Pokud se cítíte tzv. pod psa, máte pravděpodobně nízkou hladinu serotoninu. Tomuto neurotransmiteru se říká hormon štěstí a pomáhá rovněž regulovat spánek i tlumit bolest. Na jeho tvorbu mají přímý vliv určité potraviny. A protože asi 95 procent serotoninu vzniká ve střevech, jsou pro naši pohodu důležité také druhy bakterií, které tento druhý mozek, jak vědci v poslední době střevům říkají, osídlují.

„Jsme doslova to, co jíme,“ tvrdí například klinická psycholožka Aarti Gupta, zakladatelka a ředitelka TherapyNest – centra v Kalifornii specializujícího se na úzkosti a rodinnou terapii. „Vzhledem k tomu, že náš mozek a tělo fungují díky jídlu, které přijímáme a zpracováváme, je vlastně logické, že to, co jíme, musí také ovlivňovat naši biochemickou rovnováhu, jež je podstatnou součástí duševního zdraví.“ Na základě výzkumů vznikly seznamy potravin, které podporují tvorbu serotoninu, a tak mají naši duši potěšit.

Trocha čokolády bez výčitek

Otázka je, zda je to tak jednoduché a zda se dá říct, že budeme veselí, když budeme jíst jednu tzv. antidepresivní potravinu za druhou.

„Obecná doporučení současně platí i neplatí. Je to jako se vším – i u potravin může kromě prokázaných zdravotních účinků jednotlivých živin a složek působit placebo efekt. Když budeme něco jíst s radostí, dobrou náladou, chutí a myšlenkou na to, že nám takové jídlo pomáhá, je vysoká pravděpodobnost, že se opravdu po jeho konzumaci budeme cítit dobře,“ upozorňuje výživová poradkyně a biochemička Veronika Hanzlíková na fakt, že i v této oblasti je vše hodně individuální.

Naše psychika se dá těžko považovat jen za výsledek chemických procesů, velkou roli hrají i emoce a vzpomínky, které v nás jídlo vyvolává. Zatímco jednomu ústřice chutnají a vyloudí mu úsměv na tváři i proto, že mu připomenou báječnou dovolenou u moře, druhý se jich prostě štítí a nepozře je, i když si stokrát přečte dalekosáhlé vysvětlení, proč mají pozvednout naši mysl. Jiný nemůže ani cítit brokolici, protože si pamatuje, jak ho učitelka ve školce nutila ji sníst a jemu pak bylo špatně. V seznamu tzv. šťastných potravin si ale každý může najít ty své.

„Určitě je fajn zařadit do svého jídelníčku i takové potraviny, které skutečně dobrou náladu podporují. Mezi ně patří nejen banány, ryby, ořechy a potraviny podporující střevní mikroflóru, ale třeba taky borůvky, jahody, kakao a kvalitní čokoláda s jeho vysokým obsahem,“ usmívá se Veronika Hanzlíková s tím, že to většinu lidí, převážně žen, jistě potěší. „Současně ale tenhle fakt nemůže sloužit jako výmluva pro nezřízenou konzumaci čokolády a sladkostí obsahujících kakao,“ varuje.

25 antidepresivních potravin

Hormon štěstí – serotonin – vytváří naše tělo z aminokyseliny tryptofan, kterou obsahuje řada potravin. Pro dobrou náladu jsou dále důležité vitaminy skupiny B, vitamin C, hořčík, zinek, selen, omega-3 mastné kyseliny a vitamin D. Mezi tzv. Šťastné potraviny se tak řadí:

  • banány 
  • tučné mořské ryby jako losos, tuňák, mořské plody 
  • quinoa 
  • jogurt, kefír 
  • kysané zelí a obecně kvašené potraviny 
  • avokádo 
  • artyčok 
  • ořechy 
  • listová zelenina
  • hroznové víno 
  • droždí 
  • ovesné vločky
  • kakao 
  • vejce 
  • drůbeží maso 
  • luštěniny 
  • tofu 
  • košťálová zelenina (brokolice, květák) 
  • celer 
  • rajčata 
  • batáty 
  • dýňová a lněná semínka 
  • káva 
  • mango
  • bobulové ovoce

Klidně si s radostí dejte kachnu

Právě po něčem s cukrem řada z nás instinktivně sáhne, pokud na nás přijdou chmury. Problém je, že pokud své trápení řešíte takto, dostáváte se do začarovaného kruhu: sladkost vás sice „depky“ na chvíli zbaví, ale pak se začnete trápit výčitkami, že jste ji snědli, a vaše rozpoložení se ještě zhorší.

„Opravdu platí, že když jste ve stresu a třeba i velkém shonu, buď máte tendenci jíst mnohem víc nezdravě – hodně sladkostí nebo třeba i slaných pochutin, anebo naopak vůbec či málo jídla. Obojí je špatně, ale někdy to jinak nejde,“ uklidňuje Veronika Hanzlíková a dodává, že je však důležité, aby takový stav netrval déle než jeden až dva dny. „Když to trvá dlouhodobě, je potřeba pracovat i s psychikou. Někomu může pomoci od stresu pohyb, jinému sezení u psychologa, dalšímu třeba alternativní podpora jako akupunktura, meditace nebo práce s emocemi. U špatného stravování taky velmi pomáhá podpora lásky a úcty k sobě samému. Protože když se máte rádi a přistupujete k sobě a svému tělu s úctou, mnohem snadněji jdou zvládat stavy, kdy vám to s jídlem ujíždí,“ radí odbornice, jež také působí jako emoční koučka a vyznává celostní přístup ke zdraví, tělu i duši.

Většina potravin, které podporují tvorbu serotoninu, patří ke zdravé výživě. Všichni ale asi máme „své“ jídlo, jež nám vykouzlí úsměv na tváři. Můžou to klidně být třeba škubánky, hojně posypané mákem a přelité máslem, protože nám připomenou naše bezstarostné dětství a prázdninový pobyt u babičky, nebo sváteční vepřo knedlo zelo. I podle Veroniky Hanzlíkové je lepší si občas dát s radostí rádoby nezdravé jídlo než super zdravé potraviny, když je budeme jíst s nechutí. „Zase samozřejmě záleží na vaší celkové kondici a zdraví a na tom, jak často ty zdravé versus nezdravé potraviny jíte,“ říká a doplňuje, že každý den smažená jídla, i když snědená s radostí, rozhodně nejsou tou nejlepší volbou. „Ale jednou za měsíc nám řízky nebo kachna určitě neublíží.“

Pozor na alkohol!

Když tedy některé potraviny vylepšují náladu, existují i takové, které ji naopak zaručeně zhorší? „Myslím, že ani ne. Spíš tak můžou zafungovat potraviny, které nám zhoršují už stávající zdravotní problémy. Když vám je po jídle lidově řečeno blbě, ani vaše nálada nebude nejlepší,“ zamýšlí se Veronika Hanzlíková a jako příklad uvádí tučná a smažená jídla u lidí, kteří mají problémy se žlučníkem a správnou tvorbou žluči. „U osob s Crohnovou chorobou sem patří například některé druhy zeleniny, které jim můžou zkomplikovat průchod tráveniny zúženou částí střeva, přivodit obrovské bolesti, a dokonce stavy ohrožující jejich život,“ líčí mladá žena, která sama trpí ulcerózní kolitidou.

Mnozí vědci spojují fakt, že přibývá lidí trpících depresí, s tím jak se proměnil náš přístup k jídlu. Z nárůstu tohoto onemocnění viní průmyslově zpracované potraviny, i když toto tvrzení dosud žádný výzkum bezpečně nepotvrdil. Odborníci z Velké Británie, Španělska a Austrálie analyzovali 41 studií, které hledaly souvislost mezi způsobem stravování a psychikou, a své závěry loni publikovali v odborném časopise Molecular Psychiatry.

Podle nich mají konzumenti fast foodu a nezdravého jídla větší sklony k depresi než ti, co holdují středomořské stravě, což znamená hodně ryb, ovoce a ořechů. Tento závěr se ale bude muset ještě zkoumat a potvrdit (či vyvrátit). Veronika Hanzlíková upozorňuje také na alkohol, po němž mnozí sáhnou, když smutní: „V první fázi sice náladu často zvedá, ale při kocovině může dojít nejen k fyzické nevolnosti, ale i k ještě většímu psychickému propadu.“

Nemusíte jen sedět u jídelního stolu

V případě pití a jeho vlivu na naši psychiku nás asi napadnou bylinkové čaje. Fytoterapeutka Radmila Malinovská, jež zájemcům nabízí individuálně sestavené bylinné terapie, upozorňuje na souvislost dobré nálady se slinivkou. „Ta v našem těle chřadne, když máme dlouhodobé trápení a zapomínáme na každodenní radosti. Proto bylinky, které regenerují slinivku, zlepšují naši náladu,“ vysvětluje s tím, že je ale důležité, aby nám čaj, který pijeme, chutnal. „Proto neexistuje univerzální návod na to, jak si čaj připravit. Někdo má rád silný čaj a někdo jen závan bylin, takže jich louhuje špetku 3–5 minut. Byliny navíc pomáhají tělu tak, že regenerují orgány a pomáhají uvolnit emoční bloky.“ V podstatě jakýkoli čaj nám může při chmurách pomoci. Jen musíme podle Radmily Malinovské dávat pozor, abychom léčivky, které vylepšují spaní a působí na nervy, užívali večer, protože mají tlumící účinky.

Neopominutelnou součástí jídla je i způsob, jakým ho konzumujeme. Také ten má vliv na naše psychické rozpoložení. „Při hlavních jídlech by měl být standard sníst svoje jídlo v klidu – a pokud je doma celá rodina, tak i s ní, když to všem jejím členům vyhovuje,“ podotýká Veronika Hanzlíková. „Jestliže si ale třeba u svačiny nebo dezertu s kávou rádi přečtete knížku nebo časopis, není nutné za každou cenu povinně sedět u jídelního stolu. Zase platí, že důležitější je váš přístup, postoj, pohoda a klid než předpisy, jak by stolování mělo vypadat,“ vyvrací zažitý přístup, že jen bez rozptylování se může člověk dobře najíst.

Teď, kdy nás čekají ponuré chladné dny, jež určitě s naší náladou zamávají, se vyplatí najít si vlastní recept na rychlé a účinné povzbuzení mysli. A zbytečně se nestresovat, zda odpovídá momentálně platným trendům zdravé výživy. Jídlo nám má přinášet radost, nikoli trápení.

ZDROJ: časopis Vlasta, časopis Molecular Psychiatry, www.veronikahanzlikova.cz

Související články