Věda už má vcelku jasno v tom, že geny určují vaši váhu a typ postavy ze 60 až 80 procent, což zní jako dost jasná determinace. Ale na druhou stranu, pořád tady je 20 až 40 procent, které máte ve svých rukou. Nebo na svém talíři, pokud to chcete slyšet. 

Díváte se na fotky své matky, když jí bylo šedesát, a smiřujete se s tím, že budete mít stejnou, poněkud oplácanější postavu? Nemusí tomu tak být. Už proto, že vaše matka zřejmě vyrostla v době, kdy se zase tak moc nedbalo na to, aby člověk jedl zdravě a dost se hýbal, navíc mohla mít dojem, že někdy mezi padesátkou a šedesátkou už člověk nemusí řešit, jak vypadá. O generaci mladší ženy už to berou úplně jinak. Žijí ve všech směrech aktivnější život, a to může hrát zásadní roli. 

V 90. letech 20. století studie provedené na jednovaječných dvojčatech ukázaly, že postavu a váhu v dospělosti skutečně do velké míry určují geny. Novější odborné práce však odhalily, že je to složitější – některé aspekty jsou geny ovlivněny více a jiné méně. Hodně se dědí například schopnost budovat svaly. Obvykle k tomu lidé potřebují celkem dost se hýbat, ale jak ukázala studie zveřejněná v International Journal of Obesity, lidé se „svalnatými“ geny potřebují mnohem méně pohybu než ostatní, aby byli v dobré kondici a měli svaly. 

Lékaři a vědci také tvrdí, že jsou na stopě genům, které způsobují, že část lidí – udává se asi pětina – má sklony k přejídání se. Podle vědců byla v populaci vždycky část lidí se sklony k přejídání se, ale v historii na to nebylo dost jídla. Až dnes je ho tolik, že se to projevuje dokonce epidemií obezity. 

Čtěte také

Opravdová přátelství trvají navěky

Čtěte také

Fejeton Evy Kadlčákové: Už je to tady

Jablko se dědí častěji

A další zajímavé zjištění – ženská postava ve tvaru jablka se dědí častěji než postava ve tvaru hrušky či štíhlá linie. Jedno z vysvětlení zní, že to posilují geny zděděné od otce, protože muži jsou častěji jablka než hrušky. Takže pokud má vaše matka postavu ve tvaru jablka, můžete dopadnout stejně nebo k tomu minimálně máte sklon. Ze zdravotního hlediska je to trochu znepokojivé, protože to s sebou nese tuk uložený mezi orgány a ten už je přímo spojován například s diabetem druhého typu nebo onemocněním srdce a cév. 

Bohužel, geny určující, jakou máme postavu, jsou poněkud svéhlavé a je těžké je přeprat. Své o tom vědí lidé, kteří se snaží zhubnout a chovají se skutečně disciplinovaně, pokud jde o jídlo nebo fyzickou aktivitu. Ale může se stát, že shodí deset kilo a dál to nejde. Odborné vysvětlení? Každý člověk má nějakou základní váhu, geneticky ovlivněnou, které se tělo chce držet. Jakmile se dostanete nějakých deset procent pod ní, tělo se začne bránit. 

„Čím více kil shodíte, tím usilovněji se to váš organismus bude snažit kompenzovat,“ citoval web NBC News Davida E. Cummingse, profesora medicíny z University of Washington. Podle něj bude člověk cítit pořád hlad, zatímco se jeho metabolismus naučí vyjít s menším množstvím jídla, aniž by člověk hubnul. Nakonec může snaha paradoxně skončit přejídáním se. 

Zdroje:

https://www.nbcnews.com/id/wbna35254750

https://theconversation.com/do-you-share-more-genes-with-your-mother-or-your-father-50076

https://www.webmd.com/women/features/will-you-inherit-mothers-health-problems

Čtěte také

Ivana MILENKOVIČOVÁ

Čtěte také

Zahraniční zpravodajka Českého rozhlasu: V Moskvě jsi buď lovec, nebo kořist