Jiřině Švorcové přebrala Jiřího Valu její kolegyně Jiřina Jirásková

Ivana Ašenbrenerová | 26. 1. 2022

Jiřina Jirásková o ní tvrdila, že je dobrá herečka, ovšem kvůli jejímu komunistickému přesvědčení ji mnozí nesnášeli. Nebyla jediná, kdo se podřídil režimu. Mnozí herci svou účastí ve filmech podporovali totalitní režim, přestože do komunistické strany nevstoupili. Jiřina Švorcová byla oproti nim ale velmi aktivní komunistka. Co by tomu asi řekla dnes, že se poprvé v historii nedostali komunisté do parlamentu?

Na rozdíl od mnohých kolegů ani po roce 1989 nezměnila politické přesvědčení a hájila až do smrti komunistické ideály, úplně stejně jako v době totality. Jak píše Robert Rohál v knize Jiřina Švorcová a ti druzí, narodila se v roce 1928 u Hradce Králové jako nejmladší ze čtyř dětí. Výchova byla především na matce, která vedla hostinec. Poté co zemřel její manžel, odstěhovala se s dětmi do Prahy. Jiřina začala studovat na učitelském ústavu a těsně před maturitou v roce 1946 přešla na konzervatoř, ze které se mezitím stala DAMU. Zhlédla se ve svém starším bratrovi, který byl také hercem.

Ve čtrnácti na jevišti

V roce 1950 školu ukončila a nastoupila do divadla v Hradci Králové, pak se vrátila do Prahy, kde získala angažmá ve vinohradském divadle (tehdy se jmenovalo Ústřední divadlo československé armády). Už ve čtrnácti letech se zde objevila jako statistka a na radu režiséra Frejky se rozhodla pro konzervatoř.

Laďka Kozderková: Hvězda, která zhasla už v 37 letech. Zpívala do posledních sil
Příběhy

Laďka Kozderková: Hvězda, která zhasla už v 37 letech. Zpívala do posledních sil

Hned na začátku svého vinohradského angažmá si zahrála v sovětské klasice, například v Mladé gardě, Vlajkách na věžích a dalších budovatelských hrách. Ale objevila se i v představeních, která neměla s budovatelstvím nic společného, třeba v Donu Carlosovi, Legendě o lásce nebo Marii Stuartovně. V ní původně „zaskočila“ za Vlastu Chramostou, nakonec ji alternovala.

Komunistická aktivistka

Zároveň s herectvím však začala být aktivní i v komunistické straně, do níž vstoupila již v roce 1946. Angažovanost projevovala i v divadle. Jiřina Jirásková v knize Jiřina Jirásková o sobě, kterou napsal Alexandr Koenigsmark, píše, že byla dobrá kolegyně i herečka a v té době taky spolehlivá kamarádka. Nikdy nebyla radikální, prostě jen věřila svému přesvědčení. V šedesátých letech se ale situace změnila. Měla pocit, že jí křivdí, když nedostává role, a začala se radikalizovat. „V 70. letech měla neotřesitelnou pozici, ale to už jela ve vlaku, ze kterého se nevystupuje, a nemyslím, že by ani chtěla,“ vzpomínala Jiřina Jirásková. Víra v komunismus byla silnější než cokoli jiného.

Jiří Hrzán: Věčný kluk a rebel s talentem od Boha proletěl životem jako kometa
Příběhy

Jiří Hrzán: Věčný kluk a rebel s talentem od Boha proletěl životem jako kometa

K filmu se dostala ještě na DAMU, kdy si zahrála ve snímku Temno (1950). Následovaly role v budovatelských filmech Nad námi svítá (1952), kde hrála i Vlasta Chramostová, velkou příležitost pak dostala od Karla Kachyni ve filmu Král Šumavy (1959), kde ztvárnila roli Marie Rysové. Ve filmu hrála ženu, která se pohybuje v mileneckém trojúhelníku mezi milencem (Jiří Vala) a manželem (Stanislav Remunda). Začátkem 60. let si zahrála v Reportáži psané na oprátce (1961), v Poutech režiséra Kachyni či detektivce Tereza. Pak se dlouho ve filmu neobjevila.

Nejslavnější prodavačka

Byla vytížená v divadle, ale také ve Svazu dramatických umělců či v Ústřední výboru KSČ (ve Svazu dramatických umělců byla od roku 1972 do roku 1989, v ÚV KSČ působila od roku 1976). Přesto se jí podařilo dostat se opět mezi herecké hvězdy. V roce 1977 se objevila v Dietlově seriálu Žena za pultem, kde si zahrála prodavačku Annu Holubovou. Seriál byl úspěšný a vysílal se i v zahraničí. Spolu s ní si v něm zahráli Petr Haničinec, Vladimír Menšík, Slávka Budínová, Hana Maciuchová, Jiří Hanzlík či Dana Medřická. V roce 1981 si zahrála v seriálu Okres na severu a v roce 1984 také v seriálu My všichni školou povinní. Kromě filmu spolupracovala s rozhlasem, obdivuhodný byl výkon v rozhlasové dramatizaci Čapkovy hry Věc Makropulos.

Ema Destinnová: Slavná sopranistka a vlastenka zemřela osamocená a s dluhy
Příběhy

Ema Destinnová: Slavná sopranistka a vlastenka zemřela osamocená a s dluhy

V osobním životě si prošla třemi vážnými vztahy. Poprvé se vdala za dirigenta Jindřicha Rohana, poté prožila delší a intenzivní vztah s Jiřím Valou. Toho jí ale přebrala právě Jiřina Jirásková. Pak se provdala za malíře Vladimíra Šoltu. V knize Býti Švorcovou, kterou napsal Jiří Zapletal, přiznává, že nebyla ideální partnerka.

Smířená s osudem

Po roce 1989 už si nezahrála, v mnoha rozhovorech říkala, že je s osudem smířená, ale spokojená nebyla. I repríza některých filmů či seriálů by jí udělala radost. Seriál Žena za pultem podle ní byla studánka živé vody ve srovnání s latinskoamerickými telenovelami. Poslední roky života se věnovala oblíbenému recitování, a to hlavně na akcích a oslavách Komunistické strany Čech a Moravy, kterou nikdy nezradila. Zemřela po těžké nemoci v roce 2011 v pražské léčebně dlouhodobě nemocných.

Zdroj: Robert Rohál: Jiřina Švorcová a ti druzí, Nakladatelství XYZ, 2011; Alex Koenigsmark: Jiřina Jirásková o sobě, Formát, 1999

Eva Jakoubková: Královnu jeviště s uhrančivýma očima zničil alkohol i manžel
Příběhy

Eva Jakoubková: Královnu jeviště s uhrančivýma očima zničil alkohol i manžel

Tagy Divadelní fakulta Akademie múzických umění film herec Jiří Vala Jiřina Jirásková Jiřina Švorcová Karel Kachyňa komunistická strana