Bylo teplé podzimní odpoledne, když si Ivana se svojí starší sestrou Jitkou, neteří Katkou a její novorozenou dcerkou vyšla na procházku. „Měly jsme všechny prima náladu. Do chvíle, než jsme potkaly nějakou Katčinu známou, která se začala rozplývat nad kočárkem a pak vyřkla větu, která všechno odstartovala: ‚To je fajn, že jste si vyšly ven takhle čtyři generace – malá, dcera, mamka i babička.‘ A při slově babička kývla směrem k Jitce. A to byl začátek konce…“
Zásadní proměna
„Jitku ta poznámka evidentně dost rozhodila. Snažily jsme se ji ukonejšit tím, že to ta známá tak nemyslela, že byla zmatená… Ale s Jitkou už nebyla rozumná řeč. Když jsme se z procházky vrátily, zavřela se na dvě hodiny do koupelny, pak vylezla ven ubrečená a šla si beze slova lehnout,“ vypráví Ivana. „Já to hodila za hlavu a vlastně mi ani nepřišlo divné, že se Jitka čtrnáct dní neozvala. Ale když jsem jí pak náhodou potkala ve městě, skoro jsem ji nepoznala. Moje ségra byla jako vyměněná. Doslova. Vlasy platinová blond, šikmo střižená ofina a úplně nové oblečení. A taky extra výrazný make-up. I když to byl trochu šok, musela jsem uznat, že jí to vážně sluší. Navíc celá zářila a já se nemohla ubránit dojmu, že se stalo něco zásadního.“
Omlazení mírně řečeno přehnala
„O měsíc později, když se mi nedařilo se se ségrou spojit, volala neteř. Byla úplně hotová, do telefonu brečela. Máma se prý zbláznila. Nejprve přišla s nápadem, že až Amálka začne mluvit, rozhodně si nepřeje, aby jí říkala babičko, ale musí ji oslovovat jménem. Pak se přihlásila na kurz, jak se ve středním věku vymanit ze stereotypu a začít žít naplno. Po třech lekcích dala výpověď v práci, aby mohla začít realizovat svůj údajně letitý sen – otevření vlastní kavárny. A aby toho nebylo málo, začala vinit svého muže z toho, že se pod jeho vlivem údajně proměnila v domácí puťku, a s tím je teď rozhodně konec. S novými kamarádkami začala obrážet místní kluby a doma už prý není k vydržení. Rodiče se hádají a Katka vůbec neví, jakým způsobem s mámou komunikovat.“
Po mně potopa!
Po tomhle telefonátu se Ivana rozhodla sestru navštívit a zjistit, co se děje. Švagr totiž záhy přišel s tím, že jestli se mu domů nevrátí pohodová Jitka, podá žádost o rozvod. „Bála jsem se, v jakém stavu ségru najdu, myslela jsem si, že ji řeči o rozvodu vyvedu z míry. To jsem se ale šeredně spletla. Když jsem k ségře dorazila, zrovna cvičila jógu podle videa a usmívala se od ucha k uchu. O žádném rozvodu mluvit nechtěla, prý si to Štěpán stejně rozmyslí, vždyť se přeci nemají proč rozvádět, milujou se. Štěpán prý akorát nezvládá tu její novou energii, musí si na ni totiž podle Jitky teprve zvyknout. Místo řešení manželské krize ségra nadšeně vyprávěla o prvních krocích k vysněné kavárně – řeší půjčku – a o tom, jak jí najednou nadbíhá výrazně mladší kolega z bývalé práce. Už si spolu zašli na víno a jeho komplimenty jí dělají přinejmenším moc dobře. To, jak usedle žila, byla velká chyba a nyní hodlá všechno dohnat…“
Po tomhle rozhovoru Ivana pochopila, že Jitka se posunula z jednoho extrému do druhého. „Byla úplně mimo realitu. Sice jsem ji asi nikdy neviděla šťastnější a tak plnou života, nemůžu se zbavit dojmu, že si vůbec neuvědomuje, jak její chování ubližuje blízkým a co všechno rozpoutala jedna hloupá poznámka na ulici,“ říká Ivana.
Co bude dál?
„Nemám tušení, co dělat. Chci ségru v jejích snech podporovat, zároveň ale vůbec nesouhlasím s tím, co teď dělá. Měla by sakra trochu brzdit, možná si všechno nějak promyslet. Jsem zoufalá – neteř je nešťastná, švagr na nervy a Jíťa si poletuje jako na obláčku a pořád opakuje, že teď konečně začíná žít. Nemám nejmenší tušení, jak se k tomu postavit. Chci, aby byla Jitka šťastná, ale taky mám neskutečnou chuť ji proplesknout a říct jí, ať se zase vzpamatuje…“
Pohled odborníka: Mgr. Kateřina Vaníčková, Online psychologická poradna
Pohled odborníka: Mgr. Kateřina Vaníčková, Online psychologická poradna
V dnešním světě se většinou řeší krize středního věku u mužů. Ale krize středního věku trápí i ženy. Každý se s touto nepříjemnou situací vyrovnává jinak, někdo si ji ani neuvědomí. Nejedná se přímo o období krizové, ale náleží do pomyslné „poloviny života“, a je tedy významným mezníkem, kdy lidé přemýšlí nad svým dosavadním životem, hodnotí a plánují, co dál.
Takové bilancování a přání „zlepšení“ začnou signalizovat pocity tísně, deprese, osamocení a nedostatek energie. Někdy to ale v člověku může vyvolat pravý opak. Člověk má pocit, že pokud chce v životě něco změnit, musí to udělat teď hned a „dohnat“ svůj dosavadní život. Toto je pravděpodobně i problém Jitky.
Určitě bych Ivaně doporučila, aby si s Jitkou znovu promluvila. Měla by jí dát najevo, že je velmi ráda, že si teď užívá života, vypadá šťastně a provozuje aktivity, které ji baví. Ale na druhou stranu jí i naznačit, že její změna životního stylu a nastavení byla velmi rychlá a je pochopitelné, že okolí může reagovat negativně a zmateně. Já osobně bych ji ujistila, že obecně její změnu vnímám pozitivně, ale že by si o tom, co prožívá, kam směřuje, co plánuje, proč ta náhlá změna, proč se najednou chová jinak, měla promluvit se svým mužem. Protože to je člověk, který ji zná nejlépe, kterému na ní záleží a který je nejvíce z celé situace zmatený.
Je důležité se svěřit a říct svým blízkým, co člověk prožívá a cítí. Oni pak budou mít větší pochopení pro naše nenadálé emoční, behaviorální i fyzické změny. Zkusila bych si se sestrou promluvit i o tom, jaké má plány, sny a nové cíle. Pokud toto bude pro blízkou rodinu předvídatelné a budou vědět, že budou nějakým způsobem i nadále součástí jejího života, lépe pochopí celou situaci a budou třeba i některé sestřiny „výkyvy“ respektovat.
Kontakt: www.mojra.cz
