Jistě, návštěva lékaře se přímo nabízí, ale existují i jiné, léty prověřené praktiky založené na naukách o spokojeném životě a vyváženém tělesném i duševním zdraví. Ty mohou za předpokladu, že je přijmete ve své hlavě, pomoci vyléčit většinu civilizačních neduhů.

Ájus (život) + véda (věda)

Nejmenovanou královnou mezi komplexními metodami je ajurvéda, jejíž název je odvozen z jazyka sanskrtu a v doslovném překladu znamená „věda o životě“. Jde o tradiční indický systém přirozené medicíny, který je praktikován po více než pět tisíc let. Mnoha učenci je považován za nejstarší terapeutický řád. „Ajurvéda je pro mě velmi laskavá věda, která nás učí, jak žít dlouhý a šťastný život, pochopit sebe, ale i ty druhé. Díky ní jsem začala více vnímat moudrost matky přírody a dary naší země. Naučila jsem se radovat z maličkostí a více prožívat přítomný okamžik se vším, co přináší,“ říká Ivana Georgievová, která se ajurvédou zabývá už léta, píše knihy s tematikou zdravého stravování a pořádá tematické kurzy.

Cílem ajurvédy je zajistit prevenci a terapii zdravotních problémů pomocí energetické rovnováhy těla a mysli. Praktikami, které si indičtí lékaři předávají z pokolení na pokolení, lze léčit jakékoli bolesti těla i duše. Poslední dobou se dokonce mluví o úspěšné léčbě těžkých onemocnění typu rakoviny a některých vrozených vad. U závažných onemocnění ovšem není radno podceňovat doporučení lékařů a sázet pouze a jen na alternativní metody léčby. V civilizovaném světě by měla jít ajurvéda ruku v ruce s vědeckými poznatky klasické medicíny. Ajurvéda není šamanství ani pokoutní věda. V Evropě existuje Asociace pro ajurvédskou medicínu, kterou založili lékaři. Navíc Světová zdravotnická organizace uznává tuto metodu od roku 1982 jako léčebně-preventivní systém.

Když prakruti doběhne vikruti

Poslední dobou čím dál více lidí z našich zeměpisných šířek nachází krásu v blahodárných olejových masážích, celistvé léčbě, józe a meditacích. Tohle vše je součástí ajurvédy, která je založena na energetické rovnováze těla, tedy rovnováze mezi tzv. dóšami. Ty jsou nositelkami přirozených vlastností každého člověka a každý z nás se také se specifickou kombinací dóš narodí. Naprostá rovnováha dóš se nazývá prakruti. Když si za svého bujarého života dokážeme vyrovnanost dóš, tedy prakruti, udržet, máme vyhráno. Jenže každý lidský organismus čelí denně stovkám vlivů, jako je stres, bolesti z povolání, alergie nebo drobné úrazy, takže zákonitě dochází k nesouladu mezi dóšami a tím i k narušení prakruti. Narušený stav je pak nazýván vikruti. A právě vikruti, tedy akutní potíže v lidském organismu, ať už jakéhokoli charakteru, ajurvéda léčí pomocí výše zmíněných praktik.

Masírujte sebe i blízké

V ajurvédě je velmi důležitá prevence. Zejména masáže jsou nedílnou součástí života každého Inda. Ve většině indických rodin patří k dennodenním rituálům a ti z vás, kteří měli možnost Indii procestovat, vědí, že masáže jsou dostupné na každém rohu. Indové masírují jak kojence, tak prarodiče. K milostnému životu vzájemné masáže neodmyslitelně patří. Pro dosažení odpovídajících výsledků používají indičtí maséři speciální oleje, které ordinují nejen podle konkrétních obtíží, ale také podle ročního období. Nejčastěji ovšem vybírají vhodný olej na základě diagnostiky pulzu, kterou stanoví jen praktikující lékař. Vyšetření pulzu nelze provádět bezprostředně po jídle, koupeli, cvičení či opalování, ale také po masáži.

Při léčebné masáži se ajurvédští lékaři zaměřují také na marmy – 107 bodů v lidském těle. Jsou to spoje, v nichž se setkává pět organických principů: mámsa (svaly), sira (nervy, žíly, tepny, lymfa), snáju (vazy), ashti (kosti) a sandhi (klouby). Tyto body tvoří prány neboli životní síly. Neméně důležitou roli hrají také lymfatické masáže, které pracují se třemi systémy lidského těla – krevním, nervovým a lymfatickým. Ajurvéda nahlíží na lidský organismus jako na soubor kanálků, které jsou spojeny marmami a vnitřními orgány. Masáž pak stimuluje jejich činnost a proudění výživných látek v těle, přenáší se do nervů, žil, tepen a lymfy v těle.

Jaké jídlo, taková mysl

Ajurvéda věří, že to, co jíme, a také to, jak jíme, nám přináší zdraví nejenom fyzické, ale i psychické. Jedna z jejích zásad proto říká: Tvoje mysl bude taková, jak se stravuješ. Ve známém ajurvédském textu Sušruta Samhita stojí psáno: „Změnou jídelníčku a návyků spojených s jídlem se může lidské tělo vyléčit bez použití jakýchkoli léků, zatímco stovky těch nejlepších léků nemohou uzdravit nemocného, když jí špatná jídla. Správná výživa je jediným vodítkem pro dobré zdraví.“

Pokud byste se chtěli ajurvédě věnovat důkladně nebo v ní nalézt lék na svoje obtíže, bude potřeba si najít skutečného odborníka, který ji dlouho studoval. Jednoduchá pravidla, která ajurvéda přináší pro pohodu při jídle, se ale určitě hodí i pro ty, kdo si z jejího učení chtějí vybrat jenom malé kousky. Tak třeba doporučuje, abychom při jídle dekorovali stůl květinami nebo jinými přírodninami, třeba krásnými kameny. Jídlo by se mělo nejprve nabídnout symbolicky bohu, potom hostům, starým lidem a dětem. Teprve když se jim dostane úcty a pohoštění, bude se těšit z jídla i zbytek rodiny. Chuť k jídlu podle ajurvédských mistrů posílí volné a čisté oblečení. To by jistě potvrdila každá hospodyňka, jejíž manžel přiběhne k obědu z garáže jen tak v montérkách, že? Jíst bychom měli pouze tehdy, když jsme uvolnění. K tomu nám pomůže, když si před jídlem umyjeme ruce a obličej, v ideálním případě i nohy. Jíst bychom vůbec měli jenom v příjemném prostředí a z čistého nádobí.

Jezte, jen když máte hlad

Pokud jde o množství jídla, měli bychom jíst jen tehdy, když máme hlad a když předešlé jídlo mělo dost času na strávení. Před jídlem se nemá pít moc vody, ale pití trochy vody při jídle pomáhá trávení a udržení váhy pod kontrolou. Jíst se nemá ani moc rychle, ani moc pomalu, abychom se nezadýchali, ale aby jídlo ani nevystydlo. Je potřeba pořádně kousat, vytvořit si v ústech jemnou pastu. Tím se totiž do jídla dostanou sliny, které obsahují důležité trávicí enzymy. Ajurvéda doporučuje i věci, které by západní výživáři nepodepsali: třeba to, že jíst můžeme jen jednou nebo dvakrát denně, snídat máme lehce a hlavní jídlo jíst před západem slunce. Můžete si na to udělat vlastní názor, tahle myšlenka jistě souvisí s klimatem zemí, v nichž ajurvéda vznikla. Rozhodně ale není s ničím v rozporu doporučení si po jídle umýt ruce i celý obličej a trochu si odpočinout (ne spát). Nakonec je dobré se projít.

Když stůně duše, stůně i tělo

Pravidelným masírováním, stejně jako vyváženou stravou podle typu vašeho organismu (kapha, pitta, váta), sportem a také meditacemi lze předcházet řadě onemocnění. Je důležité mít na paměti, že není nic důležitějšího pro léčbu lidského organismu než vnitřní vyrovnanost a „zdravá duše“. Při meditacích je nutné osvojit si techniku správného dýchání. „Není to nikterak těžké ani časově náročné. Chce to jen zjistit, jaký dech je pro vaše tělo i mysl příjemný, a tudíž správný, a pak už jen 3× denně se na něj po dobu 2 až 3 minut soustředit. Naučíte se tak cíleně a rychle si odpočinout, což vás zcela jistě osvěží,“ říká psycholožka Marta Boučková, která se na programu kurzů ajurvédy podílí. Tak, jak nemoci přicházejí s přemírou stresu, tak při odstranění dlouhodobého nervového vypětí mohou plynule odejít. Stejně jako je důležité psychické pročištění, je podstatné i pročištění fyzické. To je princip celistvé medicíny.

Žijte v souladu s přírodou

Masírujte své blízké, děti i rodiče vonnými oleji. Dbejte o vyváženou stravu, jezte pravidelně a v klidu. Meditujte – stačí dvacet minut denně posedět na místě, které vás zklidňuje, v tichu nebo při meditační hudbě (na internetu je bohatá zásoba), při svíčce, potmě nebo při jemném osvětlení. Trénujte krůček po krůčku umění „vypnout“ a uvědomit si své tělo, svoji mysl, svoji dokonalost. A také sílu přítomného okamžiku, sílu uvolnění a vědomí sebe sama. Pokud se toto ajurvédské minimum stane vaším denním rituálem, váš život se ve všech směrech zlepší. Není nic jednoduššího než vyzkoušet východní praktiky na vlastní kůži.