Přijmout „cizí“ dítě není jednoduché. Jenže ty děti to s námi mohou mít ještě těžší. A přitom na rozvodech a rodičovských tahanicích nemají žádný podíl. Následky však nesou spolu s námi.

Hlavní je uvědomit si, že dítě a jeho rodič není jedno a to samé – svému otci se vůbec nemusí podobat a může ve vás vyvolávat zcela jiné pocity. Proč vás ale vlastně tak štve? Nežárlíte prostě jenom na pozornost, kterou mu váš muž věnuje? Nevidíte v něm jeho matku, takže opět jde o žárlivost? Nemáte na něj přehnané nároky?

Pokud máte dítě oba, zpravidla to funguje dobře. Máte stejné postavení, žena-matka prostě přibere jedno či dvě dítka navíc, muž-táta je rád, že na výchovu není sám.

V případě, že do vztahu přivede své dítě jenom muž, je to složitější. Z praktického hlediska se to dá ještě zvládnout. I bez mateřských zkušeností si většina žen nějak poradí.

Horší je, že dítě vám může připomínat předchozí mužův vztah. Pocity žárlivosti ovšem pramení především z vlastních obav a pochybností. Spíš než o dítě jde o vztah k partnerovi a vaši nejistotu.

Zásadní je věk

Malé dítě většinou přijme nového partnera bez potíží. U těch starších, které žily s vlastními rodiči, je šance zaujmout tuto roli výrazně nižší. Zvlášť kritická je puberta. Teenageři rebelují proti dospělým z principu a nová macecha či otčím jsou ideálním terčem. Jsou to dospěláčtí vetřelci, od nichž hrozí další várka příkazů a omezení.

Problém může nastat zejména u chlapců, kteří po odchodu vlastního otce mají někdy tendenci podvědomě přebírat roli hlavy rodiny a příchod otčíma mohou vnímat jako vpád cizince na své území. Cizí rysy nevlastního dítěte v nás vyvolávají napětí a podrážděnost. Pouhé předsevzetí, že se k němu budeme chovat jako k vlastnímu, nestačí. Chce to velké úsilí, kázeň a trpělivost.

Mluvte o svých pocitech s partnerem. Svěřte se mu se svými obavami, ale také z čeho plynou. A odlišujte kvalitu od kvantity – dětem náleží jiný druh lásky než vám.

Dost často však nejsou problémem děti, ale jejich matky. Pokud je žena s rozchodem srovnaná a nemá potřebu svého bývalého trestat ani sama, ani prostřednictvím dětí, je téměř vyhráno. Drobné šarvátky mezi vámi a dětmi se dříve či později srovnají.

Bohužel mnoho žen rozvod a celou situaci kolem nezvládá. Brání muži vídat děti a dělají vše pro to, aby zničily vztah s novou partnerkou. Se zmanipulovanými dětmi je těžké pořízení.

I tak ale stojí za pokus uměle vypěstovanou averzi překonat klidem a trpělivostí. Ale někdy je veškerá snaha marná. Pak je lepší, když se s dětmi bude stýkat partner sám. To radí i odborníci.

Jak postupovat bez úrazů na obou stranách?

1. Být nekonfliktní kámoška

Je lepší zaujmout roli dospělého kamaráda a nechat dítě, ať si zvykne postupně. Rady a zákazy ať dává nejprve vlastní rodič. Negativní poznámky o „té druhé“ raději spolkněte. A nekupujte si dítě dary a přehnanou pozorností. Někdy ale nepomůže nic. Druhý rodič zkrátka nesnese novou známost a jde na to „přes děti“.

2. Nechat to uzrát

Situace, kdy vlastní rodič navádí děti proti tomu druhému, potažmo i novému partnerovi, je bohužel častá. Zpočátku je lepší nezasahovat. Malé děti neumí situaci racionálně pojmout. Nová tatínkova partnerka bude nejdřív nejspíš jen „další teta“, kterou můžou pokoušet stejně jako učitelku v mateřské školce. Nová situace je může i zmást, vyvolat v nich nedůvěru a strach. Důvěru budujte postupně skrze sdílené zážitky, zájmy, hry, výlety.

3. Snížit vlastní očekávání

Rady, které vám mohou pomoci:

  • Dítě do tří let: Snažte se vypozorovat třeba v rámci oblíbených her jeho reakce na vás, poznávejte, co má a nemá rádo. Vyvarujete se tak zbytečného breku a nářků.
  • Dítě okolo pěti let: Společně třeba uvařte jídlo. Mluvte hezky o mamince a vyptávejte se, jak to dělá ona. Vzbudíte tím důvěru.
  • Dítě kolem deseti let: Cestu k němu si vyšlapete přes společné zážitky – výlety, vzpomínky, plánování společných chvil. Nesnažte se nahradit mu mámu, už jednu má!
  • Dítě před pubertou: Je-li vzpurné a nepříjemné, požádejte jeho otce, aby si s ním promluvil a snažil se zmírnit jeho vzdor společnými aktivitami.
  • Puberťák jako víno: Nečekejte zázraky, i malý pokrok je téměř zázrak. Přehnaná ochota spíš škodí. Ukažte, že je na vás spolehnutí, umíte udržet tajemství a jste ochotná poradit a pomoci s problémy.