosti hodně diskutujeme o tom, zda bychom neměli změnit zavedený systém prohlídek.

Vy byste byl pro?

Každoroční screening na rakovinu děložního čípku u všech žen není podle mého názoru nutný. Jestliže bychom začali v prevenci využívat velmi citlivé HPV DNA testy, úplně by stačilo, aby ho v rizikovém věku absolvovaly jednou za tři roky. A při běžných preventivních kontrolách by se tak mohl lékař soustředit na problémy, které ženu v daném věku trápí. U těch mladších jsou to například záněty, u středněvěkých zase potíže s přechodem.

A jaká je česká realita?

Každoročně diagnostikujeme rakovinu děložního čípku u 820 žen a téměř polovina z nich zemře. Většina z nich pouze proto, že nepřišly včas na preventivní prohlídku nebo nebyly vyšetřené moderními metodami. V Německu, Británii a Francii už proto HPV DNA testy zahrnuli do preventivních prohlídek u žen ve věku 35 až 45 let. Velmi razantně se do souboje s touto nemocí pustili i v Austrálii, kde v rámci prevence používají už pouze moderní testy, a navíc očkují.

Čtěte také

Ženy potřebují více spánku než muži, přitom ale častěji trpí nespavostí

Čtěte také

Kdo z rodiny spí nejhůř? Odpověď vás překvapí!

Očkuje se přece i u nás.

Zavedli jsme ho před jedenácti lety, a od té doby proočkovanost trvale klesá. Hlavním důvodem je velmi výrazná demagogická antivakcinační kampaň, která u nás už několik let probíhá. Přestože jde o velmi unikátní očkování, které jako jediné dokáže zabránit rakovině, u nás je plně hrazené a velmi dobře zacílené na rizikovou populaci třinácti- až čtrnáctiletých mladých lidí. Proočkovanost dívek se v současnosti pohybuje kolem 60 procent, u chlapců je ještě o polovinu nižší. Pokud by přitom mělo dojít k dramatické změně, museli bychom mít celkově proočkovaných více než 80 procent dívek.

Má smysl se nechat očkovat i v dospělém věku?

Spíše než o dospělém věku bych hovořil o věku sexuálně aktivním. Rizika onemocnění jsou vždy navíc velmi individuální. U třicetileté ženy, která má tři děti a harmonické partnerství, bude asi benefit očkování velmi malý. Podstatně vyššímu riziku je však vystavena žena o něco starší, která se čerstvě rozvedla a v budoucnosti chce ještě založit rodinu, možná ne hned s tím prvním partnerem. V takovém případě očkování určitě smysl má.

Pokud se nechá dívka ve 13 letech očkovat, musí ještě každoročně chodit na preventivní kontroly?

Ani to nejlepší očkování nedokáže ženu ochránit proti všem 14 papilomavirům, které způsobují zhoubné nádory. V současnosti poskytují vakcíny ochranu proti sedmi nejčastějším typům těchto virů, jež způsobují rakovinu děložního čípku a rakovinu zevních rodidel, pochvy a řitního svěrače. Proto by i očkované ženy měly určitě chodit na preventivní kontroly.

Myslíte, že se někdy podaří rakovinu děložního čípku úplně vymýtit?

K tomu nejspíš nedojde, vždycky budou nějaké agresivní nádory. Ale určitě by mohlo být pacientek méně. Pokud by fungovaly očkování i prevence, pak by se jejich počet mohl každoročně snížit z dnešních 820 na 80. A počet úmrtí by klesl na pouhých 20. Operace rakoviny děložního čípku, které jsou poměrně složité, by se pak mohly soustředit do jednoho centra v republice, kde by je dělali dva lidé. Možná bych potom přišel o práci, ale vůbec by mi to nevadilo. Mnohem víc mi totiž vadí vědomí, že některé pacientky s rakovinou děložního čípku přicházejí dnes úplně zbytečně o život. 

Čtěte také

Čtěte také

Šíleně smutné princezny aneb Jak lze bojovat s depresí

Jičí Sláma 

• Vystudoval 3. lékařskou fakultu v Praze.

• Pracoval na Gynekologicko-porodnickém oddělení Městské nemocnice v Litoměřicích.

• Od roku 2004 pracuje v Onkogynekologickém centru Gynekologicko-porodnické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty v Praze jako vedoucí lůžkového oddělení.

• Věnuje se především operacím zhoubných nádorů a péči o pacientky s přednádorovými stavy.

• Pravidelně publikuje a přednáší v Česku i v zahraničí.

• Je ženatý a má jednoho syna.