„Nedostatek slunečního světla ovlivňuje naše vnitřní hodiny,“ říká specialistka na spánek, doktorka Luisa Bazanová, na zdravotním blogu Henry Ford Health Systems. „Takže je jenom přirozené, že v zimních měsících nejsme tak aktivní jako po zbytek roku. Pozdě se rozednívá a brzo stmívá a my nejsme noční živočichové.“
Vědecké důvody pro zimní únavu jsou neotřesitelné – to kdyby vám třeba někdo chtěl vyčítat, proč teď nevstáváte v šest a s radostnou písní na rtech nevybíháte do parku na své pětikilometrové kolečko. Prvním z těch důvodů je už zmíněné slunce, tedy jeho nedostatek. Zvláště v severních zemích to významně ovlivňuje lidský cirkadiánní rytmus, tedy biologický rytmus jednoho čtyřiadvacetihodinového dne. Ten zahrnuje kolísání aktivity a bdělosti v souvislosti se střídáním dne a noci. Když je v zimě jiný světelný režim, ovlivní to u vašeho těla produkci melatoninu, spánkového hormonu, a proto se cítíte unavenější. S leností to nemá nic společného.
Potřebujete vitamíny
Druhým důvodem je méně vitamínu D, jehož je sluneční světlo nejdůležitějším zdrojem. Běžně nám stačí deset minut na slunci, aby si naše tělo vyorbilo dostatek déčka na celý den. Ale i tak krátká doba se v zimě těžko shání. A protože vitamín D je hormon, má obrovský vliv na naši náladu, energii a imunitní systém. Jestli si nejste jistí, jak jste na tom, poproste svého doktora o test na hladinu tohoto důležitého vitamínu.
Třetím vědeckým důvodem pro zimní únavu jsou výkyvy nálad. Žádné rozmary nebo zimní melancholie, zimní měsíce přinášejí skutečné úzkosti a deprese. Existuje nemoc jménem sezonní afektivní porucha, která se objevuje v zimních měsících. Je třeba ji brát velmi vážně. Kromě jiného způsobuje poruchu spánku, takže v době, kdy by tělo chtělo odpočívat, vy nemůžete. „Pokud vám úzkosti nedovolují spát, bude se vaše deprese a únava stupňovat. V takovém případě je návštěva lékaře nutná,“ říká doktorka Bazanová.
Pokud se ale vaše zimní únava pohybuje v běžných hodnotách, není třeba s ní aktivně bojovat. Jen ji kontrolovat a využít. Lékaři doporučují v zimě odpolední spánek. Zejména takzvaných „energetických dvacet“. Jde o dvacetiminutový spánek mezi polednem a třetí hodinou. Delší odpočinek už vám rozhodí vnitřní hodiny a ukousne z noci. Noční spánek by pak měl trvat sedm až devět hodin a lehat a vstávat byste měli ve stejný čas, ať je víkend, nebo všední den, aby se tělo naučilo pevný rytmus. Tělu je jedno, že je víkend a vy si „můžete přispat“. To je jen nějaký termín z dětství a dospívání. Žádné přispání vám totiž víc odpočinku neposkytne. Klíčem je pravidelnost. A spánková hygiena – tedy spát v temné a větrané místnosti a hned po probuzení vstát, roztáhnout závěsy a vystavit se světlu.
Až budu mít čas
Využijte i to, že vás zimní únava nutí zůstat doma, a udělejte to, co jste si celý rok slibovali, „až na to budete mít čas“. Teď je ideální doba k třídění fotek, vyklízení šatníku, upletení šály, uspořádání sbírky cédéček, turnaje v kanastě nebo k čemukoliv, co vás těší. Ve společnosti dobré hudby a hrnku čaje jsou to útulné činnosti na zimní období jako dělané.
Na nutné povzbuzení energie použijte cvičení (pouze za denního světla) nebo kávu, ale s tou opatrně. V zimě byste si jí víceméně měli užívat jen dopoledne, aby vám nenarušila medvědí spánkový režim.
Zdroj: https://www.sciencedirect.com