Sandře bylo 51 let, měla úspěšnou kariéru a zrovna se stala babičkou. Jednoho dne se jí udělalo špatně od žaludku, přestože nic špatného nesnědla. Protože pracovala před lety jako dobrovolnice Červeného kříže a něco málo měla načteno, napadlo ji, jestli to není infarkt. Věděla totiž, že ženy mohou vnímat příznaky odlišněji než muži. Požádala tedy raději manžela, aby ji odvezl do nemocnice. A bylo to nejlepší rozhodnutí jejího života. Testy v nemocnici odhalily, že jedna z koronárních tepen byla z 90 procent zablokovaná. Lékaři jí řekli, že kdyby ignorovala příznaky, pravděpodobně by v tu noc dostala masivní infarkt.

To Karla takové štěstí neměla. „Seděla jsem na lavičce pod stromy a najednou se mi udělalo špatně. Nejdřív jsem si myslela, že mám zažívací potíže, ale pak mě polil vlhký pot a cítila jsem se dezorientovaná.“ Právě mluvila se svým partnerem, který zavolal záchranku. Když přijela, záchranáři ji požádali, aby si sama nastoupila. „Pravděpodobně nechtěli věřit, že bych mohla mít infarkt. Hned mi řekli, že mám asi panickou ataku,“ vzpomíná Karla. V nemocnici jí ovšem diagnostikovali infarkt nejzávažnějšího typu, kdy je tepna zásobující srdce zcela ucpaná. Šest měsíců po infarktu se vrátila sice do práce, ale se zkrácenou pracovní dobou. „Odnesla jsem si velké ponaučení. Myslím, že za můj infarkt mohl stres a nedostatek spánku,“ a dodává, že infarkt změnil celý její život.

Jak poznat infarkt? Podívejte se ve videu: 

To nic není?

„Během infarktu dochází k akutnímu uzávěru většinou jedné z věnčitých tepen, které přivádějí k srdci kyslík a energii. Tu je potřeba co nejdříve zprůchodnit. Platí tedy pravidlo „zlaté“ hodiny, tedy možná až dvou hodin, které jsou optimálním limitem k tomu, aby se tepny efektivně zprůchodnily. Pokud dojde k takto rychlému obnovení průtoku krve tepnami, což se dělá na katetrizačním sále jakéhokoli českého kardiocentra, nemusí dojít k odumření srdeční svaloviny a může jít o velmi minimální postižení. To pak znamená vynikající prognózu pro pacientku,“ vysvětluje kardiolog Petr Neužil. Bohužel, i když si to většina žen neuvědomuje, úmrtnost je v případě infarktu u žen vyšší než u mužů. Jak je to možné? Podle studie Grace, která byla publikovaná v časopise Lancet, je jedním z důvodů nedostatek informací a také méně specifické příznaky. Právě to může znamenat, že ženy vyčkávají s voláním záchranky. „Mnoho žen se obává rakoviny prsu, kterou vnímají jako největší hrozbu. Ale víme moc dobře, že ročně jedna ze tří žen zemře na srdeční onemocnění,“ říká kardioložka Deidre Mattina z Clevelandské kliniky.

Přitom infarkt je u žen smrtelnější v případě, že se nevyskytuje klasická bolest na hrudi, částečně i proto, že jednoduše lékařům déle trvá, než problém odhalí. Dodává ale také, že i mezi lékaři existuje tak trochu tendence podceňovat závažnost ženských příznaků. „Je běžné, že ženy přijdou na pohotovost s příznaky, a několik dnů předtím byly u lékaře, který jim řekl, že to je úzkost a že to je jen v hlavě,“ dodává Ana García. Kardioložka Alexandra Lansky z Yale-New Haven nemocnice vzpomíná na pacientku, která si několika lékařům stěžovala na bolest čelisti, a každý z nich ji poslal k zubaři. Tam jí vytrhli dvě stoličky, ale bolest nezmizela. Skončila na operaci bypassu, protože nešlo o stomatologický problém, ale o problém se srdcem. Diskriminace na základě pohlaví ovlivňuje také výzkumy. Ženy se méně účastní klinických studií, v těch, které se zabývají rizikem kardiovaskulárních onemocnění, je méně než 30 procent žen.

Čtěte také

Opar

Čtěte také

Strašák opar: Jak na něj a proč se objeví v tu nejméně vhodnou dobu

Srdce a stres

Stres přináší úzkosti a strachy, které ovlivní i fyzický stav. Jistě, není to jediný faktor pro vznik kardiovaskulárních onemocnění, ale zdá se, že lidé se sklonem k preciznosti a úzkostnosti mají statisticky vyšší výskyt onemocnění srdce. Stres za podstatný rizikový faktor považuje i kardiolog Richard Kobza a říká, že může být vyvolávajícím momentem akutních koronárních syndromů včetně infarktu myokardu. Je to proto, že při stresu se zvyšuje tepová frekvence a krevní tlak, což je sice dobré pro rychlý útěk před mamutem, ale v běžném životě už moc ne. Mimoto se začne měnit způsob prokrvení těla, mění se krevní parametry, vyplavují se destičky, zvyšuje se srážlivost krve produkcí srážlivých faktorů. Nejhorší pro srdce je permanentní stres. Existenční problémy, starosti o zdraví blízkých, samota – to se v lidech výrazně podepisuje. A opět platí, že ženy tyhle spouštěče stresu více prožívají.

„Musíš se o sebe postarat. Ale většině žen jim jejich vnitřní hlas říká, že postarat se o sebe je sobecké,“ říká Gina Lundberg z Emory Women´s Heart Center. Ženy potřebují čas na všeobecnou „údržbu“ svého těla a duše, a musí si to důrazně prosazovat. Ne, není sobecké cvičit, spát, chodit k lékaři, na mamograf, na zátěžové srdeční testy. „Je toho tolik, co můžeme my ženy udělat pro prevenci. Minimalizovat stresory, dodržovat zdravý životní styl včetně zdravé stravy, přestat kouřit a věnovat se koníčkům, které nám pomohou se fyzicky a psychicky uvolnit,“ radí Gina Lundberg. A její doporučení? Pravidelně se „odpojovat“ od elektroniky.

Čtěte také

Svatomartinská husa

Čtěte také

Svatomartinská husa podle Filipa Sajlera: Křupavá kůrka i červené zelí s jablkem

Srdce a deprese

Za úzkosti často můžou kolísající hladiny hormonů, zejména estrogenů. Když je žena v produktivním věku a má estrogenů dost, je to fajn, protože zvyšují hladinu serotoninu a dalších neurotransmiterů, které mají vliv na náladu, ale i chuť k jídlu a spánek. Jakmile ale estrogenů ubývá, k čemuž dochází kolem padesátky s nástupem menopauzy, může být zle. Zvyšuje se totiž citlivost na stres a ženy mohou pociťovat zvýšenou úzkost. Až 60 procent všech zdravotních problémů u žen v menopauze pochází ze stresu nebo událostí souvisejících se stresem. „Ve srovnání s lidmi bez deprese mají dospělí lidé s depresivní poruchou nebo jejími symptomy o 64 procent vyšší riziko rozvoje onemocnění koronárních tepen a o 59 procent vyšší pravděpodobnost, že budou mít v budoucnu nežádoucí kardiovaskulární příhodu, jako je srdeční infarkt,“ říká Jesse C. Stewart z Indiana University-Purdue University Indianapolis.

Karina W. Davidson z Columbia University Medical Center dokonce říká, že souvislost mezi depresí a rizikem srdečních onemocnění je do značné míry nezávislá na tradičních rizikových faktorech, jako je vysoký cholesterol, hypertenze, cukrovka, kouření a obezita. Odhaduje se, že až čtvrtina všech pacientů na kardiologickém oddělení má v kteroukoli chvíli depresi, a pokud se mezi ně započítají i pacienti s příznaky mírné deprese, je to až polovina. „Ženy jsou znevýhodněny dvojnásob, ve srovnání s muži je u nich pravděpodobnější, že budou mít depresi a že tedy zemřou na srdeční choroby,“ říká kardioložka Sharonne Hayes z Mayo Clinic.

Čtěte také

Obrázek Vlasta.cz

Čtěte také

Irena Obermannová: Ženská literatura není žádná nadávka

Tohle nepřehlížejte

Příznaky akutního infarktu jsou rozličné, ale stále platí, že přetrvávají bolesti na hrudi, včetně vystřelování bolesti do levé paže, krku, brady i zubů. A jak říká profesor Petr Neužil, někdy jsou případy zcela asymptomatické, tedy bezpříznakové: „U žen bych spíše řekl, že uvádějí bolesti častěji, možná na sebe více dbají, ale to si nejsem zcela jist. Možná by se dalo říct, že více vnímají bolesti nespecifické, tedy ty, které nejsou spojeny s ischemickou chorobou srdeční. Řada onemocnění nebo lépe řečeno postižení páteře, zvláště v krční a hrudní oblasti, se často za projevy ischemické choroby, a to ať infarktu myokardu, či anginy pectoris, zaměňuje,“ vysvětluje kardiolog. Záměna s podobnými příznaky jiných zdravotních potíží je častá, zejména pokud jde o žaludeční reflux nebo výhřez části žaludku do hrudní dutiny. „Specifickou část, zvláště u žen, tvoří situace, kdy dojde k uskřinutí nervu mezi žebry na přední části hrudníku. To se většinou projevuje ostrou bodavou bolestí a lze ji označit většinou jedním prstem. V tomto případě jsme si prakticky stoprocentně jistí, že se nejedná o bolesti související se srdcem,“ dodává kardiolog.

Rozpoznat příznaky je tedy žádoucí, Petr Neužil ale radí, že je lepší raději zbytečně volat rychlou záchrannou pomoc než ji jednou nezavolat. Ženy by tedy neměly přehlížet některé příznaky, které se dají snadno svést na obyčejné potíže třeba se zažíváním nebo potíže spojené s menopauzou. Jak je obecně známo, ženy se chovají sice zodpovědně, ale na rozdíl od mužů jsou více zocelené. Myslí víc na druhé než na sebe. A i když nějaký ten netypický příznak zaregistrují, raději ho přejdou a nemluví o něm. Právě to je ale může stát život. Proto je nutné srdce hýčkat. Některé rizikové faktory ovlivnit nemůžete, třeba genetickou dispozici, ale hlídat si můžete všechno ostatní, včetně zdravého životního stylu. Zdravému srdci je totiž potřeba jít naproti.

ZDROJ: časopis Vlasta, https://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(22)01483-0/fulltexthttps://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0735109722066906?via%3Dihub, https://cardiovascularnews.com/alexandra-lansky/https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0735109722066906?via%3Dihubhttps://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2666084921007270?via%3Dihubhttps://www.researchgate.net/publication/261949841_ASSOCIATION_BETWEEN_DEPRESSIVE_SYMPTOM_SEVERITY_AND_BIASED_ATTENTION_TOWARD_FOOD_CUEShttps://www.cbc.ca/news/canada/ottawa/heart-disease-silent-killer-women-canada-1.3535987

Čtěte také

Gruzie

Čtěte také

Gruzie: Víno, folklor, architektura a chačapuri. Svět, který budete chtít zažít

Čtěte také

Víte, jaké nejčastější nemoci kočky mohou potkat?

Čtěte také

Nemoci, které hrozí vaší kočce. Dávejte pozor, když jde o zánět močových cest

Čtěte také

Do konce roku se vyplatí požádat o předčasný důchod

Čtěte také

Předčasný důchod. Požádejte o něj do konce roku, vyplatí se to skoro všem