Už pár let si doma vyrábíme bílý jogurt. Zaručený návod jsem podědila po tátovi, který ho pokusem omylem dovedl k chuťové dokonalosti. Říkal „Věř mi, nemá cenu zkoušet jiný postup!“. Začínal s nádobou na zmrzlinu, nakonec skončil u jogurtovače za 350 Kč s příkonem 18 W – na výrobu jednoho litru jogurtu tak spotřebujete elektřinu za pětikorunu. Potřebujete jeden malý jogurt řeckého typu a litr mléka, ideálně čerstvé plnotučné (biokvalitě se meze nekladou, ale leze do peněz). Zahřejte ho, důkladně vmíchejte celý jogurt, směs nalijte do sedmi skleniček (po 150 ml), nechte v jogurtovači 24 hodin a pak dejte ještě na pár hodin do ledničky. A je hustý a lahodný, žádná řídká „kyselina“, říká naše redaktorka Hana

Alena, šéfredaktorka

Mám tři děti, takže nahnutý rozpočet není pro mě žádná novinka. Když byly malé, většinou jsem byla schopná dočkat se výplaty s dvacetikorunou na účtu bez toho, že bych si musela půjčovat. Aby na nás v těch časech nepřišel hlad a cholera, držela jsem zásadu Rettigové o správně naplněné spíži. Po výplatě jsem udělala velký nákup, aby spíž vydala suroviny na iks druhů polévky a „něco“ k těstovinám. Jídlo a topení, na tom umíme u nás doma šetřit. Když je vás na jeden plat pět, museli jste mít plyn pod kontrolou i před dvaceti lety. Zvykli jsme si. Topíme od listopadu do března, a jen když jsme doma. Vlněné ponožky, teplé tepláky a huňaté župany, pod které se vejde vlněný svetr, a zima si na nás nepřijde. A taky šetřit za chemii v domácnosti... ocet a soda, jsou moji věrní přátelé. Ocet zejména. Vytírám s ním, avivážuji. Prací sliz už sice nevyrábím, ale právě experimentuji s praním na 30 stupňů. Vypadá to nadějně!

Pavla, artdirektorka

Moje maminka si psávala jídelníček na celý týden a podle toho nakupovala. Takhle daleko jsem nedošla, ale vyhodnocuji, co budu vařit, podle toho, co mám doma a jakou to má dobu spotřeby. Naroubuji na to nějaký recept a dokoupím jen, co je potřeba. Taky se snažím vařit bez zbytků, spotřebovat se dají listy ze zeleniny, třeba do polévek a salátů. Když kupuji kuře, vždycky celé. Rozporcuju ho na části, z prsou udělám mini řízečky s bramborem nebo ogriluji kousky do salátu. Stehna rozdělím na 4 porce a upeču se zeleninou, k tomu rýži. Z páteře a křídel udělám vývar a kuře na paprice s těstovinami. Pro mě a dvě dcery stačilo jedno kuře na čtyři jídla, jestli je vás doma víc, vyplatí se to samé udělat i ze dvou.

Ivana, redaktorka

Když chodíme čůrat v noci, nesplachujeme a počkáme až na ráno a spláchneme to pak všechno najednou. Než začne téct teplá voda, dávám pod hadici do sprcháče kbelík a vodu pak používám na zalévání či splachování. Pro teenagery jsme do sprchy namontovali časovač pro úsporu vody. Když spotřebujete více než 35 litrů, dá vědět. Některé vodárny časovače poskytují zdarma.

Lucie, redaktorka

Poptejte se kamarádek, jestli nemají oblíbené online „obchody“ z druhé ruky. V konkrétním si nejdřív nastudujte, jak funguje vracení, protože tomu se při výběru podle oka nevyhnete, kolik zaplatíte a jakým způsobem zboží pošlete zpátky. Oblíbené jsou schránky, kam balík odnesete. Zaplatíte online kartou, vyfasujete kód a je to. Některé fungují přes mobilní aplikaci. Doba na vložení je různá, 6–24 hodin, za poplatek se dá prodloužit, což platí většinou i u vyzvedávání. S velikostmi je to oříšek. Zaměřte se na tu svou, ale každá značka má trochu jiné míry. Například německé a anglické střihy jsou velkorysejší (C&A, Marks&Spencer). Naopak hodně trendy značky (Zara, Reserved) míří na hubeňoury, raději volte větší rozměry. Na mobilu je nákup pohodlnější, ale na počítači přesnější. Všímejte si, jak moc je oblečení pomačkané, neberte nic s viditelnými skvrnami. U bund sledujte, jestli je zapnutá a jestli jezdec zipu není poškozený, zda mu nechybí úchytka, ta se obvykle ulomí po delším nošení. U bot vše prozradí špinavá podrážka, polámání na nártu a opotřebování patní části zevnitř. Požadavek na nenošené zboží, tedy s visačkou, se dá nastavit na začátku nákupu do filtru. Raději hledejte konkrétní věci. Sledování novinek žere moc času a souboj s lovkyněmi, které oblečení přeprodávají, většinou prohrajete. Naopak déle ležící kousky se znovu zlevňují a třeba právě tam čeká přesně ta péřovka, kterou jste loni oželela, protože byla drahá.

A co vaříte k obědu a večeři?

Skromná kuchyně

S tímhle sloganem přišel mistr vaření (a autor blogu o vaření) pan Cuketka. Zdůrazňuje, že levně neznamená lacině. Klade důraz na lokální potraviny, sezonnost a neplýtvání.

  • Recyklujeme rýži od včerejška na základ zeleninových karbanátků a chleba pečeme domácí.
  • Když si koupíte pětikilovku žitné a pětikilovku pšeničné mouky, vyjde domácí chleba ještě levněji, protože velká balení jsou ekonomičtější než kupovat mouku po jednotlivých kilech. Navíc odpadnou nákupy typu Po cestě ze školky se stavíme pro pečivo – a je z toho nákup za tři stovky.
  • Na domácí čerstvý chleba navíc stačí na obložení rajče, pažitka a sůl.
  • Nepijeme limonády, ale vodu s mátou, kterou chystám do velkých lahví do lednice, takže je příjemně chladná a dětem chutná víc než ta čerstvě napuštěná.
  • Vodu na těstoviny nejprve ohřejeme v rychlovarné konvici, je to ekonomičtější než ji ze studené k varu přivést ve velkém hrnci.
  • Rýži dávám do peřin. Přivedu ji k varu a po dvou minutách vypnu a zastelu, dojde sama do měkka.
  • Luštěniny jsou zdravé a levné. Hlavně hrách. Kdysi jsem na to najela po zmínce v jedné veganské skupině, kde radili vysokoškolačce na kolejích, která měla velmi omezený rozpočet, jak se najíst s dostatečným přísunem živin a vegansky. Od té doby je sušený hrách základem mnoha jídel. Hustá polévka pojme krutonky ze starého chleba a vydá na plnohodnotnou večeři.
  • Sušíme, nemrazíme. Máme starý malý mrazák jako součást lednice a novou úspornou si prostě dovolit nemůžeme. Zvykla jsem si tak nezamrazovat bylinky, ale sušit je, podobně třeba meruňky nebo švestky, ty dávám do trouby po pečení chleba a dosuším na slunci. Nevydrží celou zimu, ale děti je stejně sní během měsíce. Vystačím tak s dvoušuplíkovým mrazákem. Lednici mám na dvojku.
  • Mrazák je vůbec ošemetná věc: na jednu stranu se vyplatí, když nakoupíte víc potravin v akci a zamrazíte je, jestli jste ale zvyklí mít v mrazáku jen loňský rybíz a téměř ho nepoužíváte, vyplatí se ho vypnout a jen chladit v lednici, případně zkusit, pokud máte balkon, vypnout i ledničku a dávat jídlo na mráz. Z vysokoškolských kolejí mám navíc tu zkušenost, že se dá uchovávat jídlo mezi dvojitými okny, pokud máte.
  • V létě na táboře máme jídlo v plastovém boxu v potoce. To mě sice moc baví jako inspirace, ale nemám doma ten potok!
  • Pokud můžete, přestěhujte lednici do chladu. Jestli je chladnička nebo mraznička umístěna vedle tepelného zdroje (radiátoru, sporáku, myčky nádobí či pračky), spotřebuje víc elektřiny na chlazení. Je proto potřeba ji umístit daleko od tepelného zdroje, nebo mezi něj a chladničku dát izolaci. Každý stupeň Celsia v okolním prostředí navíc znamená zvýšení spotřeby zhruba o 4 procenta.
  • Na chatě jsem se naučila péct v remosce. Je šetrnější než trouba, protože vyhřívá menší plochu. Chleba, brambory – vlastně všechno.
    Kolegyně Hanka vyrábí domácí jogurt v jogurtovači. A z jogurtu, který koupíte ve velkém balení, se dá cezením přes plátýnko udělat domácí sýr. Syrovátku liju do těsta na chleba místo vody.
  • Chodíme na samosběry nebo sbíráme ovoce u cest a v pangejtech. Mýty o tom, že jsou plné olova, byly dávno vyvrácené, ostatně mnoho sadů je stejně u silnic.
  • Chodíme na borůvky, ostružiny a maliny a na houby, které sušíme.
  • Velké nákupy jídla (zásoby luštěnin nebo rýže) dělám hned po výplatě, abych mohla koupit velká ekonomická balení. Pětikilovka rýže za necelé tři stovky vydrží dlouho, zatímco dát sedmdesát korun za kilovku před výplatou je mor.
  • Když se největší děcko zapomene a na hrnek kafe ohřeje plnou varnou konvici, stepuju mu za patama, vodu sleju do termosky a později použiju znovu nebo na vaření.
  • Kvasíme domácí zelí a kimči – vzhledem k tomu, kolik stojí sklenička kimči.

ZDROJ: časopis Vlasta, Vlasta.cz

Související články