Podle historiků se ve středověku jedlo jen dvakrát denně. První jídlo před polednem a druhé v podvečer mezi pátou a půl sedmou. To, co lidé jedli, záleželo samozřejmě i na tom, k jaké sociální vrstvě patřili. „První“ jídlo obsahovalo zpravidla mléko, chléb, sezonní ovoce, zeleninu, máslo nebo tvaroh, či studené maso, které zbylo z předešlého dne.

Čtěte také

Přepuštěné máslo ghí

Čtěte také

Ghí jako elixír dlouhověkosti i podpora imunity. Jak si máslo přepustit doma?

Druhé jídlo se už vařilo a mohlo mít tři až šest chodů. Nejčastěji to byly polévky, vařené hovězí maso, kaše, ryby, různé druhy nákypů. V případě polévky šlo hlavně o vývar, do kterého se například namáčel chléb. Střední vrstva si dopřávala maso téměř denně, pouze v pátek a v období půstů, si ho odpírali. V neděli a o křesťanských svátcích se zase „rozšoupli“. A v čem se jídelníček ve středověku lišil od toho našeho nejvíce? Nejedlo se maso s přílohami – takže například taková kaše se podávala jako samostatný chod.

Poctivá Anežka Přemyslovna

Pokud jde o půsty, ty se začaly dodržovat poctivě až v pozdním středověku. V době, kdy žila Anežka Přemyslovna (13. století), ještě nebyly tak obvyklé. To například Anežku velmi trápilo, a v době adventu, kdy všichni dvořané požívali maso, jediná ona se postila o chlebu a víně. Když pak založila klášter, zpočátku trvala na tom, aby se tam jedlo pouze jednou denně, ale papež tehdy povolil, aby se mohlo v neděli a svátek jíst dvakrát za den. Samotná Anežka ale prosté stravě zůstala věrná a jedla především chléb, cibuli nebo jinou zeleninu.

Čtěte také

Svačiny pro školáky

Čtěte také

Zapomeňte na oplatky a chleba s máslem! 3 tipy na vyvážené svačiny pro školáky

Středověké půsty ovšem byly pokládány za vítězství ducha nad tělesnými choutkami, dietní důvod neměly žádný. Ve středověku býval půst každou středu a pátek, v západní církvi také v sobotu. Půsty měly různou kvalitu a rozlišovala se i zdrženlivost. Někdy bylo dovoleno najíst se dosyta jednou za den, ale ne před polednem (nepřipomíná vám to přerušovaný půst?), víno nebylo zapovězeno. V pátek se nesmělo pít mléko, vařit jídla s mlékem a jíst mléčné výrobky, postním jídlem byli ale ryby, raci a hlemýždi. Za postní jídlo se považovali i vodní ptáci, například divoké kachny. Zakázány byly živočišné tuky, sádlo a máslo.

Oblíbená zelenina? Zelí a špenát

Pokud jde o zeleninu, ve středověku se většina rostlin nepěstovala, ale sbírala. Ať už šlo o kopřivu, kozlík, polníček, lebedu, šťovík, řeřichu, bolševník, dobromysl, pryskyřník, petržel – lidé je sbírali a využívali v kuchyni. Pojídaly se listy, kořeny i plody. Důležitou součást lidové výživy tehdy tvořily salát, špenát a zelí. Špenát se ovšem nepřipravoval jako dnes, ale vařila se z jeho listů kaše. Po celý středověk byla součástí lidové kuchyně kopřiva, která se upravovala jako salát nebo špenát, podobně jako dnes. A v jídelníčku tehdy nesmělo chybět zelí. Na zahrádkách se sklízela řepa, kapusta, dýně a okurky, nechyběl ani česnek a cibule. Od 14. století se zelí také nakládalo a jedli ho nejen prostí lidé, ale i šlechtici a měšťané. V oblibě bylo vařené, smažené i cukrované, nebo se smetanou.

Čtěte také

K posilování by měla být vhodná strava

Čtěte také

Přerušovaný půst a silové cvičení v menopauze vám neprospěje. Stravujte se jinak

Žranice vedoucí k obezitě

Přestože se ve středověku omezovali lidí na dvě jídla denně, šlechta obvykle začínala „večeřet“ už kolem třetí odpoledne, a jedla tak dlouho, dokud se nezačalo stmívat. Není divu, že se už tenkrát rozmáhala obezita. Nejznámějším "tlouštíkem" byl Jiří z Poděbrad, který byl tak obézní, že nevsedl ani na koně. Ovšem už tehdy existovaly metody, jak se zbavit nadbytečných kilogramů. Někteří přestali jíst a přijímali jen tekutiny s vínem, mezi další dietní metody patřilo pouštění žilou, přikládání pijavic i klystýr a později i projímadla. Ovšem byli i tací, kteří zdravé návyky ve stravování poctivě dodržovali. Karel IV. byl jedním z nich. Na doporučení dvorního lékaře si dopřával dostatek pohybu a udržoval v jídle i pití střídmost. A pokud už se musel zúčastnit nějaké "žranice" na oslavě, další den si dopřál půst. 

Zdroj: Vlasta.czhttps://www.researchgate.net/publication/356873109_Food_and_Meals_in_Czech_Lands_from_a_Cultural-Historical_Perspectivehttps://www.castlesandmanorhouses.com/life_04_food.htm, Magdalena Beranová, Jídlo a pití v pravěku a středověku, 2008, Academia, Medieval Cookbook, British Museum Press, 2012

Čtěte také

ADRIEN BRODY (49 let)

Čtěte také

Charisma místo vzhledu! Zapomeňte na Brada Pitta, tady je sexy 10 (ne) krasavců

Čtěte také

Vztahy žáka a učitele mají mít hranice

Čtěte také

Univerzita není seznamka. Studentky už nechtějí spát s profesory

Čtěte také

Každé znamení zvěrokruhu má svůj kámen

Čtěte také

Šperky podle zvěrokruhu. Střelci sluší granát, Lvovi tygří oko. Co sedí vám?