Proč bylo třeba novelizovat zákon o dětských skupinách?

Dětské skupiny jsou dnes zčásti financované z Evropských fondů a to skončí v první polovině roku 2022. Už když Evropská unie s podporou dětských skupin začala, avizovala, že to není navždy a že postupně si členské státy převezmou financování samostatně. Dětské skupiny byly původně zamýšlené jako firemní benefit. Ukázalo se ale, že iniciativu převzaly neziskovky, které provozují většinu dětských skupin, některé z nich jsou navázané na firmy a poskytují péči o malé děti jejich zaměstnancům, ale naprostá většina stojí sólo.

 

Čtěte také

Čtěte také

Hana Wiedermannová zachraňuje nedonošená miminka a říká, že bez naděje to nejde

Nejde ale jen o financování, to by asi bylo možné vzít současný zákon a prostě ho překlopit do českého rozpočtu.

Ano, druhou naší motivací je upravit systém tak, aby dětské skupiny zapadly do celého našeho předškolního systému. Dnes tu máme mateřské školy, které jsou ale převážně zaměřené na péči o děti od tří let. Péče o mladší děti se přitom liší. Děti často ještě nemluví, mají plenky, mají jiné nároky, musí o ně pečovat víc lidí, než je to nastavené v mateřských školách. Zároveň ale ve vyjednávání dominovala častá zásadní připomínka, že nemohou vedle sebe existovat dětské skupiny orientované na děti od půl roku do šesti let a souběžně mateřské školy orientované na děti od tří do šesti let. Lidově řečeno by si lezly do zelí a to nebylo v rámci vyjednávání s ostatními ministerstvy průchozí. Aktuální podobu navržené novely do velké míry ovlivnilo zejména ministerstvo financí, kvůli požadavku na státní financování, a také ministerstvo školství, jakožto gestor našeho páteřního systému předškolního vzdělávání. Ačkoli ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová po celou dobu vyjednávání usilovala o to, nechat jen na rozhodnutí rodičů, jestli svoje čtyřleté dítě pošlou do mateřské školy nebo do dětské skupiny, nebylo to přijatelné pro ostatní aktéry. Tuhle dvojkolejnost tedy novelou odbouráváme, protože vzniknou jesle pro děti od půl roku a zůstanou mateřské školy pro děti od tří let. To, co někteří dnes znají jako mikrojesle, tedy zařízení pro děti od šesti měsíců jen v mini kolektivu čtyř dětí, bude v novele zákona schováno také. Tam, kde budou děti mladší jednoho roku, bude maximální kapacita čtyř dětí. Tam, kde budou děti starší jednoho roku, bude moci být až 24 dětí a k tomu odpovídající počet pečovatelek. Horní věková hranice jeslí je pak upravena v návaznosti na garanci míst ve školkách – tedy do srpna po třetích narozeninách dítěte.

 

Zatímco v současné době dává stát na dítě v soukromé mateřské škole provozovateli pět tisíc korun měsíčně, Evropský fond dotuje jedno dítě v dětské skupině částkou 9800 korun. V jednom z prvních návrhů novely byla navrhovaná částka pro dítě v jeslích pět tisíc, pak se zvedla na sedm a půl tisíce. Přesto to pořád není to, na co jsou dnes dětské skupiny zvyklé. Co s tím?

Ta částka, kterou stát přispívá na jedno dítě v předškolním zařízení, se jmenuje normativ. Každý rok bude jeho výši určovat vláda. Jenomže abychom mohli vůbec pracovat s nějakým rozpočtem, museli jsme stanovit jeho předběžnou minimální výši. Těch pět tisíc v prvním návrhu vzbudilo mezi dětskými skupinami, s nimiž jsme v kontaktu hlavně přes náš projekt Podpora implementace dětských skupin, kde máme metodičku v každém kraji, poměrně velké obavy. Navýšení na sedm a půl tisíce už se jeví jako reálnější s tím, že je to sice méně, než jsou zvyklí z Evropského sociálního fondu, ale dá se za to provoz utáhnout. Až příští rok by měla vláda stanovit první normativ, ale je zatím předčasné říkat konkrétní částku, během vyjednávání se ale často skloňovala částka sedm a půl tisíce korun.

Čtěte také

Čtěte také

Koučka Blanka Vun Kannon o tom, jaké jsou Češky a jak ji zachránilo feng-šuej

 

Může se stát, že se bude normativ v dalších letech snižovat?

Ne, normativy ve školství se nesnižovaly nikdy, obvykle se navyšují třeba v závislosti na inflaci.

 

Není to i tak pro dětské skupiny, které se změní na jesle, nejistota, čekat každý rok na to, kolik přesně od státu dostanou?

Navržený systém financování je podle mě určitě stabilní a předvídatelný. Tahle nejistota je tu spíš teď, protože evropské peníze se udělovaly na realizaci projektu po omezenou dobu, nejčastěji tedy na dva roky, a pak bylo nutné je znovu vysoutěžit, což je podle mě možná ještě větší stres. Evropská unie navíc v rozdělování peněz zpětně hodnotila i to, jak skutečně dítě do dětské skupiny chodilo, takže pokud bylo dítě hodně nemocné, částka se snižovala. To my novelou odbouráme, takže jesle budou mít jistotu, že dostanou peníze na přihlášené dítě, ne na skutečnou docházku toho konkrétního dítěte. Musíme si taky uvědomit, že zatímco dnes peníze z Evropské unie využívají rodiče, kteří se počítají na několik tisíc, v budoucnu by to měly být desítky až stovky tisíc. A náklady vzrostou na miliardy.

 

Druhou složkou financování budou peníze od rodičů. Už dnes dětské skupiny kloubí právě peníze z Unie a od rodičů dětí. Vy to ale chcete zastropovat. Prakticky se zase počítá zhruba s pěti tisíci na dítě za měsíc, dnes ale rodiče platí klidně osm nebo deset tisíc, pokud jejich dítě chodí do dětské skupiny denně. I to by mohl být propad v příjmech jeslí.

Ano, chápu, v tuto chvíli ale strop od rodičů není pevně stanoven ani není navázán na minimální mzdu, bude jej stanovovat vláda každoročně spolu s normativem, tedy státním příspěvkem. Je potřeba si říct, čeho chceme tou novelou dosáhnout. Cílem je, aby si každý rodič malého dítěte mohl vybrat, jestli chce být doma na rodičovské dovolené, jak dlouho a kdy se chce vrátit do práce, zda se do ní vrátí na plný úvazek nebo skloubí třeba dva tři dny docházky dítěte do jeslí s částečným úvazkem. Pokud výši rodičovského příspěvku na jesle nezastropujeme, může se stát, že ta služba se nakonec mine účinkem a bude jen pro bohaté, když to zjednoduším. Naším cílem je ale maximálně podpořit rodiče v jejich vlastní volbě. Pokud ale budou provozovatelé dětských skupin chtít, mohou se transformovat ne na jesle, ale na soukromé školky, lesní školky, živnosti a další, kde budou podmínky nastaveny jinak a kde jim budou více vyhovovat.

 

Čtěte také

Čtěte také

Markéta Pekarová Adamová: Posílají mě k plotně, ale politika je i pro ženy

Jenomže to by pak na státní příspěvek nedosáhly a všechno by bylo na rodičích.

Při vyjednávání o státním financování bylo potřeba jasně vymezit místo pro jesle v našem systému předškolní péče, s tím souvisela i úprava podmínek pro nárok na státní peníze. V tuhle chvíli existuje mnoho typů předškolních zařízení a já věřím, že se každý v něčem najde – ať už jde o jesle, lesní či soukromou školku, nebo živnost.

 

Další připomínka ze strany současných dětských skupin poukazuje na to, že lektorky a lektoři v dětských skupinách dnes mají nějakou kvalifikaci, kterou ale novela u jeslí mění. Jak a proč?

Dnes mohou o děti pečovat čtyři skupiny lidí: zdravotnický personál, sociální pracovníci, pedagogičtí pracovníci s aprobací na mateřské a základní školy a chůvy, které mají osvědčení o zkoušce profesní kvalifikace na péči o děti od roku do šesti let. V novele nepočítáme se sociálními a pedagogickými pracovníky.

Čtěte také

Čtěte také

Vlastina Kounická Svátková: O bulimii, domácím násilí a ženském sebevědomí

 

Proč?

To byl hlavní požadavek koaličního partnera během vyjednávání, protože děti v mateřských a v základních školách mají úplně jiné potřeby a vývojová psychologie u nich řeší úplně jiné věci než u mladších dětí. V tuhle chvíli připravujeme metodiku pro zaškolení chův pro děti v jeslích s ohledem na péči o děti od šesti měsíců do tří let. To je kvalifikace, kterou si budou muset současné chůvy dodělat. Ale ne celou, doufáme, že jen vybrané okruhy, které ten současný kurz pro chůvy nemá.

 

Kdo to zaplatí? Pro dětské supiny transformující se na jesle to budou další peníze navíc, které budou muset z osekaného rozpočtu zaplatit.

Počítáme s tím a intenzivně na tom teď pracujeme, že to minimálně do nějaké výše zafinancuje stát z nějakého svého programu. Maximálně se snažíme, aby lektorky a lektoři, kteří dnes pracují v dětských skupinách, nepřišli o práci jen proto, že nemají potřebný „papír“. Naším cílem je rozšířit okruh lidí, kteří budou v jeslích pracovat, ne ho zmenšovat. To by šlo proti duchu všech změn. Od samého začátku bylo cílem ministryně Maláčové zajistit místně a finančně dostupné jesle co největšímu počtu lidí, kteří chtějí nebo musí jít do práce.

 

I proto je v novele pasáž, která říká, že oba rodiče musí být zaměstnaní?

To ale vyžaduje i dnes Evropská unie. Musí být zaměstnaní nebo musí být v evidenci Úřadu práce a práci si hledat, případně být studenty, kteří se na výkon povolání studiem připravují. V každém případě čas na to přeškolení chův je až do roku 2024 a stát s ním jeslím maximálně pomůže.

 

Čtěte také

Aňa Geislerová

Čtěte také

Co si Aňa Geislerová myslí o manželství, proč se vzali tajně a nikomu to neřekli

Představme si, že jsme v roce 2024. Jaký je ideální stav, když to všechno klapne tak, jak si představujete?

Ráda bych, abychom tu za čtyři roky měli krásný funkční systém, který umožní rodičům se flexibilně rozhodnout, kdy a jakým způsobem se vrátí do práce. Navíc s návazností jeslí, mateřských škol a následně škol. Jako je to na Západě. My si strašně moc vážíme toho, co dětské skupiny vybudovaly, to je ohromná míra práce, která vzešla zespodu, z poptávky od rodičů. Ukazuje se, že přibývá lidí, kteří nechtějí nebo nemohou být doma tři nebo čtyři roky s dítětem na rodičovské dovolené, nechtějí ztratit kontakt se svojí kariérou, chtějí děti socializovat. My jako společnost úplně s přehledem přijímáme fakt, že tříleté dítě patří do školky do kolektivu. Ale to dítě, které je tři roky doma s rodičem a pak ze dne na den přejde do školky a je tam denně osm hodin, může být stresované ze situace, kterou vůbec nezná. Jesle přitom budou fungovat v takovém režimu, který bude rodinám vyhovovat, možnost adaptace malých dětí na kolektiv bude mnohem větší, budou moci chodit do jeslí dva tři dny v týdnu nebo jen na dopoledne. Do školky pak „vplují“ mnohem snáze. Já osobně si myslím, že je hlavně nejdůležitější nechat tu volbu na rodičích, stát tu není od toho, aby ta rozhodnutí hodnotil, ale aby zajistil optimální podmínky pro jejich rozhodování.

 

Jak je to s rodičovským příspěvkem pro rodiny, které se rozhodnou dát roční dítě do jeslí?

Ten je už teď nastavený tak, aby bylo možné ho vyčerpat třeba za půl roku nebo za rok. Můžete ho navíc kombinovat s jeslemi – pokud dítě bude chodit do jeslí na kratší dobu, můžete z rodičovského příspěvku platit poplatky v jeslích. A až bude dítě větší a zvykne si dobře, můžete navýšit počet dní a jít do práce na plný úvazek, protože rodičovský příspěvek dočerpáte.

Čtěte také

Čtěte také

Hvězda paracyklistiky Kateřina Antošová: Jak se srovnala s tím, že nebude chodit

 

Neuvažovali jste o tom, že termín jesle nebudete používat, protože je zatížený významy z komunistických jeslí?

Spíš bychom byli rádi, kdyby to slovo zůstalo, i proto, že je mezinárodně srozumitelné, ale abychom ho naplnili novým obsahem. Jesle nejsou strašák. Naopak mohou být skvělou pomocí pro zaměstnané rodiče.

 Článek vyšel (ve zkrácené formě) v časopise Vlasta, číslo 34. To je nyní na stáncích.

Časopis Vlasta, číslo 34 Zdroj: Časopis Vlasta/ VLM