Jakmile se začnete s někým bavit o hubnutí, zjistíte, že skoro každý člověk je odborníkem, protože to někdy v životě zkoušel. A že jedním z velkých témat, na které mají všichni názor, je pečivo – většina hubnoucích ho více či méně neprávem zatracuje. Přitom by stačilo se v něm lépe vyznat.
1. Lepek je nebezpečný a tloustne se po něm
„Asi v současné době nejvýznamnějším a do určité míry i nejnebezpečnějším mýtem je, že lepek škodí i zdravým lidem, to znamená, že všichni by měli dodržovat bezlepkovou dietu,“ tvrdí Jana Dostálová, potravinářská inženýrka a odborná garantka iniciativy Vím, co jím. Pokud člověk netrpí nějakou formou nesnášenlivosti lepku, nemusí bezlepkovou dietu dodržovat. Naopak pokud záměrně vyřadí lepek z jídelníčku a pak by se z nějakých důvodů chtěl vrátit k normální stravě, mohou se potíže po konzumaci potravin obsahujících lepek objevit. Bezlepková dieta omezuje výběr potravin a je výrazně dražší.
2. Konzumace pečiva vede k přibírání na váze
Takhle absolutně se to rozhodně tvrdit nedá. Nakonec pečivo není zase tak moc kalorické vzhledem k objemu. Problém nastává, když ho sníme příliš mnoho, a je také pravda, že některé druhy jsou horší než jiné. Platí to zejména o pečivu z čistě bílé mouky, které už studie z roku 2015 zveřejněná v British Journal of Nutrition spojovala s ukládáním tuku v oblasti břicha. Hodně také záleží na tom, co si k pečivu dáte – paštika na bílém rohlíku je zkrátka mnohem horší než tvarohová pomazánka na tmavém pečivu.
3. Celozrnné pečivo není o nic lepší
Obsahuje stejně energie jako to bílé – někdy dokonce o něco více kvůli tučným semínkům. Ale velké množství výzkumů ukazuje, že celá zrna, včetně chleba nebo jiného pečiva z nich vyrobeného, snižují riziko srdečních onemocnění, cukrovky 2. typu a některých druhů rakoviny. Bohužel ne každé tmavé pečivo na pultech je skutečně celozrnné – někdy jde o kousky obarvené například karamelem. Proto vždycky pátrejte po složení.
4. Přeceňovaná špalda
Odborníci z iniciativy Vím, co jím upozorňují také na nadhodnocování výživové hodnoty některých obilovin, například pšenice špaldy a pseudoobilovin (pseudocereálií) – třeba amarantu či quinoy. Tyto suroviny mají opravdu vyšší nutriční hodnotu než ty běžně používané, ale rozdíl není příliš výrazný. Takže i když upečete třeba bábovku, kde klasickou bílou mouku nahradíte špaldovou, nezískáte dietní potravinu, kde byste snad nemuseli hlídat, kolik kousků během odpoledne sníte.
5. Celozrnné pečivo je vždycky lepší volbou
Nemusí to tak nutně být – například pro děti do deseti let je obtížně stravitelné, může je nadýmat a živiny z něj stejně neumějí využívat, navíc je prokázáno, že v tmavém pečivu se častěji vyskytují plísně. Podobně nemusí vyhovovat ani dospělým s citlivým zažíváním, někoho například neúměrně nadýmá nebo ho po něm prostě bolí břicho.
Zdroje:
Iniciativa Vím, co jím
STOB
