Ještě nedávno jsem si novoroční předsevzetí dávala jako divá. Zhubnu, naučím se další jazyk, začnu chodit pravidelně do posilovny, nebudu nikdy zvyšovat hlas na děti. Jémine, těch popsaných papírů s předsevzetími, která se rozplynula jako pára nad hrncem hned první lednový týden. Nejsem sama. Podle průzkumu agentury Stem/Mark chtějí především ženy hlavně zhubnout (74 procent) a zdravěji jíst (62 procent). Muži si zase plánují, že omezí alkohol (13 procent) a kouření (32 procent). Předsevzetí si na konci roku dává až polovina lidí u nás, ale čtyři z pěti lidí je nikdy nedodrží. Třetina ani do konce ledna, do poloviny února pak osmdesát procent. Proč je to tak těžké? A má vůbec smysl si nějaká předsevzetí dávat? Není lepší se na ně prostě vybodnout?
Už žádné předsevzetí
Před třemi lety jsem si dala svoje poslední předsevzetí. Dokonce nebylo jedno. Řekla jsem si, že ke svým tehdy už shozeným dvaceti kilogramům přidám dalších deset, že si nechám zmenšit prsa a že budu každý den posilovat břicho. Jenže jak se říká, člověk míní, pánbů mění. Stačila k tomu jedna medicínská diagnóza, abych poslala všechna předsevzetí do háje. I když moje předsevzetí nevznikla pod vlivem emocí a byla dokonce i racionálně vyhodnocená jako realizovatelná, protože už jsem nebyla „jen“ v té přípravné fázi, kdy si jen v duchu hezky promýšlím, jak by to asi mohlo dopadnout. Nebyla to předsevzetí ze dne na den, na která bych nebyla připravená. Jenže přišla nemoc a všechno, co jsem si naplánovala, bylo najednou absolutně bezpředmětné a nerealizovatelné. Operace, rekonvalescence, rehabilitace. Léky na celý život. Totální změna všeho. Znova jsem přibrala a zmenšení prsou už nebyl můj cíl. Důležitější bylo akceptovat přítomnost a všechno pak poupravit podle aktuálního stavu. Od té doby si nedávám předsevzetí a nebudu si je nikdy dávat. Mám před sebou „jen“ konkrétní a měřitelné cíle, které jsou realistické a časově ohraničené. A víte co? Je mi stokrát líp na duši.
Proč (ne)mají smysl
Ukazuje se, že novoroční předsevzetí nemají dlouhého trvání. Jedním z důvodů je fakt, že si obecně stanovíme až moc nekonkrétní a jen těžce dosažitelné cíle. „Mnohem větší šanci na úspěch mají předsevzetí, nebo spíše cíle, které si dáváme v jiná období než na Nový rok. A přesto jsme odhodlaní na sklonku roku k velkým změnám. Na jednu stranu se vstup do nového roku opravdu symbolicky jeví jako ideální start do nové, lepší etapy našeho života, ale velmi často mají naše novoroční předsevzetí velké oči a nejsou příliš reálná či trvale udržitelná,“ domnívá se koučka Jana Řehulková. V lednu si všichni jak zběsilí nakupují permanentky do fitka, do bazénu či na jógu, vybavují se novým sportovním oblečením a pořizují si nejnovější mixéry na přípravu smoothie. „Nadšení je velké, v mnoha případech však rychle opadne. Většinou v momentě, kdy nevidíme výsledky tak rychle, jak jsme si představovali, když jsme si dali odvážné, ale nereálné cíle, případně když na vlastní kůži zjistíme, kolik námahy a úsilí nás naše předsevzetí stojí,“ dodává odbornice.
Najděte chyby a rezervy
Aby plány vedly k dosažení stanovených cílů, musí být rozděleny na fáze či etapy. „Je třeba si také stanovit dílčí cíle, které jsou reálné a jejichž dosažení je v dohlednu,“ říká Jana Řehulková. Nesnažte se změnit svoje nevhodné návyky (a nejde jen o nezdravý jídelníček, kouření, popíjení vína každý večer, nedostatek pohybu) najednou a ze dne na den. Měňte je postupně, pracujte metodou dílčích cílů. Čím menší změnu uděláte, tím větší je šance, že u ní vytrváte. Lidské tělo preferuje pozvolné změny, a to jak v jídelníčku, tak ve cvičebních návycích a dalších návycích, které chcete změnit. Nemá smysl snažit se být ze dne na den jiný, ale je fajn zařazovat změny postupně. Dílčí úspěchy pak motivují k dalším změnám a k vytváření nových návyků, které vydrží klidně po celý život. Základem při stanovení dílčích cílů samozřejmě je, abyste zjistili, kde děláte chyby a kde máte rezervy. O spoustě z nich víte, jiné jsou skryté a je na vás, abyste je odhalili. Když to neuděláte, jen těžce nějaký plán dodržíte. S předsevzetím je tedy dobré začít tehdy, jakmile se sami v sobě zavážete ke změně a připravíte se dobře na realitu, které budete čelit. A opravdu je úplně jedno, jestli to bude 1. ledna, 21. ledna nebo 5. července. Nehroťte nic, protože pokud nejste skutečně připraveni změnit své návyky, pravděpodobně neuspějete. Správný čas na změnu neexistuje, všechno je „jen“ na vašem rozhodnutí, kdy si řeknete: Mám toho už po krk a chci TO změnit. A pro jistotu se připravte na to, že i když se to nepovede, život nekončí a vždy můžete začít znova a jinak.
Potřebujete konkrétní cíle
Jana Řehulková, certifikovaná koučka a vztahová poradkyně
Pro povzbuzení je dobré mít stanovenou alespoň drobnou odměnu za dosažení každé mety. Samozřejmě si například při hubnutí nenadělíme návštěvu cukrárny. Pokud to myslíme se změnou vážně, nemusíme čekat na Nový rok, je lepší začít hned a neotálet. U mě v poradně si partneři dávají různá předsevzetí pro svůj vztah. Že spolu budou trávit více času, že si budou více povídat, že začnou podnikat více aktivit s dětmi, že se nebudou hádat. Aby tyto plány měly šanci na úspěch, je třeba jim hned dát konkrétní podobu. Co budou dělat v tom společném čase? Kdy a kolik času to bude? A hlavně vždy upozorňuji na to, aby „nepřepálili“ start. Aby ty plánované změny byly raději pozvolné a postupné, ale trvale udržitelné. Protože náhlé změny takzvaně „z nuly na stovku“ mají jepičí život a páry brzo upadnou zase do obvyklého stereotypu.
5 KROKŮ KE ZMĚNĚ
5 KROKŮ KE ZMĚNĚ
- Nemyslíte si, že se potřebujete změnit (nebo že něco potřebujete změnit). Ostatní lidi už vám říkají, že byste měli, ale vy to popíráte. Například lékař vám sdělí, že byste měli zhubnout, že byste měli snížit cholesterol. To vás ale pravděpodobně nebude inspirovat k tomu, abyste něco změnili, maximálně ve vás lékař (nebo kdokoli jiný) podnítí zájem, protože vám naznačí potenciální důsledky toho, když se nezměníte.
- Už si uvědomujete potenciální důsledky toho, když se nezměníte. Ještě ale nejste plně odhodlaní ke změně. I když si tedy uvědomujete, že je to potřeba, ale nemáte dostatek odvahy to udělat. Dokud neuvidíte, že výhody změny převažují nad riziky, nemůžete postoupit do další fáze.
- Příprava, kdy si vytvoříte plán na změnu. Nebaví vás být zadlužený? Nebaví vás kupovat si pořád větší oblečení? Nebaví vás užívat další léky? Začněte plánovat svůj nový jídelníček, finanční změny a podobně. Jedině solidní plán vede k úspěchu.
- Akce a zavedení strategie, které jste si vytvořili během přípravné fáze. Je to období, kdy začnete skutečně chodit po práci do posilovny nebo vyměníte cigarety za tyčinky s mrkví. V této fázi dochází k jasné změně chování.
- Fáze údržby – změny jsou už snadné. Udržet tyhle změny je obtížnější. Během této fáze budete sledovat svůj pokrok a plánovat dopředu možná úskalí a překážky. Pokud jste začali například s novou dietou, budete přemýšlet o tom, jak budete v jídelníčku pokračovat na dovolené nebo jak budete reagovat, když jednou začas „uklouznete“ a sníte kousek koláče nebo vypijete několik skleniček vína.
ZDROJ: časopis Vlasta, www.janarehulkova.cz
