Psaní deníku je tou nejkratší a zároveň velmi efektivní cestou, jak do života zavést rutinu a pořádek. Dvě věci, které v hlavě automaticky vytvářejí pocit, že svůj život držíte pevně v rukou. Pořádek v hlavě vám zároveň zvýší sebevědomí a udrží vám dobrou náladu. A to i ve chvílích, kdy vám nebude dvakrát do smíchu. Pod jednou podmínkou: musíte psaní deníku brát vážně. Co se pak stane?

Budete vědět, co vás doopravdy trápí

Lenka (47) začala s deníkem před třemi měsíci a zjistila třeba, že po večerech pláče do polštáře nikoli kvůli manželovi, který je věčně na rybách, což ji štve, ale ve finále kvůli své matce, kterou měla naopak v bytě skoro denně. „Říkala jsem jí úplně jiné věci, než jsem si pak do deníku psala. Prostě jsem k ní nedokázala být upřímná. Pořád mě svazovalo, co si o mně a o mé domácnosti myslí. S tím je teď konec!“ Když si Lenka díky deníku uvědomila, kde je zakopaný pes, rodině oznámila, že její matka bude chodit na návštěvy už jen jednou za měsíc. „Pak jsem to řekla i mámě. Byla týden uražená, ale pak se zklidnila. A můj muž? Už nechodí na ryby tak často. Asi nelezla matka na nervy jen mně…“

Co se to vlastně s Lenkou událo? „Aby mohl člověk něco změnit, musí napřed znát současný stav věcí. Uvědomit si, co se v něm děje,“ vysvětluje psycholožka Michaela Peterková, proč je tak důležité si deník psát. „Sebeuvědomování je dovednost jako každá jiná. Člověk se jí musí učit a pak ji trénovat, než v ní bude dobrý. Třeba právě formou deníkových záznamů,“ dodává odbornice. Jak přesně si deník vést?

Pište o tom, co je důležité

Do deníku tak úplně nepatří opakující se a nepodstatné údaje, mnohem přínosnější jsou reflexe událostí, tedy vaše názory na to, co se přihodilo, co jste vypozorovala a jak se z toho či onoho poučila.

Pište o tom, co vás pobavilo

Zapisujte si také všechny neobvyklé prožitky. Co jste viděla, zaslechla, přečetla si nebo co vás rozesmálo. Brzy získáte slušný „příděl“ maličkostí, které vám spolehlivě zvednou náladu, i když se zrovna nebude dařit. Otevřete deník a vrátíte se k nim. Platí totiž, že negativní myšlenky nás napadají automaticky, o ty dobré se musíme snažit. Třeba právě seznamem toho, co nás vždycky spolehlivě potěší.

Pište o tom, co jste si pomyslela

Máte-li problém s nízkým sebevědomím, na tohle pravidlo se soustřeďte o to víc. V deníku se pravidelně zamýšlejte nad situacemi, kdy jste nebyla sama sebou – kdy jste se navzdory svému vnitřnímu přesvědčení někomu přizpůsobila nebo jste nedala jasně najevo svůj postoj. Pak napište i to, co jste si opravdu myslela. Ideálně si ještě dnes večer zapište dva momenty z dneška a ze včerejška, kdy jste se chovala jinak nebo řekla něco jiného, než co jste skutečně cítila či chtěla.

Pište o tom, co můžete změnit

Rozdíl mezi spokojenými a nespokojenými lidmi spočívá mimo jiné v tom, že spokojení lidé se mnohem více soustředí na to, co mají pod kontrolou a co mohou přímo ovlivnit. Pak jdou a věnují se činnostem, kterými mohou něco změnit. To je většinou posune dopředu a oblast jejich vlivu se zvětšuje. Nešťastní lidé naopak většinu pozornosti věnují tomu, co kontrolovat nemohou. Přemýšlejí o tom, na co mají malý či vůbec žádný vliv, takže se oblast jejich vlivu zmenšuje a oblast obav naopak roste. V deníku se proto cíleně zaměřujte nejen na věci, které vás trápí, ale i na ty, které se vám podařily úspěšně vyřešit. Byť by to byla zdánlivá maličkost.

Pište si seznamy na příští den

Ženy sice dokážou zvládat víc věcí najednou, ale není to proto, že by to měla ráda jejich hlava. Zkrátka musí! Jenže to je téměř jistá cesta ke zhroucení. Ženskému mozku, stejně jako tomu mužskému, naopak vyhovuje, když jdou věci za sebou, aby se na každou z nich mohl soustředit. Zvláště před těžkým dnem si proto vždycky sepište do deníku seznam všeho, co budete muset stihnout nebo zařídit. Je to způsob, jakým lidské myšlení funguje nejlíp. Takový seznam navíc paměti pomůže, aby pracovala ještě spolehlivěji.

Pište sedm dní v řadě

Deníkové záznamy zapisujte nejlépe vždy večer a hodnoťte uplynulých 24 hodin. A kdyby se vám do toho nechtělo, pamatujte, že je potřeba to udělat alespoň sedmkrát za sebou. Až po sedmi dnech můžete jakoukoli novou aktivitu (stejně jako psaní deníku) hodnotit a rozhodnout se, zda pokračovat, nebo ne. Právě sedm opakování je určitou pojistkou proti přirozené lidské tendenci novoty a změny odmítat.