Zdroj: Shutterstock
Jak zhubnout v padesáti: Nevzdávejte to! Musíte na to ale jinak než doposud
I když jste měla celý život plus minus stejnou postavu, kolem padesátky se to nejspíše změní. Většině lidí se začne tělesný tuk ukládat jiným způsobem než dosud. Mnohem více ho zamíří na břicho a mezi vnitřní orgány. Kvůli tomu pak můžete mít pocit, že vaše břicho začíná hned pod prsy, protože jasně vyrýsovaný pas bere za své.
Možná jste pár kilo přibrala, možná vážíte pořád stejně, ale vaše postava se mění. Kolem padesátky můžete bohužel přibírat, i když se v jídle hlídáte stejně jako dříve – stačí fakt, že v těle přirozeně klesá podíl svalové hmoty, protože právě svaly i v klidu spalují více energie než tukové buňky. Pokud vám jich ubývá, a to se bohužel děje, musíte jíst méně, abyste si váhu udržela.
Anebo se začít více hýbat, což je třeba podle Pavla Suchánka, odborníka na výživu ze společnosti FitBee, ještě efektivnější. Spálíte tak více energie a navíc si můžete díky pohybu budovat svalovou hmotu, která vám pomůže spalovat další energii.
Pro představu, jak jste na tom s poměrem tuků a svalů, si můžete tyto hodnoty nechat změřit u obezitologa nebo výživového poradce. Obezitolog bývá na pojišťovnu, ale čekací doby jsou hodně dlouhé. Přitom návštěva u výživového poradce vás nemusí zruinovat – vyšetření zaměřené na složení vašeho těla a konzultace jídelníčku nemusí stát více než tisícovku. Jen si vyberte odborníka s dobrými referencemi, který má patřičné vzdělání. Důležité také je, aby nešlo o distributora nějaké značky, kterou bude nekriticky vychvalovat.
Když ženy přibírají na váze
Zatímco mužům se tuk v břiše, pokud jedí přes míru, ukládá prakticky celý život, u žen to většinou nastane až v období kolem menopauzy. Tehdy totiž klesá hladina ženského pohlavního hormonu, jehož tvorba se utlumuje, a tvar postavy se mění, zjednodušeně řečeno, z hrušky na jablko. Zatímco hruška má případné tukové zásoby na stehnech a zadku, jablko především na břiše. Samozřejmě, někdy není typ postavy tak jasně vyhraněný.
Břišní tuk je bohužel špatný nejen kvůli tomu, že nevypadá moc dobře a že kvůli němu případně stoupá naše váha. Na rozdíl od tuku podkožního, který máme třeba na stehnech nebo zadku, představuje významné zdravotní riziko – vesměs totiž jde o tuk zvaný útrobní neboli viscerální, který se ukládá mezi našimi vnitřními orgány. A s tím stoupá hrozba, že se rozvine cukrovka druhého typu, nemoci srce a cév, případně nádorová onemocnění.
Není to fér, ale situaci mohou komplikovat i další věci. Stává se například, že se mění tvorba hormonů leptinu a neuropeptidu Y, které regulují pocit sytosti a potlačují chuť k jídlu. To znamená, že klesá hodnota bazálního metabolismu, naše tělo tedy v klidu spálí méně energie, ale chutě k jídlu naopak narůstají.
Méně se hýbeme
Viníkem toho, že se náš více či méně vyrýsovaný pas ztrácí, však rozhodně nejsou jen hormonální změny, a proto bychom na ně neměli všechno svádět.
„V praxi vidíme, že mnohem větší ‚paseku‘ nadělá útlum pohybové aktivity než přirozený pokles svalové hmoty. Po čtyřicítce mají ženy – a nejen ony, týká se to i mužů – jen málo času na sebe. Jsou vytížení na všech frontách, v práci, doma pečují o domácnost, děti i rodiče, a pohyb jde stranou. Po letech maratonu přichází potřeba ‚zpomalit‘ a více odpočívat a do pohybu se opět nehrneme, obzvláště nemáme-li vybudované návyky z předchozích let,“ říká ze zkušenosti Hana Málková ze společnosti STOB, která mimo jiné pořádá úspěšné kurzy hubnutí.
Tím se opět dostáváme k tomu, že řešením je, krom úprav jídelníčku, pohyb, do kterého se budete zřejmě muset ze začátku poněkud nutit, ale naštěstí se na něj dá zvyknout, a nakonec se z pravidelné pohybové aktivity může stát činnost, která člověka těší. Ideální je kombinovat námahu ve vyšším tempu, při které spalujete tuky, s posilováním. Ve vyšším tempu můžete několikrát týdně plavat, chodit nebo jezdit na kole – potřeba je, aby to v součtu bylo alespoň 150 minut týdně, přičemž tělo začíná spalovat tuk, když se hýbete alespoň dvacet až třicet minut v kuse. V pomalém posilovacím tempu můžete doma cvičit s činkami, posilovací gumou nebo vlastní vahou dvakrát až třikrát týdně. Důležité je nezaměřovat se přitom jen na břicho, ale na všechny tělesné partie včetně rukou a nohou.
