Po čtyřicítce se každý – i ten, kdo dosud viděl jako rys – musí k očnímu lékaři dostavit. Začne totiž pociťovat zhoršené vidění na blízko – vetchozrakost. Ovšem otálet s kontrolou zraku až do doby, kdy už oči dobře nezaostřují, je ošemetné.
„Příkladem může být glaukom, zelený zákal, který je důsledkem dlouhodobého vysokého nitroočního tlaku na citlivé struktury uvnitř oka,“ vysvětluje MUDr. Pavel Rezek, CSc., primář očního oddělení Oblastní nemocnice Kolín. Glaukom přichází plíživě, bez obtíží, a je-li jeho prvním příznakem až částečná ztráta zrakového pole, jedná se o změnu nevratnou.
Pravidelné prohlídky mohou zachránit zrak
„Nemoc se dá dál léčit, ale ve stavu zraku už není cesty zpět,“ dodává lékař. Kdyby člověk chodil na pravidelné prohlídky, vysoký nitrooční tlak bude zachycen hned v počátku, léčen a zrak zůstane zachován.
Orientační vyšetření zraku, které organizovala společnost Johnson & Johnson Vision Care, naznačuje, že 44 procent lidí nebylo na prohlídce očí u odborníka posledních pět let nebo i déle. Polovina dotázaných v průzkumu prohlásila, že žádnou korekci zraku nemá.
Následné měření ale ukázalo, že každý druhý z nich nevidí dobře a nějakou korekci by potřeboval. Z toho vyplývá, že čtvrtina lidí u nás špatně vidí, ale neřeší to. „Je to chyba, nekorigovaná vada zvyšuje zrakovou únavu a působí i další zdravotní obtíže,“ dodává doktor Rezek.
Vyšetření zraku by měl člověk absolvovat každoročně. Je hrazeno ze zdravotního pojištění.
- Zkontrolovat „přední oko“, tedy určit, jak oči vidí, a navrhnout korekci vad může optometrista. Ten také upozorní na případné další problémy, které musí řešit lékař.
- Vyšetření „zadního oka“ a prevence závažných očních chorob je v rukou očního lékaře. Před vyšetřením je třeba oko rozkapat, aby se dostatečně rozšířila zornička a oční pozadí bylo dobře dostupné.