Juraj Loj z Případů 1. oddělení: Ondra Vetchý byl mým „pedagogem na place“

Jiří Landa | 27. 11. 2022

Do třetí řady seriálu Případy 1. oddělení vstoupil kapitán Jiří Netík s tváří slovenského herce Juraje Loje (38). Pokud vám je tento sympaťák povědomý, máte pravdu. Spolu s Ivanem Trojanem hrál jednu z hlavních rolí v oceňovaném filmu Šarlatán.

Vzpomenete si na svou první klapku Případů 1. oddělení?

To je velmi těžká otázka, vzhledem k tomu, kolik času od natáčení už uběhlo. Ale něco mi říká, že šlo o obraz s Bárou Bočkovou. Bylo to kdesi na okraji Prahy v nějaké zahradě, kam jsme šli jako vyšetřovatelé pro informace a dotyční obyvatelé nás přivítali koláčem. Tato scéna mohla být s největší pravděpodobností tou první, ale popravdě, ruku do ohně bych za to nedal. Pro mě byl ale nejdůležitější pocit, který jsem z natáčení měl. Věděl jsem, že sice půjde o pracovně velmi náročné období, ale zároveň jsem se těšil na natáčení s tak výjimečnými lidmi, jako jsou režiséři Peter Bebjak, Michal Blaško a samozřejmě celá vyšetřovací parta. Moje a Bářina pozice byla jasná a výhodná. Coby nové postavy jsme měli v divácích vzbuzovat jistý nádech zvědavosti.

Zdroj: Youtube

Jak na vás kapitán Netík ze scénáře původně působil a jak jste se ho s režisérem snažili uchopit?

Působil na mě tajemně. Ale bylo to myslím hlavně proto, že se všechny Netíkovy reakce opíraly o jeho vnitřní svět, který jako by pramenil ze zkušenosti nebo nadhledu nad situacemi. Do oddělení přišel z protidrogového, kde člověk zažívá různé situace. Určitě ho všechny tyto zkušenosti formovaly do podoby, v jaké ho diváci mohou vidět. Tedy aspoň jsem se o to snažil… (usmívá se) Je to typ člověka, který nejdříve přemýšlí a až potom jedná, navíc ho nevyvede z míry ani žádná animozita od kolegů. Je to vlk samotář. Před začátkem natáčení jsem měl dlouhý rozhovor s jedním ze spolutvůrců scénáře Janem Malindou, který mi dost obsáhle odpovídal na všechny moje zvídavé otázky ohledně Netíka. Nad vším ale měli samozřejmě dohled Peter Bebjak s Michalem Blaškem, kterým naprosto věřím.

Co zajímavého jste si díky natáčení zkusil?

Musel jsem se naučit ustát svoji slovenskou pozici v české komunitě a také se naučit co nejlépe česky. (směje se) Ne, dělám si legraci. Právě kolegové, a dneska už snad mohu říci i kamarádi, ke mně byli velmi přátelští a laskaví. Co se týče české výslovnosti, opravovali mě, abych mluvil co nejlépe. Byl jsem za to rád. Hlavně Ondra Vetchý byl mým „pedagogem na place“. Hodně zajímavý byl i moment, kdy s námi hovořili skuteční vyšetřovatelé o případech, které jsme natáčeli. Vyprávěli nám, jak se opravdu staly, jak je řešili a následně jak chytli a usvědčili pachatele.

Retro z Vlasty - Kateřina Macháčková: Zápisky z blázince a přecitlivělí umělci
Rozhovory

Retro z Vlasty - Kateřina Macháčková: Zápisky z blázince a přecitlivělí umělci

Máte rád detektivky?

Mám, a velmi. Jsem však multižánrový typ diváka. Pokud bych měl být konkrétnější, tak mě nejvíce oslovuje a vlastně mě i do jisté míry formovala vlna padesátých až sedmdesátých let.

Zažívají detektivní seriály tak velkou oblibu i na Slovensku?

Ano, samozřejmě. Popravdě si to ale moc neumím vysvětlit. Na druhé straně však byly detektivky nebo kriminálky oblíbené odjakživa. Jen jich, pravda, tolik nevznikalo.

K českému publiku jste poprvé výrazněji promluvil filmem Šarlatán. V čem byl pro vás důležitý?

Především v tom, že jsem mohl jeho prostřednictvím oslovit mezinárodní publikum. Prvotně jsem chtěl říci české a slovenské, ale musím přiznat, a mám z toho obrovskou radost, že Šarlatán měl přesah až za naše hranice. Dodnes mi chodí zprávy ze světa, v nichž mi lidé píší, jak je náš film zasáhl. Jeden pán mi dokonce napsal, že v sobě dlouho nosil odmítavý, až homofobní postoj, ale Šarlatán mu změnil jeho pohled a názor na otázku homosexuality. V těchto případech byl myslím pro spoustu lidí, jak se zdá, zásadní a přelomový. Za to jsem moc rád. Pro mě osobně byl film podstatný i kvůli seznámení se s režisérkou Agnieszkou Holland, Ivanem Trojanem a kameramanem Martinem Štrbou. Tehdy jsem totiž procházel nelehkým obdobím, kdy jsem si moc nevěřil, pochyboval jsem o sobě a stále se zabýval otázkami, jestli to, co a jak dělám, má patřičný smysl a dosah. Nevěděl jsem, jestli jdu po správné cestě. Právě tihle všichni mi dali najevo, že jdu dobrým směrem. Navždy to pro mě bude přelomové období a střetnutí…

Petra Hřebíčková: Teď jsem hlavně máma. Někdy je se mnou sranda, jindy běsním
Rozhovory

Petra Hřebíčková: Teď jsem hlavně máma. Někdy je se mnou sranda, jindy běsním

Máte z Šarlatána svůj nezapomenutelný okamžik?

Určitě, jsou to první a poslední natáčecí den. Ale v tomto případě bych to však opsal jen jedním slovem: Nezapomenu.

Co vás nyní čeká?

Momentálně se připravuji na natáčení dvou filmů a na zkoušení nové divadelní inscenace. První film se bude točit v Čechách a jeho pracovní název zní Highlite. Nemohu o něm prozrazovat víc, ale nesmírně se na to těším, protože je to opět něco, co mě vytrhne z mé komfortní zóny, což mám rád. Takové situace mi totiž posouvají hranice. Potom budu mít „pauzu“ pro Slovenské národní divadlo, kde nastuduji roli Marcella ve hře Alberta Moravii Konformista v režii Romana Poláka. Premiéra je naplánována na duben příštího roku. Hned poté budu na Slovensku točit druhý film, který líčí dobu policie a podsvětí v 90. letech minulého století u nás.

Na to se těším velmi, protože bude za kamerou stát opět Martin Štrba a kostýmy dělá Katka Štrbová Bieliková, s nimiž jsem se potkal ve zmiňovaném Šarlatánovi. Už teď vím, že půjde o fajn práci, při které budu zároveň dotáčet i ten první film.

Marta Kubišová: Zpěvačka písně s příslibem svobody
Rozhovory

Marta Kubišová: Zpěvačka písně s příslibem svobody

Vím o vás, že rád malujete…

V současné době se často vracím ke svým starým nedokončeným věcem, ale to opravdu jen ve chvílích, kdy mám víc volna a větší chuť se tímto způsobem realizovat. Když jsem točil Případy 1. oddělení, maloval jsem, dá se říci, každý den. Snažil jsem se osvojit si techniku akvarelu, dokonce jsem se v Praze přihlásil dvakrát na kurz, který jsem však kvůli natáčení nakonec vůbec neabsolvoval. (směje se)

Vzpomenete si na okamžik, kdy jste propadl kouzlu herectví?

Na ten první asi ne, ale propadám mu každý večer, když hraji v divadle, a také v momentech, kdy vybočuji ze svého „normálu“. Přesněji řečeno, pokud v sobě dokážu nalézt něco, čím se odlišuji sám od sebe…

Barbora Bočková z Případů 1. oddělení: Čekala jsem na policejní výcvik
Rozhovory

Barbora Bočková z Případů 1. oddělení: Čekala jsem na policejní výcvik

JURAJ LOJ

Narodil se 20. února 1984 v Bratislavě, kde vystudoval Vysokou školu múzických umění. Na Slovensku se proslavil díky seriálu Bouřlivé víno, v Čechách zase filmem Šarlatán. Zahrál si ve slovenské verzi Ordinace v růžové zahradě, seriálu Za sklem, ale také ve filmech Trhlina či Prezidentka. Od roku 2006 měl angažmá v Divadle Andreje Bagara v Nitře. Nyní ho můžeme nejčastěji vídat v bratislavském Divadle Arena. Jeho partnerkou je herečka Zuzana Kanócz, s níž má tři děti.

ZDROJ: TV Mini

Hvězda seriálu Případy 1. oddělení Juraj Loj: Od Trojana k policii. A má 3 děti
Rozhovory

Hvězda seriálu Případy 1. oddělení Juraj Loj: Od Trojana k policii. A má 3 děti

Retro z Vlasty – Karel Gott a Jiřina Bohdalová: Tak vy, Jiřinko, a náš Karluša?
Rozhovory

Retro z Vlasty – Karel Gott a Jiřina Bohdalová: Tak vy, Jiřinko, a náš Karluša?

Ženy jsou po infarktu zodpovědnější než muži
Rozhovory

Ženy jsou po infarktu zodpovědnější než muži

Tagy divadlo film herec Ivan Trojan Jiří Netík Juraj Loj Praha Případy 1. oddělení Slovensko Šarlatán