„Když se starší Jakub rozhodl zůstat po ukončení vysoké školy v Praze, bylo mi to líto, ale co jsem mohla dělat. Samozřejmě mi dost chyběl, na víkendy jezdil čím dál tím míň, tak jsem se o to víc zaměřila na mladšího Lukáše. Ano, stal se z něj tak trochu ‚mamánek‘. Jenže rok se s rokem sešel a scénář se opakoval – vejška a úprk do Prahy. Na chvilku mě to rozhodilo, ale pak jsem si uvědomila, že už bylo načase, aby se osamostatnil,“ říká Iva.

Na rozdíl od Jakuba trávil Lukáš v rodném městečku každou volnou chvíli, v Praze jen pracoval. (Nejen) páteční večery věnoval kamarádům a místní zábavě, někdy se party protáhla až do neděle. Nebylo divu, že i dívky si hledal doma.

Otěhotněla po pár měsících

„Když mi poprvé představil Báru, byla jsem nadšená. Upřímně jsem ani nečekala, že by s Lukym, pro mě věčným klukem, mohla být tak vyspělá, sympatická, krásná a milá holka. Vlastně pardon – Bára už byla hotová ženská. Po pár měsících vztahu Bára otěhotněla, nebylo to plánované, s pomocí obou rodin si mladí našli byt kousek od nás. Když se narodila Maruška, Bára šla na mateřskou a Lukáš dál dojížděl za prací do Prahy.“

Vlastně to byla úplná idylka, prarodiče si padli do noty, rádi se všichni potkávali a Maruška si užívala obou babiček a dědečků. Co by za babičkovský servis jiná mladá maminka dala. Bára si vstřícnost rodičů uvědomovala, jediné, co jí opravdu chybělo, byl Lukáš. Ten totiž trávil v práci stále více času, malá ho nijak zvlášť nezajímala, a protože věděl, že Bára není na Marušku sama, vracel se domů stále později.

Přespával prý v kanceláři

„Všimla jsem si, že Lukáš jezdí z Prahy pozdě večer nebo v noci a občas nepřijede vůbec. Prý než aby se přijel jen vyspat, tak někdy raději složí hlavu v kanceláři a zůstane tam přes noc, škoda dlouhé cesty. Zpočátku mi to nepřišlo divné, Bára ani nic nenamítala a Lukáše vlastně litovala, jak se chudáček málem sedře… Já se do toho nechtěla montovat, ale když se z jeho nočních absencí stala rutina, začala jsem u Báry trochu vyzvídat, jak to u nich vlastně funguje. Bála jsem se, jestli na nás nehrají nějakou habaďůru a vlastně si připravují půdu k rozchodu. Ale Bára mě uklidnila. Prý je všechno v pořádku, na všem se domluví, nehádají se, stále se spolu smějí a výborně jim to klape i v posteli. Tak jsem přestala mít obavy.“

Do toho parku jsem neměla chodit

Nedlouho poté jela Iva do Prahy k doktorovi. Byla to rychlá prohlídka, tak si řekla, že Lukáše vytáhne na oběd. Ten ale v kanceláři nebyl a ani nezvedal mobil. Iva se šla projít do parku poblíž jeho působiště, chtěla na něj počkat. „Hned jsem té procházky litovala… Na třetí lavičce zkraje se muchloval Lukáš s nějakou holkou. A ještě takovou, co naší Báře nesahala ani po kotníky. Byla jsem úplně zkoprnělá, ale nakonec jsem se ovládla a rychle vycouvala, aby mě snad Lukáš neviděl. Ale strašně mě to sebralo. Co budu dělat, když půjdou mladí od sebe? A co Maruška? Mám obě holky ráda a Bára si tohle nezaslouží. Druhý den jsem si Lukáše pozvala na kobereček a vpálila mu, že jsem ho viděla a co že to má znamenat. On ale odmítal cokoli se mnou řešit, vzmohl se akorát na to, že mi do jeho života nic není,“ říká Iva.

Lepší ženskou si už nikdy nenajde

„Vždycky jsem s Lukášem všechno probírala. Možná to bylo na matku se synem až dost. Ale fungovalo nám to. O to víc nechápu jeho naštvanou reakci, chtěla bych mu pomoct. A vlastně nejvíc sobě. Jak se mám po tomhle zjištění vídat dnes a denně s Bárou a malou Maruškou, když vím, že můj syn má někoho jiného o padesát kilometrů dál? Nechci ho podrazit, ale nemůžu se Báře podívat do očí. Vůbec si nechci představit, co by to udělalo s naší rodinou, kdyby něco takového prasklo. A hlavně, lepší ženskou než má teď, si můj syn už určitě nikdy nenajde,“ líčí své pocity Iva.

Pohled psychologa: PhDr. et Mgr. Hana Alblová, Online psychologická poradna Mojra.cz

Pohled psychologa: PhDr. et Mgr. Hana Alblová, Online psychologická poradna Mojra.cz

Iva udělala dobře, že si s Lukášem promluvila. Záleží ovšem na tom, co přesně znamená, že si ho pozvala na „kobereček“. Domnívám se, že přímá konfrontace matky se synem byla namístě, jelikož doposud spolu zřejmě měli pohodovou komunikaci. Lukáš podle mého názoru potřebuje nějaký čas na to, aby „rozdýchal“, že Iva přišla na jeho nevěru. Lukáš se poměrně striktně vymezil vůči své matce a jasně se vyjádřil, že si nepřeje, aby se mu pletla do života. Jak se tedy zachovat jako Lukášova matka k Báře?

Situace je velmi choulostivá. Lukáš může mít pouze přechodnou aférku, jejíž prozrazení může ohrozit jeho vztah s Bárou a dcerou Maruškou. Proto bych Ivě doporučila vyčkat a nenásilnou formou si opětovně se synem promluvit. Pokud bude mít Iva pocit, že to nikam nevede a s Lukášem není řeč, bylo by adekvátní požádat o pomoc Lukášova bratra či otce. Cílem by přitom mohlo být zjistit, zda se u Lukáše jedná o přechodnou záležitost nebo jde o vážný vztah.

Iva je rozčarovaná z chování svého syna a nedovede si představit, jak se bude před Bárou přetvařovat. Vzhledem k tomu, že Iva uvádí, že Lukáš je mladý, a zmiňuje otevřeně i to, že byl Lukáš jeden čas „mamánek“, může Iva zjistit, že její syn je nevybouřený. Co tedy s Bárou? Pokud selže Ivina snaha o to synovi v podstatě „domluvit“, měla by se Iva zaměřit spíše sama na sebe. Rozhodnout se, co by bylo relevantní Báře říci a co ne.

Závěrem bych si ráda dovolila podotknout, že i když ve vztazích vypadá vše v pořádku, nikdy neznáte celou pravdu, pokud nežijete společně v jedné domácnosti. Proto je potřeba nic neuspěchat a s tím, co uděláte, se nejlépe poradit s další nestrannou osobou. Lukášovi by Iva mohla například doporučit, aby své motivy, postoje či pocity prodiskutoval s terapeutem.

Kontakt: www.mojra.cz