„Náctiletí žijí téměř bez přestávky ve světě médií, která je zahrnují aktuálními zprávami na téma covid-19. Hrne se to na nás rychlostí světla a nikam neutečete,“ píše ve svém sloupku mladá dopisovatelka portálu Parents.com. Tento sloupek dává slovo přispěvatelům z řad teenagerů. Minulý měsíc to bylo na téma zprávy a duševní zdraví.

„Z vlastní zkušenosti vím, jak moc je důležité si občas dát od zpráv oraz. Odpojit se. Nekoukat se na televizi, nečíst internet, vynechat sociální sítě,“ píše osmnáctiletá Dasia. „Všechno se pořád mění, nonstop. Ale to přece neznamená, že musíme být nonstop u toho. Sledovat to, spoluprožívat a komentovat. Chci vám poradit, jak můžete pomoct svým dospívajícím dětem zachovat duševní zdraví. Mně to pomohlo.

Odstřihněte nás od zpráv

Nesledujte rigidně všechno zpravodajství. Nemějte pořád puštěnou televizi s aktuálním přehledem nakažených, těžce nemocných, zemřelých, zavřených škol, krachujících firem… Hodně z toho se nás nějakým způsobem týká a člověk má potom pocit, že je neustále osobně ohrožený. A strach je toxická emoce. Postupně vás sežere. A nejde jenom o koronavirus. Děje se toho v poslední době hodně negativního. Myslím, že pro mě to začalo smrtí George Floyda. Při sledování záběrů z jeho zatýkání mě naplnila hrůza, ale i vztek a zklamání. Když se potom začaly řetězit zprávy o protestech a bojích, bylo to jako lavina negativních emocí.

Asi měsíc mě to plně zaměstnávalo a všechno ostatní šlo stranou. Dokud se mnou máma trochu nezatřepala a nevrátila mě do reality, k mým povinnostem a ke světu v mém bezprostředním okolí. Taky mě upozorňovala, jak moc se koukám na zprávy a kolik negativního tím do sebe dostávám. Takhle do mě šila asi dva týdny, když mi došlo, že si to fakt musím přeskládat. Najít rovnováhu mezi dostatečnou informovaností a přehlcením.

Doporučuji začít dvěma dny digitálního a zpravodajského detoxu. Žádná televize, internet, sociální sítě. Nasměrujte svého teenagera k fyzickým aktivitám, sportu nebo kreativním činnostem. I obyčejná procházka, která nebývá nijak zvlášť populární, vážně pomáhá. A to jak hlavě, tak i tělu.

Ptejte se, jak se cítíme

Hodně péče a starostí teď směřuje k ohroženým starším lidem, ale občas se zeptejte i svého pubertálního dítěte, jak se cítí, jestli komunikuje s kamarády, čte něco hezkého, z čeho má radost… A i když to někdy vypadá, jako že nestojíme o vaši péči a pozornost, nabízejte nám společný program. Pomůže to. A jděte nám příkladem v tom, jak ovládat média tak, aby neovládala nás. Nenadávejte a nevyčítejte, na to máme alergii. Potřebujeme spíš podpořit a poradit. A inspirovat. Třeba v tom, jak se o sebe dobře starat. Když uvidíme u vás, že hledáte pozitivní motivaci, že se hýbete, tvoříte, neztrácíte optimismus, půjde nám to lépe.“

Tohle všechno napsala osmnáctiletá Dasia Bandyová, jejíž rodiče pracují v armádě, tudíž se poměrně často stěhují a stálé kamarády jejich dětem nahrazují sociální sítě. Sama na sobě si vyzkoušela, jak nebezpečné může být nechat se zahltit zprávami, zejména těmi špatnými. Třeba vás její myšlenky inspirují k pomoci vlastním dětem.