„Zajistí den po dni bělejší úsměv,“ hlásá v jednom internetovém obchodě popisek u zubní pasty s přídomkem „whitening“. Je to právě jedna z těch, jejichž metoda je založena nikoli na chemii, ale na abrazivním bělení pomocí takzvaného perlitu. Bohužel právě tyto pasty nám mohou při nesprávném a dlouhodobém používání den po dni nevratně poničit chrup.

Šmirglpapír na zuby?!

„Taková pasta funguje jako jemný smirkový papír,“ vysvětluje pražský zubní lékař Tomáš Přichystal. Ještě lépe se dá podle něj přirovnat k čisticímu písku na vany.

„Jedná se sice o mikročástice, ale pokud ji používáte dlouhodobě, navrch v kombinaci se špatnou technikou čištění zubů a nevhodným zubním kartáčkem, může po čase dojít k mechanickému poškození zubní skloviny,“ varuje.

Dlouhodobé používání abrazivních past proto není vůbec vhodné. Jenže to nám v žádné reklamě neřeknou. Dokonce se v řadě letáků můžete dočíst, že „perlit coby přírodní minerál používaný zubními specialisty nepoškozuje zubní sklovinu“. Zaklínadlo, které na řadu laiků přesvědčivě funguje.

Tady jde o krček!

Na nevědomost v této oblasti jsem kdysi doplatila i já. S představou bělejšího a krásnějšího chrupu à la hollywoodská hvězda jsem si ráda připlatila a „whitening“ zázraky si ještě coby studentka vysoké školy kupovala poměrně často. Dnes mě u řady zubů trápí obnažené krčky. Je to důsledek nadužívání těchto past v kombinaci s nesprávným čištěním.

Jak tedy tyto mechanické pasty fungují? Nebělí sklovinu zubu a jeho pigmenty, pouze z chrupu obrušují usazeniny nebo skvrny, které se tvoří po časté konzumaci kávy, červeného vína, čaje, některých léků či při silném kouření. K faktickému vybělení chrupu ale nedochází. „Mění se jen povrch zubu, nikoli jeho pigment,“ vysvětluje doktor Přichystal.

Peroxid nejen na vlasy

Neříkáme, že máte dát od abrazivních past ruce a kartáčky úplně pryč. Měla byste je však aplikovat pouze krátkodobě. A abyste byla ještě zmatenější: Pozor, u druhého typu bělicích past, které jsou založeny na chemické bázi, je tomu přesně naopak! Ty je potřeba používat po dobu několika měsíců a ideálně i víckrát za den.

„Tyto pasty a pudry obsahují jen velice nízkou koncentraci účinné látky zvané karbamid peroxid, proto je potřeba veliké trpělivosti,“ říká Tomáš Přichystal. Peroxidové pasty (jejichž cena je navíc oproti těm abrazivním často dvoj- i vícenásobná) bývají podpůrným doplňkem profesionálního bělení v ordinaci.

Pokud se rozhodnete používat je samostatně, tedy nikoli jako udržovací prostředek po bělicí kúře, počítejte s tím, že v odstínu se sice můžete někam posunout, ale až po velice dlouhé době.

Nejdřív zdravý, pak teprve bílý

Pro domácí užití se totiž obecně počítá s dlouhým časem a nízkými koncentracemi účinných látek. U lékaře platí opačná rovnice, a to i pro samotné bělicí metody. Pokud se totiž rozhodnete odborné bělení podstoupit, je nezbytnou podmínkou mít chrup v pořádku, tedy bez kazů či krvácejících dásní.

„Spousta lidí přijde do ordinace a diví se, že nemůžeme hned bělit. Stejně jsou udiveni, že bělení nefunguje na protetiku ani na korunky a výplně. Ale keramický talíř vám taky nikdo nevybělí,“ uzavírá zubní lékař. Pokud tedy podstoupíte bělení zubů, je potřeba veškeré stomatologické práce v ústech následně předělat.

Existují dva typy bělicích zubních past a při jejich výběru je třeba dávat velký pozor, který z nich si kupujete. Každá z nich totiž funguje naprosto odlišně a také se jinak používá:

  • Mechanické“ bělicí pasty jsou založeny na abrazivní metodě, obsahují jemně namletý perlit nebo vápenec, který zuby pouze zvnějšku mechanicky obrušuje. Musí se proto používat jen krátkodobě, jinak může dojít k erozi zubu!
  • Chemické“ bělicí pasty obsahují mimo jiné i látku karbamid peroxid, používanou rovněž při profesionálním bělení. (Její koncentrace v pastách pro domácí užití je však tak nízká, že se výsledek dostaví až po několika měsících pravidelného používání.) Bělí zub „zevnitř“ a většinou se používají jako doplněk po lékařském bělení chrupu. Říká se, že i peroxidy mohou narušit zubní sklovinu, ale jejich koncentrace v pastě je tak nízká, že by k porušení zubu nemělo dojít.