Než jste se dostala k praxi akupunktury, působila jste jako lékařka. Proč jste se rozhodla vyměnit západní medicínu za tu východní?
Byla jsem oční lékařka, což bylo také něco úžasného. Díky štěrbinové lampě a optice jsem měla šanci vidět to, co je skryto uvnitř oční koule, aniž bych musela nějak invazivně zakročit. Tím, že vidíme cévy na očním pozadí, můžeme díky tomu usuzovat, v jakém stavu jsou cévy uvnitř našeho těla. Jejich vzezření bývá odlišné, máme-li například cukrovku nebo vysoký krevní tlak. Jako doktor západní medicíny jsem na různé alergie a záněty spojivek používala samozřejmě kortikoidy, antialergika, co mi věda nabízela. Interní nemoci jsme také jakožto oftalmologové nemohli nijak zvlášť ovlivnit. To, že člověk pomalinku slepne, protože má cukrovku, není v moci oftalmologa úplně zastavit. S čínskou medicínou mám v ruce přece jen víc nástrojů. A úplně stěžejní, co mě obrátilo ze západní medicíny k té čínské, byla nespavost mé dospívající dcery. Řešili jsme ji asi dva roky dost krkolomně západní medicínou, psychofarmaky a nakonec jsem zjistila, že úplně jednoduše pomohla reishi, bylinky plus akupunktura.
Východní medicína klade velký důraz na prevenci – raději předcházet vážným nemocem, než je pak složitě léčit léky a operacemi. Právě akupunktura je ekvivalent operace v západní medicíně. Je to tak?
Co se onoho ekvivalentu týče, akupunkturu a operaci spojuje fakt, že porušujeme integritu kůže. Ale akupunktura umí působit preventivně. Lépe je začít samozřejmě prevencí. Co by mělo určitě akupunktuře předcházet, je zvědomění si toho, co v životě dělám špatně. Od člověka to vyžaduje určité úpravy životního stylu. Ať už přidat pohyb, nebo upravit jídelníček. Výsledky ale není vidět hned. Jsou lidé, kteří preferují rychlou léčbu, což je západní léčba. Ať se pokud možno do dvou dnů zbavím příznaků. To, že se to příští rok zopakuje, mě nezajímá. Ale potom jsou lidé, kteří by rádi přišli na příčinu obtíží a chtějí se jich zbavit úplně. U těch se předpokládá, že pro své zdraví chtějí něco udělat, a právě proto vyhledávají alternativní léčbu. Když zjistíme, jaké jsou energetické nedostatky, nebo naopak nadbytky v těle, můžeme jehličkami upravit tok energií tak, abychom pacientovi ulevili a posunuli ho.
Zmínila jste tok energie v těle. Akupunktura pracuje s meridiány, což jsou energetické dráhy v těle. Někteří lidé ani nevěří, že existují. Co jsou to vlastně meridiány?
Akupunkturní dráhy, tedy meridiány, byli fyzici schopni zobrazit v infračerveném světle a potvrdit tak, že opravdu existují. A zobrazilo se jim to jako síť, která obklopuje naši kostru a dala by se vyrobit třeba v 3D tiskárně. Meridiány mají svůj průběh, který byl určený už před více než 4000 lety v Číně. Jak na to Číňané přišli, nevíme. Nicméně se podle dnešních vědců průběh meridiánů shoduje s tím, jak byl popsán. Každý bod z dané dráhy má svou přesnou lokalizaci.
Takže věda vlastně potvrdila pohled čínských lékařů?
Ano. My se v současné době snažíme hledat důkazy pro to, že akupunktura opravdu funguje. Kdyby nefungovala, tak by se takhle dlouho neudržela. Jako každý jiný nefunkční systém by byla zavržena. Ale ona funguje a v současné době se hledá proč a na jaké bázi. Jedna možnost je ta fotony zobrazitelná. Další varianta je, že když píchnu dobře jehličku do aktivního bodu, pacient je schopen mi říct, kudy vyzařuje pocit tepla nebo takového zvláštního mravenčení. Akupunkturisté tomu říkají pocit thé či správné čchi. A tento pocit jede po dráze. I projekce bolesti často jde po dráze. Když má někdo výhřez ploténky, v naší akupunkturistické hatmatilce říkáme, že to jede po dráze žlučníku nebo po dráze močového měchýře, a všichni po celém světě si rozumí, protože vědí, kudy ta bolest vyzařuje.
Jak vypadá návštěva u akupunkturistky?
První návštěva bývá trochu delší, protože děláme takzvanou anamnézu. Ta se příliš neliší od toho, co by měl udělat jakýkoli lékař, který svého pacienta vidí poprvé. Doptávám se na současné obtíže, na všechny nemoci v průběhu života, ptám se podle jednotlivých systémů na to, co dotyčného člověka obtěžuje. Zjišťuji i to, jestli má každý den stolici a jak vypadá. To může být pro někoho nepříjemné. Ptám se i na otázku duševního zdraví – jak se cítí ve společnosti, jak se cítí, když má mluvit na veřejnosti. Jak spí, jestli se v noci budí, jestli má po ránu chuť k jídlu, jestli nejí příliš pozdě večer. A takovéto vyptávání trvá skoro hodinu. U některých i déle.
A ptáte se třeba i na to, jaké má vztahy?
To si spíš necháváme až na druhou návštěvu, kdy jsme si trochu důvěrnější. Kromě tohoto doptávání kontroluji i pulz, který je v čínské diagnostice také hodně důležitý. Liší se od počítání pulzu západním lékařem tak, jak ho známe. Nezajímá mě jenom rychlost a pravidelnost. U čínského odebírání pulzu se rozlišuje mnoho druhů pulzů. Předcházejí několikaleté přípravy, než na pulzu dokážete něco poznat a vzít si ponaučení, co vám tok v cévách má říci. Odebírá se na pravé i levé ruce, jsou tři různé pozice, a ještě se odebírá v různých úrovních – v hluboké a v takzvané povrchové. A potom ještě necháme pacienta na nás vypláznout jazyk a následně mu za to poděkujeme, protože i na jazyku se zračí mnoho věcí. Díváme se na povlak, na tvar jazyka, na jeho různé výjimečnosti. Někdo na něm má rýhy, někdo různé útvarky, všímáme si barvy. Takže k tomu, abychom vše vyhodnotili, je třeba docela dost úsilí.
S jakými obtížemi za vámi lidé chodí nejčastěji?
To je neskutečně pestré. Nespavost, kterou jsem řešila u své dcery, je relativně častá příčina příchodu, dále různé zažívací potíže, potíže s pohybovým aparátem. Chronický únavový syndrom. Do něj spadá spousta nemocí, se kterými si západní medicína neví rady, a my, díky tomu, že na něj nazíráme jako na jistou nerovnováhu v dráze sleziny a ledvin, s ním můžeme docela hezky pracovat právě jehličkami a úpravou životního stylu. A v poslední době je to také postcovidový syndrom. Ten postihuje lidi, kteří prodělali covid-19 a už si mysleli, že přišlo uzdravení, ale jisté projevy této nemoci se jim znovu opakovaně vrací a nemohou se jich zbavit. Často to bývá rozhozená menstruace, zvýšené krvácení, přetrvávají bolesti hlavy, špatné nálady, až deprese, trnutí rukou, mravenčení nohou, špatný spánek… Ale jakýkoli jiný postvirový syndrom je schopen něco takového udělat. Často to pak spěje až do chronických stavů.
Dokážou jehličky pomoci i lidem, kteří mají psychické obtíže?
Ano, se stresem, úzkostí i strachem, což je velmi aktuální téma. Jeden z pilířů, který nás drží zdravé, je to, že se cítíme fajn. Nejsme vystresovaní. Pro každého je stres něco jiného. Pro někoho je to strach, pro někoho přetížení, pro někoho časový pres. Čemu je ale v současné době většina populace vystavená, je strach. Strach z toho, co okolo sebe slyší, strach z nemoci, strach, zda budou schopni se uživit, protože ne všechna povolání fungují tak, jak fungovala před dvěma lety. A to všechno působí na psýché člověka. A protože osa hypothalamus – hypofýza – nadledvinky funguje, dochází ke zhoršování zdravotního stavu u lidí, kteří by normálně byli zdraví. Avšak tím, že si připouští stres více, než by museli, se rozjedou nemoci, které bychom ani nečekali – autoimunitní choroby, nádorová onemocnění, nejrůznější zánětlivá onemocnění… A jsem si více než jistá, že za spoustu těchto nemocí může právě stres a strach. Naštěstí akupunktura umí stres eliminovat.
Takže vás vyhledávají spíše lidé, kteří buď nepochodili u západních doktorů, nebo se naopak chtějí vyhnout chemickým lékům a jejich vedlejším účinkům. Jsou podle vás v současné době farmaceutické léky nadužívány?
Je to tak. Bohužel západní medicína často skončí u terapie na doživotí. Byla-li například někomu přišita diagnóza vysoký krevní tlak, dostane většinou antihypertenziva a bere je doživotně. Ale naštěstí jsou lidé, kteří se s tím nechtějí spokojit. Zjišťují, proč vysoký krevní tlak přišel, co prožívali za období nebo co zrovna v té době řešili. Často to bývá spojené právě se zvýšeným stresem anebo i s tím, že se zanedbáváme. Nejíme, nespíme tak, jak bychom měli. Když přijdou tito lidé a mají odhodlání s tím něco dělat, tak se často léků zbaví.
A to je dobrá zpráva. Chtěla jsem se zeptat, jaké máte úspěchy, a vy už o tom mluvíte…
Já myslím, že by bylo lepší se zeptat pacientů, ale jsem nadšená. Vidím dobré výsledky. Pro mě je výhrou, když se lidé nevrací, protože vidím, že jsem jim pomohla. Oni se často vrátí po několika letech s jiným problémem. Ale já jim často jen ukážu nástroje, jak si mohou pomoci sami.
Pojďme mluvit o nástrojích, jak si pomoci sám. Jaké úpravy životního stylu radíte klientům nejčastěji?
Já jsem moc ráda, když se můžeme pobavit o tom, jak se lidé stravují. A s překvapením zjišťuji, že více než polovina mých klientů vůbec ráno nesnídá. Často opravdu stačí jenom úprava stravy, zavést teplé snídaně, alespoň 3–4x týdně, a zjišťujeme, že zdravotní stav se zlepší sám. Že migrény přestanou být tak nesnesitelné, když se zavedou ranní kaše nebo polévky, a stačí se jenom isnpirovat v minulosti. Mnozí z nás mají ještě prababičky, a ty vám řeknou, že po ránu, než se šlo pracovat na pole nebo do lesa, se snídala kaše nebo se udělala polévka.
Nebyly to cornflaky zalité mlékem…
To je nešvar dnešní doby. Když už mladí ráno jedí, většinou si zalijí nějaké cereálie, což je bílá mouka, cukr a pár konzervantů, studeným mlékem, popřípadě to dají ohřát do mikrovlnné trouby. To je asi rychlý způsob, jak se najíst, ale pak je otázka, jestli není lepší nejíst nic než takovouto snídani.
Jak tedy správně snídat?
Další z nešvarů, který lidé dělají, je, že si dají hned po ránu do žaludku studený jogurt z ledničky. Jogurt a mléčné výrobky obecně mají podle čínské dietetiky chladnou povahu. To znamená, když sníme vychlazený jogurt z ledničky, tělo musí vyvinout dost velkou energii na to, aby si z něj vzalo energii, kterou dále potřebuje pro další životní děje. Naopak, když do žaludku už dáme uvařené jídlo, třeba ovesnou kaši, která je většinou na úrovni naší tělesné teploty, tělo už nepotřebuje příliš energie, aby si z jídla vzalo živiny. Takzvaná zážehová energie je daleko menší u ovesné kaše než u jogurtu. A získáme z ní daleko více živin než z mléčného produktu. To samé platí o polévkách, které na podzim a v zimě snídáme u nás doma. V ranních a dopoledních hodinách vylučujeme daleko více trávicích enzymů, než je tomu večer. A to je důvod, který mě vede k tomu, abych lidi přesvědčovala, aby snídali a aby snídaně byla největším jídlem dne. Protože se nejlépe stráví.
A jak je to s jídlem ve večerních hodinách?
Měli bychom jíst naposledy alespoň tři hodiny předtím, než si jdeme lehnout. Zajídáme-li večer či v noci stres, jídlo není v trávicím traktu kvalitně zpracováno. V případě ovoce a zeleniny dochází ke kvašení, v případě masa a sýrů k hnilobnému procesu. A čeká to až do rána, než se vyplaví množství enzymů, které je potřebné k tomu, aby byla strava správně zpracována.
Čínská medicína pracuje i se změnami ročních dob. Přidáte nějaké doporučení, jak se stravovat, co dělat v jarním období?
Dle tradiční čínské medicíny končí období zimy 26. ledna. Období od 26. 1. do 12. 2. se nazývá dojo, je to přechod ze zimy do jara, kdy se příroda připravuje na znovuzrození. V březnu se příroda již probouzí, je to období pučení, energie se mění z klidné na rychlou. Je to element dřeva, měsíc březen patří dráze žlučníku. Doporučuji odlehčit trávení tím, že omezíme spotřebu tučných jídel. Já osobně v té době omezuji živočišné produkty. Je úžasné vyvarovat se chemických preparátů. Konzumuji více kyselého a zeleného. Je to období zasvěcené očistě. Rána zahajuji vypitím teplé vody s citronem či kopřivovým čajem. Na začátku března kombinuji ještě teplá jídla se syrovou zeleninou. Postupně zařazuji potraviny s osvěžujícím účinkem, vše, co roste: kopřivu, polníček, pampelišku, saláty, ředkvičky, cokoli naklíčené. Z obilovin bulgur, kuskus, pšenice, špalda, rýže, žito.
Pomáhá to žlučníku, játrům a tím i krvetvorbě. Je to období, kdy si dávám i takzvané superpotraviny – chlorellu, spirulinu nebo zelený ječmen a další. V dubnu je již energie jara v největší síle. Je to období, kdy se nejvíce projevuje oslabení dráhy jater. Je třeba játrům odlehčit, nezatěžovat je smaženým a tučným jídlem, alkoholem, přemírou mléčných výrobků, nekombinovat kávu s mlékem. Dbát na duševní pohodu, zařadit ve větší míře procházky do přírody. Játra posilují potraviny přirozeně kyselé chuti a doplňují je potraviny hořké chuti jako ostropestřec mariánský – čaj z jedné lžičky povařených semínek nebo semínka žvýkáme –, listy i kořen pampelišky, čaje z řepíku, pelyňku a zeměžluče. Pokrmy připravuji v páře a jím více syrových potravin, naklíčených luštěnin. Pokud si dám maso, pak játra z ekologických chovů zvířat.
Iveta Černá Kestřánková (45 let)
Iveta Černá Kestřánková (45 let)
- Vystudovala 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, absolovovala Institut TCM a tuinu na 1. škole tradiční čínské medicíny, praktikovala akupunkturu ve Švýcarsku, Německu a Rakousku. Jako průvodkyně cestovní agentury Adventura se dostala do Tibetu, Nepálu i mnoha dalších zemí.
- Aktuálně pracuje jako terapeutka čínské medicíny.
- Poslechněte si celý rozhovor s akupunkturistkou v podcastu na Kondice.cz.
ZDROJ: časopis Vlasta
