Sepsali jsme běžné důvody toho, proč se lidem nedaří shodit – pokud se to týká i vás, nejspíše se minimálně v jedné z příčin poznáte. Navíc se samozřejmě mohou různě kombinovat.

1. Nezdravý střevní mikrobiom

Pokračující výzkumy ukazují, jak důležitá je kultura bakterií ve střevech, a to nejen, pokud jde o zdraví, ale i co se obezity týče – zabývala se tím například tato studie.

Podle autorů má proto smysl užívat probiotika a prebiotika a hlídat si rovněž jejich obsah ve stravě a také jíst více ovoce a zeleniny, abyste měli střeva v pořádku a byli štíhlejší. Jiné práce dokázaly, že lidé s pestřejší střevní mikroflórou mají méně potíží s BMI. Tady jen stručné vysvětlení. Probiotika obsahují živé bakterie, prebiotika jsou, zjednodušeně řečeno, vláknina a cukry pomáhající probiotikům s očistou střev.

2. Genetika

Není žádným tajemstvím, že lidé se rodí s různými typy postav a s odlišně výkonnými metabolismy – dokázala to mimo jiné slavná švédská studie provedená na dvojčatech. Ať už vyrůstala společně, nebo odděleně, postavy měly víceméně stejné – podle autorů mohou geny za naši váhu zhruba ze sedmdesáti procent. Více ZDE.

Navíc má každý člověk určité rozmezí hmotnosti, kdy se on sám i jeho tělo cítí dobře, a například zhubnout pod tuto hodnotu je nejen těžké, ale člověku to ve výsledku nepřináší žádné potěšení.

Pokud chcete překonat genetické nastavení, měli byste podle odborníků hubnout především pomalu. Výzkum publikovaný v březnu 2021 v časopise Applied Physiology, Nutrition, and Metabolism doložil, že když člověk zhubne, klesne rovněž hladina cholesterolu, cukru a krevního tlaku, sklony k těmto problémům se přitom rovněž dědí.

3. S věkem mizí svaly

Výrazný úbytek svalů se týká například žen po padesátce, s nástupem menopauzy, ve skutečnosti o ně však přicházíme už od třiceti – každých deset let přijdeme o tři až osm procent z nich. Naopak ani s klimakteriem to nemusí být taková hrůza, ovšem vyžaduje to pohyb a kvalitní stravu bohatou na bílkoviny. Každopádně, úbytek svalů znamená, že jejich místo nahrazují tukové zásoby, které spalují mnohem méně energie.

4. Když za kila navíc mohou léky

Některé léky způsobují přibírání na váze nebo vám překážejí ve snaze zhubnout. Vliv takových léků zdokumentovali například odborníci z University of Rochester Medical Center v New Yorku, podle nich má negativní vliv na hubnoucí úsilí například inzulín používaný k léčbě cukrovky, některá antipsychotika nebo antidepresiva, některé léky používané k tlumení projevů epilepsie, steroidy a léky na snížení krevního tlaku, jako jsou beta blokátory. Ty mohou způsobit přibírání na váze, protože ovlivňují metabolismus, mění chuť k jídlu, způsobují zadržování vody nebo přispívají k únavě, takže se budete méně hýbat.

5. Jíte bez rozmyslu

Možná se vám daří držet jakž takž pod kontrolou složení a množství hlavních denních jídel, jako je snídaně, oběd nebo večeře, ale mezi tím je to trochu bída. Protože ujídáte při vaření, dojídáte zbytky po dětech, mlsáte s kolegy v práci, bezmyšlenkovitě sníte půl pytlíku oříšků a podobně. Někdy takhle můžete dokonce sníst více kilojoulů, než kolik obsahují zmíněná jídla, takže pozor na to. Důležité je ta skutečná jídla jíst v klidu.

Problém můžete mít i proto, že někdy dlouhé hodiny nejíte, abyste se pak – typicky navečer nebo večer – přejedli skoro k prasknutí, to také přispívá k tomu, že kila jdou během let pomalu nahoru.

Zvyknout si na menší porce je těžké

„Fyziologické instinkty hladu vymizely a my jíme více než jen k utišení hladu,“ komentovala problémy s tloustnutím a obtížným hubnutím Iva Málková ze sdružení Stop obezitě, které mimo jiné pořádá úspěšné kurzy hubnutí.

Pro mnohé lidi je přitom podle ní většinou snazší změnit složení jídelníčku než si zvykat na menší porce, přičemž by často potřebovali obojí. Příčin toho, proč je těžké se kil zbavit, může být samozřejmě ještě o něco více – namátkou zajídání stresu, deprese, těhotenství, navždy odložené cigarety či konec aktivního sportování. Pro představu, nekuřák potřebuje jíst asi o desetinu méně než kuřák, aby jeho váha zůstala stejná. Rozdíl činí zhruba 880 kilojoulů denně, což je třeba jeden větší jogurt.

Výjimečně může hubnutí bránit i nějaká zdravotní potíž, například problémy se zvýšeným zadržováním vody či některé hormonální poruchy.

Na to, aby se člověk zbavil jednoho kila tuku, je třeba patnáct hodin intenzivního pohybu. Pokud někdo skutečně hodně sportuje a poté s tím náhle přestane, musí adekvátně snížit příjem potravy. Pozor také na přehnaná očekávání – tak jako se s věkem zpomaluje metabolismus, klesá i pravděpodobnost, že se vám podaří snadno shodit přebytečná kila. Celý proces bude obtížnější a náročnější než třeba ve dvaceti a ani tak se vám nejspíš nepodaří dosáhnout někdejší váhy.

Zdroje: Vlasta.cz, https://www.webmd.com/diet/ss/slideshow-lose-weight-after-40, https://www.everydayhealth.com/diet-nutrition/weight/9-reasons-youre-not-losing-weight/

Související články