Stručně by se to dalo říci asi takhle – jakmile se dáte do hubnutí, občas hlad cítit budete a je fajn najít si pro takové situace řešení. Tedy se rozptýlit nějakou činností nebo mít po ruce něco, co je zdravé, dietní, a přitom relativně sytivé, a tím vlčí hlad zahnat – osvědčeným tipem je například nízkotučný bílý jogurt nebo skyr. 

O tom, zda budete při dietě trpět hlady nebo ne, do velké míry rozhoduje, zda zvolíte dietu, která vám bude takzvaně sedět. Pomiňme teď úplné nesmysly slibující za měsíc deset kilo dolů. Ale šlápnout vedle můžete i s dietou, proti které odborníci zase tak moc nenamítají či ji dokonce považují za bezpečnou a fungující. 

Čtěte také

Hubnutí? Prostě se musíte naučit jíst jinak

Čtěte také

Kolik můžu skutečně zhubnout za týden, měsíc či rok? A co je ještě zdravé?

Hodiny bez jídla

Do poslední skupinky patří třeba diety označované jako 16:8 nebo 14:10, kde jednu – tu delší – část dne nejíte a nějaký pokrm si dopřejete jen v kratší části dne – u diety 16:8 to znamená, že 16 hodin nic nekonzumujete, nejvýše vodu či čaj, denní příjem potravin si rozložíte na zbylých osm hodin. Tedy například mezi osmou ranní a čtvrtou odpolední. To mimo jiné znamená, že musíte bez jídla vydržet až do dalšího rána, což může bát vážně náročné a hrozí, že nakonec v deset večer vyluxujete ledničku s tím, že hubnout holt začnete jindy. 

„Musíte to brát tak, že každý člověk není nastavený na to, aby delší dobu hladověl. Někteří lidé na to reagují poklesem hladiny krevního cukru, podrážděností, vlčím hladem, který lze jen těžko vydržet,“ vysvětluje úskalí tohoto typu diet dietoložka Karolína Hlavatá z OB Kliniky, která v takovém případě doporučuje dietu založenou na pěti až šesti porcích jídla denně, včetně svačin. 

Právě pět až šest porcí denně se donedávna doporučovalo jako jediná ideální cesta k hubnutí, ale to také neplatí – nemalá skupina lidí tak často jíst nepotřebuje a byla by chyba se do toho kvůli hubnutí nutit.

Čtěte také

Jak má vypadat dokonalá snídaně?

Čtěte také

Ovesné vločky a kaše při hubnutí? Ano, ale pozor na tyto chyby

Hladovění neuškodí, ani zabrat nemusí

A co občasné krátkodobé hladovky? Podle obezitologa Petra Suchardy z pražské Všeobecné fakultní nemocnice nemají moc smysl. „Zdravému člověku jednodenní a nejspíše i dvoudenní hladovění, tedy přijímání pouze tekutin, uškodit nemůže, ale žádný fyziologický smysl nemá,“ míní lékař. Propagátoři metody o ní mluví jako o návratu k tradici dávných předků, ale ti tenhle postup jistě nevolil kvůli postavě. K životu lovců a sběračů prostě patřily značné výkyvy v dosažitelnosti potravy. 

Každopádně existuje poměrně dost studií, které dávají občasné hladovění do spojitosti s postupným plíživým vzestupem váhy, protože tělo má tendenci se z následně přijatého jídla uložit na další horší časy co nejvíce. Zvláště tehdy, když si člověk ukonejšený tím, že občas hladoví, v jiné dny dopřává více, než by měl. Hladovky coby metoda k hubnutí však zřejmě fungují jen tehdy, když i jindy jí člověk střídmě. 

Čtěte také

Ženám se hubne hůře jak mužům

Čtěte také

Jak se liší hubnutí mužů a žen. Proč to jednomu pohlaví jde mnohem snadněji

Zdroj: Karolína