„Kdyby to viděl táta!“ vyčetla jí dcera a začala kázat o morálce. „Já jsem ji však neposlouchala. Zabouchla jsem za sebou dveře a jela ke svému příteli. Byla jsem zklamaná z toho, jak se ke mně Lucie a její rodina chovají, ale nemínila jsem na ně brát ohled. Chtěla jsem si vychutnat štěstí, které mě potkalo.“

Babička na plný úvazek, není to málo?

K té roztržce došlo před dvěma lety. Tehdy bylo Janě čtyřiašedesát a už tři roky byla vdovou. „Měla jsem šťastné manželství a Lucka byla naše vymodlené dítě. Svého muže jsem milovala a jeho předčasná smrt mě úplně rozhodila. Když zemřel, byla jsem tělesně a duševně na dně. Lucka mě přemluvila, abych svůj byt pronajala a odstěhovala se k ní. Mají s mým zetěm Adamem hezký rodinný domek a já byla zase šťastná. Pomáhala jsem s chodem domácnosti, užívala si vnoučata, prostě babička na plný úvazek.

Čtěte také

Markéta Grosmanová

Čtěte také

Matky jsou hrdinky! Vystát frontu, ušít šusťákovku a pak zachránit lidstvo

Čím déle jsem s dcerou a její rodinou bydlela pod jednou střechou, tím častěji mi vyvstávala v hlavě otázka, jestli chci příštích patnáct, možná dvacet let strávit takhle. Tím, že jsem se přestěhovala k dceři, jsem bohužel ztratila kontakt se všemi dřívějšími přáteli a známými.“

Jsem důchodkyně, ale ne nad hrobem

Když doma nebylo nic nutného na práci, sedávala Jana ve svém pokoji, četla si nebo koukala na televizi. To bylo pro dříve aktivní a společenskou ženu málo. „Jednou jsem zašla do místního klubu seniorů. Probíhala tam nějaká cestovatelská přednáška, většina starých lidí tam jen nezúčastněně seděla nebo pospávala. Holčiny, co tam roznášely občerstvení, se k nám chovaly jako k senilním babkám a dědkům. Úplně mě to vyvedlo z míry a začala jsem přemýšlet o tom, že potřebuji změnu,“ říká Jana.

Čtěte také

Přála jsem si dům a zahrádku

Čtěte také

Eva (59): Splnil se mi sen o vlastním domku. Ale manželovi se stěhovat nechce

Ať žijí lázně!

Lucie s Adamem té změně nahráli, neboť mamince koupili k narozeninám poukaz do lázní. „Nejdříve mě to vyděsilo, byla to totiž speciální nabídka pro seniory, na tenhle výraz jsem začínala být alergická. Ale na rozdíl od akcí klubu důchodců se tady ošetřovatelky chovaly ke všem klientům normálně, a navíc se tam sešla sympatická a veselá parta. Snadno jsem se spřátelila s ostatními hosty a neušlo mi, že jeden muž mě nespouští z očí.

Milan byl pěkný chlap, o šest let mladší než já. Dělalo mi dobře, když o mě projevoval zájem. Nikdy bych si však ani ve snu nepomyslela, že z toho může být něco vážného. Milování a tělesná láska byly pro mě neznámé pojmy už v posledních letech manželství, kdy byl můj muž vážně nemocný. Teď jsem však byla v lázních a můj ctitel se mnou laškoval, jako by mi bylo šestnáct, a ne skoro pětašedesát,“ směje se Jana.

Láska kvete v každém věku

„Milan byl tak bezprostřední a zábavný, že jsem odhodila všechny zábrany a došlo i na intimnosti. A bylo to vážně super! Po mnoha letech jsem se zase cítila jako ženská. A mně došlo, že láska a vášeň nejsou nijak závislé na věku. Když jsem se z lázní vrátila domů, byl v mém životě zase muž. Začali jsme spolu s Milanem, který byl také vdovec jako já, chodit.“ Co ale Jana nečekala, byla reakce rodiny. „Je trapné, když ženská ve tvém věku běhá za chlapama,“ poznamenala pohoršeně Lucie. A Adam zase podezříval Milana z toho, že jde po rodinném majetku. Oba ho odsoudili, aniž by ho vůbec poznali.

Čtěte také

Syn mě zklamal, jsem ráda, že mi zbyla snacha

Čtěte také

Ludmila (62): Můj syn mě strašně moc zklamal. Ještěže mi zůstala snacha

Sbalit kufry a tradááá

„Tohle už bylo na mě moc. Sbalila jsem si kufry a odjela ke svému příteli. Roztržka s dcerou mě velmi mrzí, ale nechci si ničit štěstí, kdo ví, jak dlouho tady ještě budu. Miluji svoji rodinu a vnoučata, ale nechci dělat jen babičku, chci žít svůj život. Je to už dva roky, co jsem po boku Milana šťastná, s dcerou se tu a tam vídám, vnoučata k nám jezdí na víkendy, ale vztahy ochladly. A moji mladí se odmítají s Milanem potkat. Nechápu to, ale respektuji.“

Pohled odborníka: Mgr. Lucia Lanžová, online psychologická poradna MOJRA.cz

Ztráta rodiče je pro dítě, ať je v jakémkoli věku, vždy nesmírně náročná. Zvládací strategie a mechanismy pro přijetí této situace mohou být různorodé. Proto je na jedné straně důležité pochopit i postoj Lucky. Možná má pocit, že Jana svým novým vztahem zesnulého otce podvádí, že znehodnocuje rodinu. Nebo že Milan bude chtít zastat místo otce v jejím životě. Pokud se Lucka se ztrátou otce ještě úplně nevyrovnala, můžu říct, že takové myšlenkové pochody jsou přirozené.

Další věcí je, že podle toho, co jsem si měla možnost přečíst, si Lucka život své mámy po smrti otce představovala jinak. Za jejími činy je cítit dobrý úmysl. Vzala mámu bydlet ke své rodině, aby se necítila sama. Snažila se její život naplnit vnoučaty a rodinným životem. Chtěla, aby se cítila užitečná. Při tomto dobrém úmyslu však zapomněla na jednu velmi důležitou věc. Podívat se na to, co opravdu chce Jana.

To se nám lidem často stává. Myslíme si, že přesně víme, co je pro druhé to nejlepší. Z mého pohledu právě z těchto důvodů Lucka stále neumí přijmout Janin nový vztah. Zároveň tuto situaci vnímám tak, že se Jana rozhodla správně. Sami nejlépe víme, co nás udělá šťastné a spokojené. V některých životních etapách dokonce není důležité, zda se naše rozhodnutí (ať už nám, nebo ostatním) jeví jako správné. Zůstává jen důležité žít a žít naplno. Také v tomto rozhodnutí vidím Janinu obrovskou sílu. Mnohokrát je obtížné postavit se za svou spokojenost, obzvlášť v případech, kdy to znamená, že jistým způsobem ztratíme lidi, na kterých nám záleží.

Co může Jana dělat? Nezbývá nic jiného než to, aby si o svém prožívání se svou dcerou hodně povídala. Aby se jí pokusila objasnit, jak je pro ni vztah s Milanem důležitý a jak ji činí šťastnou. Vysvětlit, že nový vztah neznamená konec rodiny, kterou měli. Že novým vztahem se Janiny city k jejímu zesnulému manželovi nezměnily. A také, že se nezměnil ani jejich společný vztah a navzdory životu, který teď Jana vede, ke svému štěstí potřebuje i Lucku a její rodinu. Neustále zkoušet přiblížit se. Ostatní už bude na Lucce. Zda bude ochotna přijmout štěstí její mámy takové, po jakém ona sama touží.

Kontakt: www.mojra.cz